Bystroňovu kancelář prohledala policie. Německý parlament ho zbavil imunity

Spolkový sněm zbavil imunity poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně, který je českého původu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ZDF. Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) následně prohledal Bystroňovu parlamentní kancelář. Prohlídka podle magazínu Der Spiegel souvisí s vyšetřováním, jež vede mnichovské státní zastupitelství. Bystroň, který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, čelí podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Poslanec to opakovaně popřel. AfD vyzvala k rychlému objasnění případu.

S prohledáním Bystroňovy kanceláře souhlasily podle médií všechny parlamentní frakce s výjimkou AfD, která se při hlasování zdržela, uvádí německá média.

Německý spolkový sněm večer zbavil imunity také Bystroňova stranického kolegu a předsedu mládežnické organizace AfD (Junge Alternative) Hannese Gnaucka. Podle informací německé veřejnoprávní televize ARD je to kvůli jeho disciplinárnímu řízení v německé armádě. Důvodem mají být výroky, které pronesl v době svého působení v německých ozbrojených silách.

Dvaatřicetiletý politik sloužil jako voják z povolání v letech 2014–2021. Německý úřad na ochranu ústavy považuje mládežnickou organizaci AfD od roku 2023 za pravicově-extremistické hnutí.

Hledání důkazů

Mnichovské státní zastupitelství se Bystroňovým případem zabývá od začátku dubna, kdy zahájilo takzvané předběžné vyšetřovací řízení. Agentura DPA ve čtvrtek napsala, že mnichovské státní zastupitelství zahájilo vyšetřování poslance Bystroně kvůli prvotnímu podezření z úplatkářství a praní špinavých peněz a že policie nyní prohledala několik nemovitostí.

Podle státního zastupitelství byly nařízeny prohlídky na několika místech v Bavorsku a také na španělské Mallorce. Mluvčí státního zastupitelství uvedl, že šlo i o prohlídky u osob, které by v kauze figurovaly jako svědci, a ne jako obvinění. Hlavním cílem je zabezpečit dokumenty a nosiče dat kvůli důkazům.

Spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová v prohlášení označili zbavení Bystroně imunity a prohledání jeho kanceláře a soukromých prostor za vážnou záležitost. „Doposud nebyly k týdnům starým podezřením vůči panu Bystroňovi předloženy žádné důkazy. Frakce AfD proto doufá v rychlé uzavření vyšetřování, aby nevzniklo podezření, že se zde někdo pokouší s pomocí úřadů a státního zastupitelství ovlivnit kampaň do eurovoleb,“ uvedli Chrupalla s Weidelovou.

Podle informací Deníku N, týdeníku Die Zeit a veřejnoprávní stanice ARD existuje nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání 20 tisíc eur (494 tisíc korun) od propagandisty Arťoma Marčevského, kterého spolu s proruským ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem Česko v březnu zařadilo na národní sankční seznam.

Marčevskij stál za mediální společností Voice of Europe, které Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory. Medvedčuk podle českého sankčního seznamu toto médium skrytě financoval.

Bystroň kauzu opakovaně vysvětloval vedení AfD, které se za poslance postavilo. ČTK k tomu Bystroň nedávno řekl, že jde o kampaň, jejímž cílem je zdiskreditovat všechny strany usilující o ukončení rusko-ukrajinské války a ovlivnit tak volby do Evropského parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 5 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 35 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled