Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
Dvoudenní konferenci s názvem „1. demokratický kongres frakce AfD v Německém spolkovém sněmu“ zahájili oba předsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Kritizovali údajné omezování svobody slova v Německu. Podle Chrupally je cílem konference „tematizovat znetvoření a zkreslení demokracie v dnešním Německu“. Kromě politiků z jiných stran kritizoval spolupředseda AfD také média, která se podle něj změnila ve „výchovné ústavy“.
Klaus, který pronesl svůj projev v němčině, řekl, že démonizace AfD je „absurdní, ale bohužel na mnoho lidí působí“. Údajnou démonizaci strany kritizoval exprezident už v roce 2016 v projevu na sjezdu AfD ve Stuttgartu. Klaus je častým hostem akcí a sjezdů AfD. Několik řečníků připomnělo jeho výrok, že kdyby byl Němcem, vstoupil by do AfD.
Exprezident v projevu, za který si vysloužil ovace vstoje, kritizoval také „liberální demokracii“, která je podle něj nepřítelem svobody. Kritiku směřoval také na Evropskou unii či „zelenou ideologii“, která podle něj ovládla Německo i celou Evropu. Ve své řeči také tvrdil, že v Česku nemá „prakticky přístup do státních, nebo korektně řečeno veřejnoprávních médií“. Důvodem jsou údajně jeho názory na Rusko či EU, ale i to, že „stojí na straně AfD“.
Podle Okamury AfD v Německu čelí diskriminaci
Okamura, jehož hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) usedá v Evropském parlamentu ve stejné frakci jako AfD, řekl, že strana podle něj čelí v Německu diskriminaci a jsou jí upírána práva. Kritizoval především to, že není zastoupena ve vedení Spolkového sněmu. „To je absolutně nepřijatelné,“ řekl v projevu proneseném v češtině.
Jako příklad údajné nesvobody slova v Česku zmínil předseda sněmovny předvolební plakáty z kampaně před krajskými a senátními volbami v roce 2024. Obvodní soud pro Prahu 1 za ně hnutí SPD na počátku června nepravomocně potrestal třímilionovým peněžitým trestem kvůli podněcování nenávisti. Obvinění čelí také Okamura, jehož stíhání je ale přerušené, protože poslanci ho odmítli vydat. Okamura na konferenci AfD v pátek řekl, že svoboda slova je tu proto, aby chránila i názory „nepopulární, nepříjemné a kontroverzní“.
Klaus i Okamura popřáli AfD volební úspěchy. Klaus vyjádřil naději, že uspěje v podzimních volbách ve třech německých spolkových zemích – Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V prvních dvou zmiňovaných by podle průzkumů mohla získat 35 až 41 procent hlasů. Okamura popřál AfD, aby vyhrála příští parlamentní volby a „konečně byla součástí vlády v Německu“.
Konference uspořádaná AfD v německém Spolkovém sněmu bude pokračovat i v sobotu, Klaus a Okamura znovu vystoupí v pódiové diskuzi.
Označení AfD za prokazatelně pravicově extremistickou
Loni v květnu celoněmecká tajná služba BfV označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu.
V loňských předčasných volbách do Spolkového sněmu dostala AfD 20,8 procenta hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou v Německu. Současné průzkumy veřejného mínění jí připisují 27 až 29 procent hlasů. Volby by tak vyhrála.
Na konferenci vystoupí i europoslanec AfD českého původu
Na akci promluví ještě mimo jiné německý europoslanec českého původu Petr Bystroň, kolem kterého v roce 2024 vypukla aféra kvůli podezření, že od proruského serveru Voice of Europe přijímal úplatky.
Ten mimo jiné letos vystoupil na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (SPIEF), které zaštiťuje ruský vládce Vladimir Putin, kde byl součástí delegace AfD.
Minulý rok Bystroň dostal pokutu za používání symbolů protiústavních a teroristických organizací, jak informovala agentura DPA. V roce 2022 pak měl zveřejnit na sociální síti X fotomontáž, na které němečtí politici byli v pozicích, které podle dřívějšího rozsudku sugerovaly, že hajlují.
Dalším řečníkem bude Hans-Georg Maassen, bývalý ředitel BfV, který má pravomoci civilní tajné služby. Maassen musel z funkce v čele BfV v roce 2018 odstoupit poté, co bagatelizoval násilí ze strany krajní pravice v Saské Kamenici (Chemnitz), kde se po vraždě Němce uskutečnily pravicové demonstrace.
Členové AfD jsou pro zrušení Benešových dekretů
Okamurovo hnutí SPD se letos v květnu silně vyslovovalo proti konání sjezdu sudetských Němců v Brně a vyzývalo organizátory akce k tomu, aby od jejího pořádání ustoupili, mimo jiné kvůli sporu o zachování Benešových dekretů.
AfD přitom ještě před samotným sjezdem navrhla rezoluci, která vítala konání sjezdu sudetských Němců v Brně a označovala ho za „důležitý signál smíření a porozumění mezi národy“. „Česko musí jako člen Evropské unie takové akce podporovat a konečně zrušit Benešovy dekrety, které jsou v rozporu s mezinárodním právem,“ dodával návrh AfD. Tato rezoluce nakonec nebyla schválena.
Člen AfD Daniel Halemba v tehdejší debatě označil takzvané Benešovy dekrety za „zločinné“. „Pokud opravdu chceme smíření, tak k němu patří to, že tyhle zločinné Benešovy dekrety budou zrušeny,“ uvedl. Josef Zellmeier z CSU v reakci na Halembův projev připomněl, že AfD sedí v Evropském parlamentu ve stejné frakci jako česká Svoboda a přímá demokracie (SPD), která je hlavním odpůrcem sjezdu v Brně. Jejího předsedu Tomia Okamuru označil Zellemeier za „hlavního štváče v Česku“.
