I ve válečné době lidé v Kyjevě stále navštěvují divadla. Publikum však divadelní hry vnímá jinýma očima. To potvrzují také herci divadla Ivana Franka, kteří odešli jako dobrovolníci bojovat na frontu.
Jeden den bojuje u Chersonu, druhý den na jevišti. Herec Nyščuk je dobrovolník v první linii
Události: Příběh ukrajinských divadelních herců, kteří bojují na frontě (zdroj: ČT24)
Herec Jevhen Nyščuk slouží už devět měsíců na chersonské frontě. Když občas dostane jednodenní volno, vždy zamíří rovnou na domácí scénu. Válka podle něj hluboce změnila to, jak lidé prožívají divadlo.
„Publikum reaguje na představení jinak, než dřív. Nezměnili jsme texty ani scénář. Diváci se ale dnes na vše dívají očima války,“ říká Nyščuk.
Jevhen Nyščuk už přes deset let vystupuje ve hře Chvíle lásky. Po začátku ruské invaze publikum vnímá příběh odsouzence v cele smrti odlišně. „Najednou všichni v hrdinovi představení vidí příslušníka Azovu, který byl zajat,“ vysvětluje herec.
Tři kamarádi na ukrajinské frontě
Dalším z populárních představení jeho divadla, pojmenovaného po básníkovi Ivanu Frankovi, jsou Tři kamarádi od Remarqua. I ostatní dva herci, kteří v něm vystupovali, dnes slouží na frontě.
Olexandr Pečerica je jedním z nich. Jeho jednotka je nasazena u Bachmutu. Známá Remarqueova hra podle něj časem získá nové vyznění.
Jevhen Nyščuk a Olexandr Pečerica
„Představujeme v ní muže, kteří se vrátili z fronty po první světové válce. Předpokládám, že příště to už budeme hrát trochu jinak,“ myslí si.
Jevhen Nyščuk byl také dvakrát ministrem kultury. Byť to nebylo jeho záměrem, když se přihlásil jako dobrovolník do armády, mnozí Ukrajinci ho dnes často vnímají jako vzor.
„Lidé vnímají jako důležité, že civilisté, lidé, kteří se věnují umění, brání svoji zemi v první linii,“ říká. Po představení jde Jevhen Nyščuk domů za rodinou. Ráno se zas vrací na chersonskou frontu.