Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
Stranu AfD německá civilní tajná služba BfV loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede ale místní odnož AfD už od roku 2023 jako prokazatelně krajně pravicovou.
V září se v Německu budou konat troje zemské volby. V Sasku-Anhaltsku se uskuteční 6. září, v Meklenbursku-Předním Pomořansku 20. září. V obou těchto východoněmeckých spolkových zemích podle průzkumů vyhraje AfD se ziskem mezi 35 a 41 procenty. Lídr sasko-anhaltské AfD Ulrich Siegmund má díky tomu reálnou šanci stát se příštím zemským premiérem, prvním z řad AfD v dějinách Německa. Kromě zmiňovaných zemí se bude na podzim volit i v Berlíně, AfD by tam svůj zisk z posledního hlasování mohla zdvojnásobit. Strana také v současné době vede v průzkumech veřejného mínění na celostátní úrovni.
Odborný žurnál Nature teď detailně popsal, jak by se mohlo vítězství této strany projevit ve vědě. Podle něj vědci bijí na poplach kvůli návrhům, které by podle nich mohly výrazně omezit akademickou svobodu na německých univerzitách a ve výzkumných ústavech.
Základ německé vědy je ve spolkových zemích
I vítězství v jediné spolkové zemi může mít podle Nature závažné dopady. Politika v oblasti vzdělávání je totiž v Německu téměř výlučně v kompetenci jeho šestnácti spolkových zemí. V Sasku-Anhaltsku představila AfD ve svém volebním programu rozsáhlé návrhy reforem univerzitního systému této spolkové země, a to v reakci na to, co považuje za „hlubokou krizi“ německé vědy.
Program obsahuje výzvy ke „kritickému klimatickému výzkumu“, zřízení státního institutu pro „kritická islámská studia“, vytvoření katedry populačních studií za účelem zkoumání „vymírání našeho národa“ a zrušení genderových studií. Dále se v něm uvádí, že kroky směřující v posledních dvou desetiletích k „anglosaskému“ systému bakalářských a magisterských titulů „zcela zničily německé vysoké školství“, a navrhuje se obnovení německých titulů Diplom a Magister, píše Nature.
„Klimatologové, kteří se kriticky zabývají politikou na záchranu klimatu, jsou v národní i mezinárodní debatě o klimatu zřídka vyslyšeni. Na druhé straně mocné sítě s pochybnými vazbami sahajícími až do nejvyšších politických kruhů vytvářejí neseriózní klimatické studie s katastrofickými prognózami, které se v mainstreamových médiích široce šíří a stávají se tak základem chybných politických rozhodnutí.“
„Krajská vláda vedená stranou AfD poskytne kritickým klimatologům možnost nerušeně provádět svůj výzkum v Sasku-Anhaltsku. Kromě toho bude krajská vláda prosazovat založení institutu pro dopady klimatické politiky. Úkolem tohoto institutu bude vědecky vyhodnotit důsledky takzvané „politiky záchrany klimatu“ posledních spolkových a zemských vlád. Má se například zkoumat vliv větrných a solárních elektráren na lidi, živočišnou a rostlinnou říši. Tím má být mimo jiné vytvořen vědecký základ pro vyšetřovací výbor zabývající se politickými a společenskými důsledky „politiky záchrany klimatu“ minulých let.“
Zdroj: Program AfD
„Jsem přesvědčen, že upřímná debata o minulých chybách a silná AfD – ať už na úrovni spolkových zemí, nebo na federální úrovni – zajistí, že z toho bude těžit akademická svoboda a v důsledku toho i akademická excelence,“ vysvětluje pro Nature mluvčí AfD pro politiku vysokoškolského vzdělávání v německém spolkovém parlamentu Christoph Birghan.
