Sasko-Anhaltsko

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v německém hlavním městě Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.

Příští neděli čekají Sasko-Anhaltsko zemské volby, které mohou dopadnout bezprecedentním vítězstvím Alternativy pro Německo (AfD). Hlavním tématem kampaně je migrace. Voliče ale podle průzkumů trápí i mzdy, daně a to, jak se celkově daří německému hospodářství. V Sasku-Anhaltsku momentálně vládnou křesťanští demokraté s levicovějšími stranami. Tyto strany povolební spolupráci s AfD odmítají.

Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová věří ve vítězství v zemských i celonárodních volbách. V nejnovějším rozhovoru se vrátila i k ostré kritice směřování Německa. Za jednu z hlavních příčin bezpečnostních problémů označila migraci a vyzvala k odchodu ze schengenského prostoru i z eurozóny.

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.

Německá antisystémová Alternativa pro Německo chce letos poprvé obsadit křeslo zemského premiéra. Stranu ale rozdělují vnitřní spory ohledně vztahu k Rusku a Spojeným státům i k protimigračním návrhům. Západ spolkové republiky je opatrnější, východ naopak radikálnější. K urnám letos voliči zamíří celkem pětkrát.

V posledních několika týdnech zemřelo sedm lidí, kteří chtěli kandidovat za stranu Alternativa pro Německo (AfD) v komunálních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku. Ačkoli jejich smrt nebyla nijak podezřelá a ani počet úmrtí kandidátů před volbami se nijak nevymyká, zneužívá AfD úmrtí v předvolební kampani a spřádá kolem nich konspirační teorie, napsal web Tagesspiegel.

Saúdskoarabský lékař, který loni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, plánoval atentát už před dvěma lety. S odvoláním na obžalovací spis o tom informoval časopis Der Spiegel. Terčem plánovaného útoku se mělo stát sídlo státního zastupitelství v hlavním městě Saska-Anhaltska.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pondělí podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. Soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval po útoku na vánoční trh v Magdeburku německou společnost k soudržnosti. Apel zazněl v jeho předtočeném vánočním projevu, z něhož některé pasáže předem cituje agentura DPA. Útočník, který v pátek najel do davu, podle magazínu Der Spiegel počítal se smrtí, ve voze totiž zanechal závěť.

Řidič vjel v pátek večer na vánočním trhu v Magdeburku, v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, do davu. Krátce po půlnoci byly potvrzeny dvě oběti – dospělý muž a malé dítě. Informaci potvrdil premiér spolkové země Reiner Haseloff, který dříve nevyloučil, že bilance obětí může stoupnout, protože několik lidí je v kritickém stavu. Zraněno bylo více než šedesát osob. Zadržený řidič, lékař pocházející ze Saúdské Arábie, žije v Německu od roku 2006. Bezpečnostní složky pracují s verzí, že se jednalo o teroristický čin.

Zatímco v západní Evropě silný vítr a přívalové deště způsobily záplavy, v severských zemích narušily dopravu extrémní mrazy a sněhové bouře, informoval server The Guardian. Husté sněžení uvěznilo zhruba tisíc osobních i nákladních automobilů na více než 24 hodin na švédské dálnici. Povodně komplikují situaci ve Francii, ale také v Německu, kde v tamních spolkových zemích Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Dolní Sasko zůstává povodňová situace kvůli vydatnému dešti dramatická.