Národní garda

Pravděpodobná kandidátka amerických demokratů do listopadové prezidentské volby Kamala Harrisová si za svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Informaci serveru televize CNN potvrdila v příspěvku na Instagramu, kde vyzdvihla Walzovo úsilí o ochranu reprodukčních práv žen či jeho vztah k rodině. Společně pak vystoupili na volebním mítinku ve Filadelfii, kde Harrisová Walze představila jako člověka, který tvrdě pracuje pro svou zemi. Současný guvernér Harrisové poděkoval za důvěru, a za to, že do kampaně „přinesla zpět radost“.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Zničení ukrajinského nákladního letadla Mrija v prvních dnech ruské invaze loni v únoru zavinilo vedení ukrajinského leteckého závodu Antonov, uvedl zpravodajský web BBC News s odkazem na ukrajinskou tajnou službu SBU. Vedení podniku totiž podle SBU neumožnilo ukrajinské národní gardě, aby zajistila obranu letiště Antonov u Kyjeva, kde letadlo stálo.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Vybombardovanou krajinou šedé zóny pronikají příslušníci rozvědky Národní gardy za nepřátelskou linii. Cílem jejich mise je zaměřit ruské pozice. Videa, která nahrála osobní kamera jedenadvacetiletého vojáka s přezdívkou Escobar, získal do své reportáže z Ukrajiny zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Mluvil s ním o výcviku, kterým procházejí, nebo také o roli ozbrojených sil při ubránění letiště Hostomel hned v první den ruské invaze na Ukrajinu.

Stovky lidí se stále pohřešují v Kentucky, které postihly masivní záplavy. Zatím americké úřady potvrdily 37 mrtvých. Záchranáři dál prohledávají rozsáhlé oblasti, které zůstaly odříznuté od světa. Nejen úklidové práce teď ztíží vlna veder.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Ukrajinská armáda odolává té ruské mnohem lépe, než tušili západní i východní analytici. Velký pozitivní vliv na její bojeschopnost měly nedávné reformy – ty učinily ze zastaralého vojska moderní armádu.

Na demonstraci na podporu lidí, kteří čelí soudům, protože začátkem ledna pronikli do Kapitolu, sídla amerického Kongresu, v sobotu dorazilo ve Washingtonu několik stovek lidí. Shromáždění ale bylo poklidné, více než demonstrantů bylo na místě policistů a novinářů. V oblasti od rána hlídkovaly stovky policistů, a protože se úřady obávaly střetů, nechaly v okolí Kapitolu postavit vysoké zátarasy. V pohotovosti bylo také 100 vojáků Národní gardy.

Šéfka federálního soudu ve Washingtonu Beryl Howellová v pondělí naznačila, že americká prokuratura zaujímá příliš mírný postoj vůči stíhaným v souvislosti s lednovým útokem na Kapitol. Při stání s jedním z podezřelých se žalobců zeptala, proč chtějí od obžalovaných vybrat na pokutách dohromady jen 1,5 milionu dolarů (325 milionů korun), když federální pokladnu vyjdou nepokoje i s návaznými opatřeními na stovky milionů dolarů.

Z areálu amerického Kapitolu se stahují poslední jednotky Národní gardy. V centru Washingtonu působily od šestého ledna, kdy stovky lidí do Kongresu násilně pronikly. Šlo o příznivce Donalda Trumpa, kteří chtěli zabránit vyhlášení Joea Bidena vítězem voleb. Náklady na bezpečnostní opatření šplhají ke dvěma miliardám dolarů.

Ukrajinská armáda se proměnila díky válečné zkušenosti i obrovskému impulsu od dobrovolníků, stále ji však trápí řada problémů, říká v rozhovoru ukrajinský bezpečnostní analytik a ředitel iniciativy New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus. Jmenuje hlavně přetrvávající sovětskou mentalitu a nedostatečnou protiraketovou obranu a černomořskou flotilu. Zamýšlí se i nad tím, jaké šance by země měla proti případné otevřené ruské invazi.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

V hlavním městě Spojených států pokračují přípravy na středeční inauguraci zvoleného prezidenta Joea Bidena. Kvůli napjaté atmosféře, kterou vyvolalo vniknutí příznivců končícího prezidenta Donalda Trumpa do Kapitolu, a varování FBI před ozbrojenými útoky jsou bezpečnostní opatření bezprecedentní. Kvůli požáru příbytku bezdomovců úřady v pondělí preventivně přerušily nácvik inaugurace.