Vědecká obec se brání
Na tyto plány zveřejněné už v dubnu již řada členů akademické obce zareagovala. A to nejen individuální vědci, ale i celé akademické organizace v zemi, včetně těch nejvýznamnější – Německé konference rektorů (HRK), která zastupuje 272 univerzit v Německu, a Německé výzkumné nadace (DFG), což je zase největší poskytovatel finančních prostředků na výzkum v zemi. „Máme z tohoto programu skutečně obavy a z dopadů, které může mít na institucionální autonomii a otevřenost akademické diskuse,“ uvedl pro Nature předseda HRK Walter Rosenthal.
„Volební program AfD výslovně navrhuje omezení, či dokonce zákaz výzkumu v určitých oblastech, a omezuje mobilitu výzkumných pracovníků do i ze státu,“ říká Bettina Rockenbachová, předsedkyně Německé národní akademie věd Leopoldina, která má sídlo v Halle v Sasku-Anhaltsku. „Takové návrhy představují nejen závažný zásah do akademické svobody, ale také širší ohrožení principů otevřeného, mezinárodního a nezávislého výzkumu,“ doplňuje.
Instituce se chystají
Německé instituce chtějí ve své obranné strategii vycházet z ústavy. Akademická svoboda je totiž zakotvena přímo v tomto nejvyšším zákoně. To omezuje možnost politiků diktovat, co se děje na univerzitách.
Svoboda vědy dnes v Německu zaručuje především to, že univerzity mohou samostatně rozhodovat o všech otázkách výzkumu a výuky. S tím je spojena organizační samostatnost. K akademickým svobodám vysokých škol patří zejména autonomie vysoké školy zahrnující svobodu při jmenování nových profesorů či finanční autonomii v rámci přidělených rozpočtů, respektive dalších příjmů. Univerzity tak nejsou z hlediska tamních zákonů podniky ani úřady veřejné správy.
Zemská vláda vedená AfD by ale podle odborníků oslovených Nature mohla i přesto nějak německé univerzity omezit, například skrze krácení finančních prostředků na programy, které považuje za ideologicky motivované, zdržování jmenování profesorů a blokování rozhodnutí přijatých v celostátních vědeckých výborech.
„Univerzity v Sasku-Anhaltsku zkoumají, jak těmto taktikám zabránit. Například Vysoká škola aplikovaných věd v Merseburgu zřídila pracovní skupiny, které se mají připravit na případné změny po volbách,“ uvedl její úřadující rektor Heinz-Jürgen Voss. Dodává, že „univerzity v Sasku-Anhaltsku také spolupracují na posouzení případných právních slabých míst a na hledání ochranných opatření“, popisuje Nature.
K podobným krokům podle Nature dochází i na dalších univerzitách a akademických institucích v celém spolkovém státě, a to s podporou Německé aliance vědeckých organizací, do níž patří orgány jako HRK, DFG a Německá rada pro vědu a humanitní obory (Wissenschaftsrat). Podle předsedy Wissenschaftsratu Wolfganga Wicka se také usiluje o zřízení solidárních fondů na podporu německých výzkumníků, kteří by mohli být nuceni opustit své univerzity nebo obory.
Lokální i celkový dopad
To je ale jen první krok. Univerzitní i další výzkumné instituce se připravují i v širším horizontu. Příští spolkové volby se totiž konají v roce 2029 a AfD v nich může zvítězit, respektive může se nějakou formou podílet na příští vládě.
HRK proto s univerzitami pracuje na přípravě na možnost, že se AfD dostane k moci jak na zemské, tak na celostátní úrovni. Podle Nature to zahrnuje řešení slabých míst v právních základech a rozpočtech univerzit a konzultace s akademiky, kteří odešli ze zemí, jako jsou Spojené státy, kde se některé oblasti výzkumu včetně genderových studií staly terčem kritiky.
„Německo není první zemí, kterou zasáhla nejnovější vlna populistické politiky,“ dodává pro Nature Rosenthal. „Máme šanci se připravit,“ dodává. „Situace nelze nikdy srovnávat jedna k jedné,“ říká. „Ale dá se poučit z použitých taktik.“
