TÉMA

Viktor Medvedčuk

Role Bystroně v kauze Voice of Europe byla možná větší, než se vědělo, píše Die Zeit

Role německého poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Petra Bystroně v kauze proruského serveru Voice of Europe byla podle serveru Die Zeit dost možná výrazně větší, než bylo dosud známo. Politik narozený v Česku podle českých vyšetřovatelů plánoval, jak rozšířit vliv serveru v Evropě a s provozovatelem Voice of Europe diskutoval o tom, co na něm má být zveřejněno.
5. 6. 2024|

Macronova „transka“ a Zelenského atomovka. Hoaxy z Kremlu před eurovolbami přitvrdily

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.
4. 6. 2024|

Evropská unie na český návrh rozšířila sankční seznam o proruskou platformu Voice of Europe

Evropská unie v pondělí na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. EU uvalila sankce i na devatenáct lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku.
27. 5. 2024Aktualizováno27. 5. 2024, 18:29|

Lídři eurokandidátky AfD Krah a Bystroň se stahují z kampaně, Krah končí i ve vedení strany

Lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah oznámil, že už nebude vystupovat v kampani a končí i v předsednictvu strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na kandidátce AfD Petr Bystroň, který sdělil, že tak učinil z rodinných důvodů. Krah se potýká s aférou kvůli podezření z úplatků, která dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.
22. 5. 2024Aktualizováno22. 5. 2024, 13:20|

Bystroň chce v kampani do eurovoleb pokračovat. Navzdory vyšetřování a tlaku vedení AfD

Spolkový poslanec Alternativy pro Německo a dvojka kandidátky strany do Evropského parlamentu Petr Bystroň chce ve volební kampani pokračovat. Bystroň to v neděli večer řekl agentuře ČTK.
19. 5. 2024|

Členské státy EU se shodly na uvalení sankcí proti Voice of Europe

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.
15. 5. 2024Aktualizováno15. 5. 2024, 13:39|

Deník N: Slovensko dalo ochranu Marčevskému, který je na českém sankčním seznamu

Arťom Marčevskij, kterého česká vláda sankcionovala v souvislosti s činností serveru Voice of Europe, se dočkal zastání na Slovensku, napsal Deník N. Tamní ministerstvo vnitra Marčevskému dle zjištění deníku udělilo dočasnou ochranu. Kauza kolem Voice of Europe má evropský rozsah, proruská síť chtěla získat vliv v Evropském parlamentu.
30. 4. 2024|

Poslanec AfD Bystroň odmítl, že by od proruského propagandisty dostával balíčky

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti článku magazínu Der Spiegel, že v kauze možných úplatků od proruské sítě přijímal balíčky. V reakci Bystroň uvedl, že magazín se zapojil do kampaně, jejímž cílem je zdiskreditovat všechny strany usilující o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině, a ovlivnit tak volby do Evropského parlamentu (EP). Za falešný označila článek o balíčcích také AfD. Bystroň, který má český původ a který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do EP, opakovaně tvrdí, že žádné úplatky nedostával.
27. 4. 2024|

Dostával jsem malé balíčky, ne peníze, sdělil poslanec AfD Bystroň vedení strany

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení své strany, že dostával „malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal“. Napsal to německý magazín Der Spiegel. Časopis rovněž uvedl, že Bystroň na otázku magazínu přijímání balíčků přímo nepopřel, celou kauzu pak označil za kampaň proti němu.
26. 4. 2024|

AfD není podle Bildu spokojena s Bystroňovým vysvětlením v kauze proruské sítě

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.
5. 4. 2024|

Proruskou vlivovou síť pomohla Česku odhalit i ukrajinská tajná služba

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.
31. 3. 2024|

Český sankční seznam se rozšiřuje o Voice of Europe i Medvedčuka. Premiér mluví o jejich snaze získat vliv v EU

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.
27. 3. 2024Aktualizováno27. 3. 2024, 18:55|

Ukrajinská SBU zabila v Moskvě exposlance a vlastizrádce Kyvu, v Luhansku pak místního kolaboranta, píší média

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku bývalého proruského ukrajinského poslance Illju Kyvu, který otevřeně podpořil ruskou agresi a na Ukrajině byl v nepřítomnosti odsouzen za vlastizradu. Exposlancovo tělo bylo podle ruské agentury RIA Novosti nalezeno u Moskvy. V okupovaném Luhansku pak SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala kolaboranta Oleha Popova, člena „parlamentu“, který v oblasti zřídili okupanti.
7. 12. 2023|

Šedý kardinál i Princ temnoty. Medvedčuk byl Putinovým mužem na Ukrajině

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.
17. 11. 2022|

Moskva propustila přes dvě stě Ukrajinců včetně velitelů pluku Azov, Kyjev desítky Rusů i Medvedčuka

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.
22. 9. 2022Aktualizováno22. 9. 2022, 20:11|

Rychlé ovládnutí Černobylu okupanty nebyla náhoda. Stála za tím síť ruských agentů, píše Reuters

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.
29. 7. 2022|

Ruská vojska zahájila na východě Ukrajiny novou ofenzivu, uvedl Kyjev

Začala druhá fáze války, oznámil v pondělí na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Při ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších jedenáct je zraněno, oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely zasáhly zařízení vojenské infrastruktury, jedna pneuservis.
18. 4. 2022Aktualizováno18. 4. 2022, 23:56|

Rusové ostřelují Charkov, v Mariupolu se bojuje. V Kyjevské oblasti se vyšetřují válečné zločiny

Rusové dál ostřelují Charkov, hlásí ukrajinská armáda. Zřejmě vrcholí dobývání Mariupolu, uvádí server BBC News. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl vyměnit Putinova přítele Viktora Medvedčuka za ukrajinské zajatce. Vyšetřování se rozjelo v Kyjevské oblasti, kde podle ministerstva vnitra Rusové zabili přes 700 civilistů. Nové informace přinesla BBC i o útoku na civilisty na nádraží v Kramatorsku, podle ní tam ruská armáda použila kazetovou munici. Moskva varovala, že západní transporty zbraní bere na Ukrajině za legitimní cíle. EU schválila dalších 500 milionů eur na zaplacení zbraní pro Ukrajinu. Moskva vyhrožuje útoky na Kyjev, pokud budou pokračovat sabotáže na ruském území.
13. 4. 2022Aktualizováno14. 4. 2022, 01:22|

Spor dvou prezidentů a podezření kolem některých politiků oslabují Ukrajinu

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.
25. 1. 2022|

Sankce proti Putinovu příteli či žíznící Krym. Analytici nabízejí možná vysvětlení ruských manévrů

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.
15. 4. 2021|