Moskva propustila přes dvě stě Ukrajinců včetně velitelů pluku Azov, Kyjev desítky Rusů i Medvedčuka

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.

Právě osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců.

Medvedčuk je pokládán za člověka blízkého ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě dvou set bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Chomenka nebo Serjihe Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Ukrajinska pravda s odkazem na prezidentskou kancelář píše, že mezi propuštěnými je 108 členů pluku Azov a dále pohraničníci, policisté, příslušníci námořní pěchoty a národní gardy, členové územní obrany, celníci i civilisté.

Propuštění ukrajinští velitelé pluku Azov stáli v čele několikatýdenního odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám.

Nahrávám video
Události: Výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou
Zdroj: ČT24

Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila video, na kterém je zachycen příchod ukrajinských zajatců. Ze záběrů vyplývá, že se to stalo v Černihivské oblasti v okresu u hranice s Běloruskem. Zdravotníci na něm při chůzi pomáhají například ženě v pokročilém stadiu těhotenství. Vyměnění zajatci byli vyhublí a působili vyčerpaně, někteří měli obvázané paže nebo kulhali, některé zdravotníci nesli na nosítkách.

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov večer na tiskové konferenci řekl, že velkou část zajatců Rusové „brutálně mučili“. Někteří z propuštěných jsou v nemocnici, doplnil ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

„Ukrajina se dohodla s Tureckem, mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem, že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj. 

Propuštěno bylo i deset cizinců

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit deset cizinců – pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie.

Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce.

Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud v ruskými okupanty řízené „Doněcké lidové republice“ (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem. Podle Reuters jsou na svobodě rovněž Američané Andy Tai Ngoc Huynh a Alexander Drueke.

Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Moskva označuje pluk Azov za teroristy

Minulý měsíc šéf okupační správy ve východoukrajinském Doněcku uvedl, že soud se zajatými příslušníky jednotky Azov proběhne do konce léta. Ruský nejvyšší soud předtím označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci, což se pojí s potenciálně vysokými tresty.

Zakladatelé původního praporu Azov, který vznikl v roce 2014 jako domobrana pro boj s Ruskem koordinovanými silami na Donbasu, vyznávali krajně pravicové názory. Nynější pluk Azov ale během prvního roku prošel reformou, hlavní neonacističtí ideologové odešli a národní garda, do níž byl vřazen, jeho členy lustruje.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo návrat 55 vojáků jeho ozbrojených sil a příslušníků Moskvou koordinovaných ozbrojených složek z východu Ukrajiny. Všichni vojáci byli nyní převezeni vojenským letadlem na území Ruské federace, uvedl ruský resort obrany na sociální síti Telegram. O Medvedčukovi se ve své zprávě nezmiňuje.

Medvedčuk je spojencem Moskvy na Ukrajině

Ukrajina zahájila vyšetřování Medvedčuka loni kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Podle vyšetřovatelů podporoval ruské vedení při rozvratné činnosti namířené proti Ukrajině. V letech 2015 až 2020 podle nich například shromažďoval informace o rozmístění vojenských jednotek nebo poškozoval ekonomickou bezpečnost Ukrajiny tím, že nelegálně těžil ropu a zemní plyn na Krymu.

Letos v únoru, krátce po začátku plnohodnotné pozemní ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

Tento týden odvolací soud ve Lvově vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal Medvedčukovu politickou stranu Opoziční platforma – Za život, přičemž zároveň rozhodl o konfiskaci jejího majetku. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na web Ukrajinska pravda.

„Není škoda dát Medvedčuka výměnou za skutečné bojovníky. Prošel všemi vyšetřovacími úkony stanovenými zákonem. Ukrajina od něj získala vše, co je v rámci trestního řízení nutné ke zjištění pravdy,“ napsal na svém webu Zelenskyj. Generální prokurátor Andrij Kostin později na Facebooku k Medvedčukovi uvedl: „Nikoho nepropouštíme, ale předáváme ho z ukrajinského vězení do vězení většího, kterému se říká Rusko.“

Viktor Medvedčuk a Vladimir Putin
Zdroj: Mikhail Klimentyev/Reuters

Černohorský: Výměna je nečekaná, zajatci byli pro Rusko cenní

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Také zpravodaj ČT Václav Černohorský označil výměnu za nečekanou. 

„Lídři Azovstalu a další bojovníci, kterým se na Ukrajině po bitvě v přístavním městě Mariupolu dostává skoro legendárního statutu, byli cennými vězni pro Rusko a jeho místní spojence a čekalo se, že (Rusové a kolaboranti) budou tyto zajatce soudit ve vykonstruovaných procesech a zneužijí je ke své vlastní propagandě,“ připomněl Černohorský. 

„Ve chvíli, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj oznamoval tuto výměnu za Medvedčuka světu, tak prohlásil, že je pro ukrajinské úřady bezcenný, že jim poskytl všechny informace, které chtěli. A teď sám Zelenskyj může přivítat na svobodě klíčové bojovníky, což je velmi výrazný úspěch ukrajinské diplomatické aktivity,“ dodal zpravodaj ČT.

Ukrajinské i ruské síly od začátku letošní plnohodnotné ruské invaze zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby došlo k několika výměnám zajatců. Úřadující šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasil Maljuk uvedl, že na Ukrajinu bylo od února ze zajetí vráceno celkem 802 válečných zajatců, píše Ukrajinska pravda.

Nahrávám video
Studio 6: Zpravodaj Černohorský k aktuální situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Je to zrada, stěžuje si Girkin

Výměnu vězňů kritizoval bývalý velitel Moskvou podporovaných sil na Donbasu Igor Girkin, známý též jako Strelkov. Na svém telegramovém účtu ji označil za zradu. „Propuštění pěti britských žoldáků a výměna zbývajících zajatých členů pluku Azov (…) je horší než zločin… a horší než chyba. To je naprostá hloupost. Nebo – vyloženě záškodnictví,“ napsal také.

„Udělat to alespoň pár dní před prezidentským dekretem, před mobilizací bylo zjevně nemožné. (…) Obrátili se na lidi, vyzvali je, aby se ‚postavili za ruskou zemi‘, a pak těm, kteří zareagovali, nas*ali přímo na hlavu,“ napsal. Podobně zklamaně se na internetu vyjadřují i další proruští blogeři a komentátoři.

Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB je jedním z obžalovaných ze sestřelení malajsijského letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. V době neštěstí působil v Donbasu jako „ministr obrany“. Později se ale patrně Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. V posledních měsících Girkin na sociálních sítích několikrát ostře kritizoval Kreml za postup v invazi na Ukrajinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...