Europarlamentní skupina Identita a demokracie vyloučila AfD

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) ve čtvrtek s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad, důvodem jsou skandály týkající se volebního lídra strany Maximiliana Kraha. Podle TV Welt se chce německá strana odvolat. Europoslanci AfD se neúspěšně pokoušeli vyloučení celé strany zabránit tím, že vedení ID navrhli vyškrtnout z frakce jen Kraha.

Návrh na vyloučení celé europoslanecké delegace podal šéf frakce Marco Zanni. Pro odluku hlasovali podle německých médií mimo jiné italská Liga, ze které je i Zanni, česká Svoboda a přímá demokracie (SPD), francouzské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové nebo belgický Vlámský zájem. Zanni v návrhu uvedl, že Krahovy aféry, a tím i všichni europoslanci AfD, poškozují soudržnost a pověst frakce. 

Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla uvedli v prohlášení, že vzali rozhodnutí ID na vědomí. Podle svých slov věří, že po červnových volbách získají v Evropském parlamentu spolehlivé partnery.

Dříve během čtvrtka Weidelová uvedla, že již nepovažuje Kraha za lídra kandidátky. Mluvčí Weidelové Daniel Tapp řekl, že Krah „fakticky žádným lídrem už není“. Politik, který se ve středu stáhl z kampaně a rezignoval na post v předsednictvu strany, v čele kandidátky zůstává, AfD nemá možnost, jak ho z ní do eurovoleb vyškrtnout.

Vyloučení AfD z ID je na unijní úrovni vnímáno jako symbolický krok, protože Evropský parlament se znovu sejde až po červnových volbách. Rozhodnutí by podle některých komentátorů mohlo zároveň znamenat, že frakce ID po volbách neposílí tolik, jak se očekává. Pro samotnou AfD je ale čtvrteční verdikt těžkou ranou, protože pravicově populistická strana tak přichází jen dva týdny před volbami do Evropského parlamentu o své obvyklé zahraniční spojence. Televize Welt to v komentáři označila dokonce za knockout.

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová se od AfD distancovala již ve středu. Le Penové RN se podle průzkumů po červnových volbách patrně stane nejsilnější francouzskou formací v Evropském parlamentu.

SPD ve středu oznámilo, že s AfD v Evropském parlamentu nebude společně zasedat. „SPD učinila stejné kroky jako francouzské Národní sdružení a italská Liga. Tím považujeme celou věc za uzavřenou,“ sdělil místopředseda hnutí Radim Fiala.

Aféry Kraha a Bystroně

Kraha dohnaly aféry týkající se podezření z přijímání úplatků za šíření ruské propagandy a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Pobouření vyvolal i Krahův novinový rozhovor, ve kterém zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS.

Kauza s možnými úplatky od proruské sítě dolehla i na dvojku eurokandidátky AfD a spolkového poslance Petra Bystroně. Ten ve středu řekl, že z rodinných důvodů volební kampaň pozastavuje. Zda ji do evropských voleb, které se konají za dva týdny, obnoví, neupřesnil.

Za Krahem a také Bystroněm vedení AfD několik týdnů stálo, rozsah skandálu ale spolupředsedy strany Weidelovou a Tina Chrupallu přinutil dosavadní postoj změnit. Krah sice stažení z kampaně ohlásil sám, strana mu ale podle médií vystupování na mítincích zakázala.

Problém mají i mládežnické organizace AfD

Problém má Alternativa pro Německo také v Durynsku. Tamní stranické mládežnické uskupení Mladá alternativa (JA) je regionální kontrarozvědkou považováno za prokazatelně pravicově extremistické. Ve čtvrtek to oznámilo durynské ministerstvo vnitra s tím, že takto vedena je JA od letošního 28. března.

Jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami označují od roku 2021 durynští zpravodajci i tamní organizaci AfD. „Postoje, které zastupuje JA Durynsko, jsou neslučitelné se spolkovou a durynskou zemskou ústavou,“ uvedla kontrarozvědka. Poznamenala, že mládežnická organizace své politické postoje v době prověřování nijak nezmírnila, a naopak se zbavila těch členů, kteří zastávali umírněnější pozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 46 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled