Lídři eurokandidátky AfD Krah a Bystroň se stahují z kampaně, Krah končí i ve vedení strany

Lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah oznámil, že už nebude vystupovat v kampani a končí i v předsednictvu strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na kandidátce AfD Petr Bystroň, který sdělil, že tak učinil z rodinných důvodů. Krah se potýká s aférou kvůli podezření z úplatků, která dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.

„Člověk se nemůže propadnout hlouběji než do božích rukou,“ napsal Krah na síti X. „To poslední, co nyní potřebujeme, je debata o mně. AfD si musí zachovat jednotu. Z tohoto důvodu se okamžitě vzdávám dalšího vystupování ve volební kampani a odstupuji z předsednictva strany.“

Deník Bild napsal, že spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová se dlouhé týdny odmítali vůči Krahovi a jeho kauzám vymezit, nyní ale nemají jinou možnost než europoslance z pódia vykázat.

Ke stávajícím aférám si totiž uškodil rozhovorem s italským deníkem La Repubblica, ve kterém zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS. „Nikdy neřeknu, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec,“ řekl a dodal, že mezi SS bylo sice hodně válečných zločinců, ale nebyl jím každý.

Jednotky SS, které byly ozbrojenou složkou nacistické strany NSDAP, střežily koncentrační tábory a vedly vyhlazovací válečnou taktiku. Během norimberských procesů po druhé světové válce byly jednotky SS prohlášeny za zločinnou organizaci.

Bystroň: Musím se postarat o své nejbližší

S problémy se kvůli aférám potýká také Bystroň. Weidelová a Chrupalla poslance vyzvali, aby do objasnění svého případu v kampani nevystupoval. Bystroň ještě minulý týden v neděli řekl, že v kampani chce pokračovat, nyní ale názor změnil a účast na mítincích pozastavil. „Musím se postarat o své nejbližší,“ sdělil k důvodům pauzy.

Před týdnem ve čtvrtek Spolkový sněm Bystroně zbavil poslanecké imunity. Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) následně prohledal mimo jiné Bystroňovu parlamentní kancelář. Bystroň k tomu řekl, že chystá právní kroky. Spolkový poslanec kritizuje mimo jiné zdůvodnění žádosti o prohlídky, která se odvolává mimo jiné na zprávy médií a také na postoje Bystroně během hlasování v německém parlamentu.

V Bystroňově domě v berlínské čtvrti Wannsee našli vyšetřovatelé podle deníku Die Welt několik zlatých slitků, z nichž jeden měl hmotnost jednoho kilogramu, a také výpisy z českého lichtenštejnského konta. Bystroň o lichtenštejnském kontu, které již bylo zrušeno, a zlatu uvedl, že to uchovává pro svou matku, která řadu let vlastnila zubní kliniku ve Švýcarsku. Dodal, že vše má legální původ.

Mnichovské státní zastupitelství zahájilo vyšetřování poslance kvůli prvotnímu podezření z úplatkářství a praní špinavých peněz. Bystroň v rozhovoru se serverem Zeit online označil vyšetřování za politicky motivované. Podle něj bude zastaveno, jakmile bude po volbách. Bystroň nedávno řekl, že jde o kampaň, jejímž cílem je zdiskreditovat všechny strany usilující o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině, a ovlivnit tak volby do Evropského parlamentu.

Podle informací Deníku N, týdeníku Die Zeit a veřejnoprávní stanice ARD existuje nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání dvaceti tisíc eur (494 tisíc korun) od propagandisty Arťoma Marčevského, kterého spolu s proruským ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem Česko v březnu zařadilo na národní sankční seznam. Marčevskij stál za mediální společností Voice of Europe, které Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory. Medvedčuk podle českého sankčního seznamu toto médium skrytě financoval.

Vůdkyně francouzské strany Národní shromáždění Marine Le Penová se ve středu od AfD distancovala. Řekla, že nastal čas se od strany řešící skandály svých vůdčích kandidátů jasně oddělit. Její strana, která se podle průzkumů po červnových volbách patrně stane nejsilnější francouzskou formací v Evropském parlamentu, odmítá nadále zasedat v jedné parlamentní frakci s AfD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled