Azov

Ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl v sobotu obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že podnikateli byl během domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů. Ukrajinský soud na něj uvalil dvouměsíční vazbu s možností kauce ve výši 509 milionů hřiven (přes 306 milionů korun).

Ukrajinská armáda v těchto dnech zřejmě nasadila do bojů jednu ze svých nejlepších jednotek, kterou si dosud držela v záloze. Západní zdroje označují 82. brigádu za „směšně silnou“ (ridiculously powerful, jak uvádí americký časopis Forbes), vybavenou nejmodernější technikou, jakou Západ dodal. Má podpořit dosud pomalu postupující ukrajinskou protiofenzivu. Podle informací, které nelze nezávisle ověřit, působí hlavně u obce Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti.

Podle poradce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Mychajla Podoljaka je summit Severoatlantické aliance ve Vilniusu historickým okamžikem. NATO se podle něj konečně stane suverénní organizací, která se neřídí názory Ruska. Bude také mít příležitost prohlásit Ukrajinu za nedílnou součást Aliance.

Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. „Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl,“ ujistil Denys Prokopenko. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, je na Ukrajině mnohými oslavováno jako hrdinové.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se v sobotu z Turecka vrátil domů s pěti veliteli, kteří bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal. Z ruského zajetí se dostali v září při výměně válečných vězňů a dle dohody s Moskvou měli žít do konce války v Turecku. Dle ruskojazyčného webu BBC Zelenskyj zřejmě přesvědčil tureckého prezidenta, aby je nechal odejít. Podle Kremlu Turecko porušilo propuštěním ukrajinských vojáků dohodu s Ruskem, uvedla agentura RIA Novosti.

V jihoruském Rostově na Donu před ruským soudem stanulo dvaadvacet ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky, a lidé, kteří byli součástí Azovu v letech 2015 až 2020. Podle ruského listu Kommersant čelí mimo jiné obviněním z účasti v teroristické organizaci.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se do Moskvy z ukrajinského zajetí vrátilo 106 ruských vojáků. Dalších sto lidí se vrátilo na Ukrajinu z Ruska, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Mezi vyměněnými jsou i obránci mariupolských oceláren Azovstal.

Kromě ukrajinské armády bojují na frontě také dobrovolníci. Jednotka Kraken vznikla samovolně, stojí na bývalých azovcích, ale i spoustě dalších bojovníků a zodpovídá se ukrajinskému ministerstvu obrany. Kvůli svému různorodému složení se stává i cílem ruské propagandy.

Před rokem stál v čele jednotek, které zastavily postup ruských sil na Kyjev. Sám přitom není Ukrajinec, pochází ze sousedního Běloruska, které ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi poskytlo své území k zahájení invaze. Alexej, zvaný „Psycholog“, při střetu v Buči přišel o nohu. Putinův pád by vedl i k pádu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, řekl v rozhovoru s moderátorem ČT Michalem Kubalem.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Už deset měsíců uběhlo od doby, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu a začala bombardovat tamní města a vesnice. V první vlně ruských cílů bylo i hlavní město Kyjev. To se podařilo uchránit mimo jiné díky místním vojákům, kteří úspěšně odráželi ruské útoky před metropolí. Jedním z nich je i Vitalij, který Kyjev chránil z obce Mošun. Natáčel s ním štáb ČT.

I ve válečné době lidé v Kyjevě stále navštěvují divadla. Publikum však divadelní hry vnímá jinýma očima. To potvrzují také herci divadla Ivana Franka, kteří odešli jako dobrovolníci bojovat na frontu.

Na Ukrajině dostala Olena Mosijčuková jedno z nejvyšších vojenských ocenění – Hrdina Ukrajiny. Během bojů v Donbasu zachránila jako příslušnice pluku Azov více než sto lidí. Kvůli léčbě válečných zranění je teď v Česku a věnuje se canisterapii. A právě za to také převzala společně se svojí fenkou cenu Statečné psí srdce.