Úřady v USA ztratily kontrolu nad budovou Kongresu naposledy před více než dvěma stoletími v roce 1814, tehdy ho vypálili britští vojáci. Podruhé tomu bylo ve středu, kdy do Kapitolu pronikli protestující příznivci prezidenta Donalda Trumpa. Plány na zdolání budovy podle médií už několik dní předem kolovaly na sociálních sítích. Zásahujícím jednotkám trvalo celkem čtyři hodiny, než Kongres vyklidily. Experti nicméně mluví o selhání složek, které měly za úkol budovu chránit. Bezpečnostní odborník Lumír Němec uvedl, že ke střelbě v Kapitolu nemuselo dojít.

Obě komory amerického Kongresu ve středu přerušily jednání k potvrzení výsledků prezidentských voleb kvůli střetu příznivců prezidenta Donalda Trumpa s policií před budovou Kapitolu. Někteří demonstranti překonali zátarasy a po potyčkách s policisty a ochrannou službou se jim podařilo dostat do budovy. Policie v Kapitolu proti nim zasahovala slzným plynem. Zákonodárci měli plynové masky, ochranka je evakuovala z jednacího sálu. Při potyčkách byla podle médií také postřelena žena, která později podlehla svým zraněním. Šéf místní policie rovněž oznámil, že v průběhu střetu bylo zraněno několik policistů, jeden z nich musel být převezen do nemocnice. Ve městě také začal o půlnoci středoevropského času platit zákaz vycházení.

Místní prokurátor oznámil, že policista, jenž loni v srpnu v americkém městě Kenosha ve státě Wisconsin několikrát střelil do zad černocha Jacoba Blakea a vážně ho zranil, nebude souzen. Uvedla to agentura AP. Rozhodnutí může vyvolat další vlnu protestů, podobnou těm, které vypukly loni v létě.

Na americkém ministerstvu spravedlnosti končí William Barr. V rezignačním dopise, který v pondělí zveřejnil prezident Donald Trump, chválil končícího šéfa Bílého domu, který podle něj čelil neúprosnému a nesmiřitelnému odporu. Barr patřil mezi Trumpovy spolehlivé spojence, v závěru svého působení na ministerstvu ale zasadil zásadní ránu prezidentovým snahám o zpochybnění výsledků voleb.

Prezident Donald Trump ve svém projevu opět uvedl, že vyhrál, ale vítězství mu údajně krade „zkorumpovaná mašinérie“. Do voleb podle něj zasáhly peníze, velké technologické firmy a také média, která zkritizoval za předvolební průzkumy. V USA pokračují demonstrace, Joe Biden už občany vyzval ke klidu. Stále pokračuje sčítání hlasů. Podle analytiků ještě není jasno ve čtyřech státech: Nevadě, kde vede Joe Biden, a Georgii, Pensylvánii a Severní Karolíně, kde vede Donald Trump. Prezidentův náskok v této trojici se však snižuje, protože jako poslední se započítávají poštovní hlasy z velkých měst, kde demokraté získávají výraznou většinu.

Vláda souhlasila s tím, že v Česku budou působit vojenští zdravotníci ze států Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. S pandemií covidu-19 může přijet pomáhat až 300 zahraničních vojáků-zdravotníků. Rozhodnutí ještě není definitivní, musí projít také parlamentem.

Ve wisconsinském městě Kenosha pokračovaly druhou noc po sobě nepokoje vyvolané nedělní policejní střelbou do zad černocha Jacoba Blakea. Podle rodiny je nyní muž od pasu dolů ochrnutý a lékaři zatím nevědí, zda to bude trvalý stav. Lidé vyšli navzdory zákazu vycházení a policie použila proti stovkám účastníků slzný plyn. Demonstranti házeli na policisty střežící budovu soudu zápalné lahve. Guvernér Wisconsinu Tony Evers kvůli tomu vyhlásil stav nouze a ohlásil, že zdvojnásobí počet nasazených příslušníků Národní gardy na 250.

Přibližně 400 neozbrojených příslušníků washingtonské národní gardy bylo aktivováno, aby v hlavním městě USA pomáhali bezpečnostním složkám střežit některé historické památníky. Informovaly o tom ve středu podle agentury Reuters úřady poté, co se demonstranti pokusili v parku poblíž Bílého domu strhnout sochu bývalého prezidenta Andrewa Jacksona.

Spojené státy americké zažívají největší občanské nepokoje od roku 1968, kdy byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga. Jeho dcera upozornila, že změny lze dosáhnout pouze nenásilně. Podle New York Times muselo už 21 států aktivovat Národní gardu. Přes čtyři tisíce lidí už bylo zatčeno. Současné protesty vyvolalo zabití George Floyda. Jeho pitva, kterou si objednala rodina nespokojená se soudním ohledáním, za příčinu smrti označila udušení tlakem na záda a krk.