Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.
Rusko má členy Azova za neonacisty, pluk ale prošel reformou a podléhá lustracím
Události ČT: Pluk Azov prošel reformou a podléhá lustracím (zdroj: ČT24)
V červnu 2014, týdny poté, co Rusko nelegálně anektovalo ukrajinský Krym a Moskvou koordinované síly vyhlásily na Donbasu samostatné republiky, se na pomoc ukrajinské armádě hlásily dobrovolné milice včetně praporu Azov.
Z letního poklidného Kyjeva tehdy na východní frontu odjížděli další dobrovolníci Azovu každý měsíc. „Sebrali nám naše území. Jak bychom tu mohli zůstat? Každý s trochou sebeúcty musí jet,“ zdůvodnil své rozhodnutí tehdy třiadvacetiletý dobrovolník Bohdan.
Ještě v létě 2014 dobyli azovští pro Ukrajinu zpět přístav Mariupol, odkud v těchto dnech vycházejí do ruského zajetí. Po téměř tříměsíční bitvě na pokraji života a smrti.
Azov prošel reformou
Zakladatelé praporu Azov vyznávali krajně pravicové názory. Nynější pluk Azov ale během prvního roku prošel reformou, hlavní neonacističtí ideologové odešli, a národní garda, do níž byl vřazen, jeho členy lustruje. V současnosti má pluk kolem devíti set členů.
Zatímco Kreml je před ruskými voliči démonizuje a šéf Kremlu Vladimir Putin denacifikací obhajuje agresi proti Ukrajině, svět profesionalitu vojáků Azovu respektuje. Papež například požehnal jejich manželkám.
Kyjev stále doufá, že dohodne výměnu obránců Mariupolu za ruské zajatce. Naději mu dodávalo zapojení OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže do vyjednávání. Pro Moskvu je ale možná nyní důležitějším symbolem udržet si zajaté nepřátele než zajistit okamžitý návrat vlastních lidí.