Přístav Mariupol se už tři měsíce nachází pod ruskou okupační správou. Bitva o město trvala od počátku letošní ruské invaze 24. února do 20. května. Obránci se brzy ocitli v obklíčení a postupně se za těžkých bojů stahovali z obytných čtvrtí do ocelárny Azovstal. Nakonec se vzdali. Podle Kyjeva v bojích zemřelo 22 tisíc civilistů, 40 tisíc jich Rusové odvlekli na jimi kontrolovaná území a sto tisíc uteklo jinam na Ukrajinu nebo na Západ. Útočníci zvolili taktiku zničení obranných pozic silným ostřelováním, což podle ukrajinských úřadů vedlo ke zničení 95 procent budov.

Analýza videozáznamů a fotografií z Olenivky, satelitních snímků a práce forenzních a zbrojních expertů ukázala, že ruská verze úmrtí 53 ukrajinských válečných zajatců je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, konstatovala CNN.

Zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a OSN se zatím neúspěšně snaží získat přístup do Olenivky, kde minulý týden po explozi zemřely desítky ukrajinských zajatců. Ukrajinští představitelé tvrdí, že se snaží zjistit pravdu o explozi a obviňují Moskvu z toho, že věznici vyhodila do povětří. Podle Ruska bylo zařízení naopak zasaženo střelou HIMARS vypálenou ukrajinskými vojáky.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.

Ukrajinská vláda rozhodla o povinné evakuaci obyvatel z Doněcké oblasti, přípravy na ni už začaly. Vláda zajistí logistiku a vše uhradí, lidi ale žádá o součinnost. V pravidelném nočním projevu to v sobotu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajina oznámila, že zasáhla dva ruské muniční sklady na okupovaném území. Představitelé Ruskem ovládané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla i věznici v obci Olenivka. Při útoku podle nich zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev odpovědnost za útok popírá a obviňuje z něj Rusko. V této trestanecké kolonii se nacházejí někdejší obránci mariupolských oceláren Azovstal. Rusko mezitím ostřelovalo Mykolajiv i další ukrajinská města.

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Vladimir Putin už dostal od ministra obrany hlášení o dobytí oceláren.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Ukrajinské síly dál během pátku bránily ruskému postupu u řeky Severní Doněc nedaleko obce Bilohorivka na východě Ukrajiny. Získaly také další území kolem Charkova, uvedl Kyjev. Ruské síly se pak podle dostupných informací zaměřují hlavně na okolí Izjumu a Severodoněcku. Odpor pokračuje také v mariupolských železárnách Azovstal, Kyjev zahájil nová jednání s Moskvou o možné evakuaci obránců z huti.

Rusko dál bombarduje mariupolské ocelárny Azovstal s cílem zabít tamní ukrajinské obránce, uvedl ráno ukrajinský generální štáb. Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové obklíčený areál stále brání asi tisícovka Ukrajinců, mnozí jsou zranění. Silná střelba se ozývá po celé donbaské frontě, nejsilněji Rusové tlačí na Severodoněck. U Charkova pokračuje ukrajinský postup.

Ukrajinští vojáci vytlačili z areálu mariupolských oceláren Azovstal ruské síly, které se tam probojovaly ve středu, uvedla podle agentury Unian ukrajinská prezidentská kancelář. Informaci ale později popřel zástupce velitele pluku Azov, který ocelárny brání. Těžké boje na místě podle něj pokračují. Kreml odmítl, že by ruští vojáci na ocelárny útočili. Dále pokračuje ofenziva na východě Ukrajiny, ostřelování ale čelí celá země. Ukrajinským jednotkám se podařilo obnovit kontrolu nad několika osadami v Mykolajivské a Chersonské oblasti. Z okupovaných či bojových zón na jihu země se podařilo evakuovat přes tři sta civilistů.