Evropská unie v pondělí na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. EU uvalila sankce i na devatenáct lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku.
Evropská unie na český návrh rozšířila sankční seznam o proruskou platformu Voice of Europe
Česká vláda zapsala Voice of Europe i oba podnikatele na národní sankční seznam již na konci března, podle českých tajných služeb šlo o proruskou síť, která se pokoušela ovlivňovat politiky v několika evropských zemích.
„Na sankční seznam Evropské unie se na návrh Česka dostaly tři subjekty pracující ve prospěch kremelského režimu. Veškerá omezení, která již vůči nim uplatňovalo Česko, jsou teď platná pro všech 27 členských států EU,“ uvedla česká diplomacie. Pro Medvedčuka a Marčevského to znamená zákaz vstupu do všech členských států Evropské unie a tranzitu přes jejich území. „Zároveň jsou všem třem subjektům v celé EU zmrazeny veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje,“ dodal Černínský palác.
Český návrh byl vyjmut z balíčku, aby bylo jeho projednání rychlejší
Původně se měla omezení proti Voice of Europe a dvěma podnikatelům objevit v nyní projednávaném čtrnáctém balíčku protiruských sankcí. Ten by měl zahrnovat i další opatření omezující Rusku příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), ale například i zákaz dovozu ruského hélia.
Protože to jsou komplikovaná témata, sankce by se nestihly dojednat do evropských voleb, které se uskuteční na začátku června. Opatření tak byla z balíčku vyjmuta, projednána ve zrychlené proceduře a schválili je už během svého pondělního jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí. Česko na schůzce zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
Český ministr je s připravovaným sankčním balíčkem „maximálně spokojen“ právě kvůli tomu, že se Praze podařilo prosadit zařazení tří proruských subjektů i na evropský sankční seznam. „Ukazuje to, že Česko umí dělat sankce, že na té agendě velmi dobře pracujeme a děláme to pro bezpečí České republiky,“ řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.
Česko již několik měsíců navrhuje i další omezení, a to pro pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. „To se nám zatím nedaří prosadit, nicméně je to návrh, o kterém pravidelně mluvím, přesvědčuji kolegy,“ uvedl Lipavský. Dodal, že se už daří vytvářet skupinu zemí, které s návrhem souhlasí. „Budu to dál (nadnášet), rozhodně to nevzdávám,“ dodal.
Koudelka: Cílem lidí kolem Voice of Europe byla i špionáž v EU
Podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky měly aktivity skupiny kolem Voice of Europe tři roviny, řekl to v pondělí na konferenci v Poslanecké sněmovně. „V první různí politici na té platformě poskytovali proruské či protiukrajinské rozhovory. Druhá, daleko závažnější, byla ta, že za ruské peníze osoby působící pod krytím platformy umisťovaly do západních médií články a informace, které byly zcela jednoznačně proruské, protiukrajinské, protizápádní a naplňovaly snahu o ovlivňování veřejného mínění,“ uvedl.
Ve třetí rovině se lidé působící pod krytím Voice of Europe snažili zasáhnout do červnových voleb do Evropského parlamentu a poté zajistit špionáž uvnitř EU. „To jsou velmi závažné věci, které naše služba dokázala odhalit,“ uvedl Koudelka. Ocenil, jak nekompromisně na základě zjištění jednala česká vláda. „To je řeč, které Rusové rozumí, takto bychom měli postupovat vždy,“ doplnil šéf kontrarozvědky.
Koudelka ale varoval před tím, aby si lidé mysleli, že rozbití sítě zastavilo podobné aktivity Ruska v Evropě. „Jsem přesvědčený, že tu působí další obdobné sítě, které se budou snažit ohrožovat základní demokratické principy, rozbít evropskou jednotu, narušit důvěru ve stát a jeho instituce a členství v mezinárodních organizacích,“ dodal.
Sankce za porušování lidských práv v Rusku
Evropská unie uvalila sankce na devatenáct lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Omezení, která v pondělí schválili unijní ministři zahraničí, se vztahují na Federální vězeňskou službu Ruské federace (FSIN) a rovněž několik soudců, státních zástupců a dalších představitelů ruské justice, kteří sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
V rámci systému unijních sankcí vznikl v této souvislosti i nový sankční režim, který se týká pouze situace v Rusku. Původně šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhoval, aby se tento sankční režim jmenoval po Navalném, na tom se ale členské státy neshodly.
„Rozhodnutí zavést nový sankční režim je součástí reakce EU na narůstající a systematické represe v Rusku,“ napsala Rada EU ve svém prohlášení. Sankce se vztahují i na osoby, které hrály roli při odsouzení petrohradské umělkyně Alexandry Skočilenkové a Olega Orlova, ochránce lidských práv a spolupředsedy organizace Memorial oceněné Nobelovou cenou za mír. Orlov byl odsouzen na dva a půl roku do vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu.
Subjekty na sankčních seznamech mají zmrazené všechny účty v bankách EU a fyzické osoby mají zákaz cestovat kamkoli v Evropské unii. V současné době je v Evropské unii uplatňováno přes padesát sankčních režimů. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Íránu, Severní Koreji, Sýrii či v Bělorusku. EU kromě toho rovněž přijala takzvané tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny například na terorismus, porušování lidských práv, činnosti související se šířením jaderných zbraní, používání chemických zbraní či kybernetické útoky.
V rámci režimu týkajícího se obecně lidských práv EU již v březnu uvalila sankce na 33 lidí a dvě společnosti v souvislosti se smrtí právě Navalného v ruské trestanecké kolonii letos v únoru. Konkrétně se tyto sankce týkají nápravných zařízení, kde byl Navalnyj držen od června 2022 až do své smrti, a mezi fyzickými osobami se jednalo o soudce nebo zástupce ministerstva spravedlnosti, kteří se na Navalného perzekuci podíleli.
