Arťom Marčevskij, kterého česká vláda sankcionovala v souvislosti s činností serveru Voice of Europe, se dočkal zastání na Slovensku, napsal Deník N. Tamní ministerstvo vnitra Marčevskému dle zjištění deníku udělilo dočasnou ochranu. Kauza kolem Voice of Europe má evropský rozsah, proruská síť chtěla získat vliv v Evropském parlamentu.
Marčevského na konci března vláda Petra Fialy (ODS) zařadila na sankční seznam spolu s politikem a podnikatelem Viktorem Medvedčukem. Oba se dle Fialy podíleli na aktivitách serveru Voice of Europe.
Zařazení na sankční seznam znamená zákaz vstupu do Česka a pobytu v něm, znemožnění jakýchkoliv finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Ten zablokoval nejen Marčevského majetek, ale i peníze na bankovních účtech.
Slovenská záchrana
Ukrajinský podnikatel a politik následně podle Deníku N obratem zamířil na Slovensko. I tam nadále využíval dočasnou ochranu, kterou získal jako „uprchlík“ z Ukrajiny v první polovině roku 2022 od tuzemského ministerstva vnitra. Důvodem, proč Marčevskij Ukrajinu opustil, podle listu nebyla válka, ale vyšetřování jeho údajné spolupráce s ruským nepřítelem.
Marčevského pobyt na Slovensku potvrdil jeho advokát Leonid Kušnarenko.
České úřady hodlaly dočasnou ochranu odebrat, udělat to ale mohly až šedesát dní po zařazení na sankční seznam. „Poté se počítalo s tím, že by Marčevskij o dočasnou ochranu přišel,“ cituje Deník N zdroj z Úřadu vlády. Marčevskij by v takovém případě přišel o povolení k pobytu na území Evropské unie.
Jenže Marčevskij našel zastání na sousedním Slovensku, kde mu tamní ministerstvo vnitra také udělilo dočasnou ochranu. Jak poznamenává Deník N, Česko tím přišlo o možnost o podnikatelově pobytu v EU rozhodnout, nyní záleží na slovenských úřadech. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas–SD) se k věci nechtěl vyjádřit. „Pro mě je to nová informace a nemám k tomu žádné další poznatky,“ řekl Deníku N.
Marčevskij podle Deníku N, týdeníku Die Zeit a německé veřejnoprávní stanice ARD figuruje mimo jiné v kauze poslance Petra Bystroně z Alternativy pro Německo (AfD), kterému měl předat dvacet tisíc eur (půl milionu korun). Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory serveru Voice of Europe, obvinění odmítá on i AfD.
