Role Bystroně v kauze Voice of Europe byla možná větší, než se vědělo, píše Die Zeit

Role německého poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Petra Bystroně v kauze proruského serveru Voice of Europe byla podle serveru Die Zeit dost možná výrazně větší, než bylo dosud známo. Politik narozený v Česku podle českých vyšetřovatelů plánoval, jak rozšířit vliv serveru v Evropě a s provozovatelem Voice of Europe diskutoval o tom, co na něm má být zveřejněno.

„Možná ještě důležitější mohla být jeho role při vytváření sítě v Evropském parlamentu: Bystroň do ní prý navrhoval evropské politiky a seznamoval je s (Arťomem) Marčevským,“ píše Die Zeit s odkazem na ruského propagandistu stojícího za serverem, kterého spolu s proruským ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem Česko v březnu zařadilo na národní sankční seznam. Později tak učinila i Evropská unie.

Bystroň podle Die Zeit, který text zveřejnil ve spolupráci s několika evropskými médii, včetně Deníku N, také organizoval konference v celé Evropě, o nichž pak „pseudomédium“ informovalo. Naopak jeho kolegu z čela kandidátky pravicově populistické AfD pro volby do Evropského parlamentu Maximiliana Kraha vyšetřovatelé považují spíše za loutku.

Tvrdá kritika i z vlastních řad

Oba politici se kvůli svému spojení s Voice of Europe dostali pod tvrdou kritiku, a to i z vlastních řad. Krah kvůli tomu odstoupil z předsednictva strany a oznámil, že nebude vystupovat v kampani před eurovolbami. Svá vystoupení pozastavil také Bystroň.

Média už dříve napsala, že existuje i nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání dvaceti tisíc eur (494 tisíc korun) od propagandisty Marčevského. Politik si na ní prý stěžuje, že dostal dvou a pětiseteurové bankovky, které jsou příliš velké, než aby s nimi mohl v Německu platit na pumpě. Pražskou kancelář serveru, kterému také opakovaně dával rozhovory, prý navštívil alespoň třikrát.

Jedenapadesátiletý politik odmítá, že by od Ruska bral peníze. V souvislosti s podezřením z braní úplatků ho ale v květnu Spolkový sněm zbavil poslanecké imunity. Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) následně prohledal Bystroňovu parlamentní kancelář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled