HIMARS by nadělal větší škody. Analýza zpochybňuje ruskou verzi o Olenivce

Analýza videozáznamů a fotografií z Olenivky, satelitních snímků a práce forenzních a zbrojních expertů ukázala, že ruská verze úmrtí 53 ukrajinských válečných zajatců je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, konstatovala CNN.

Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a v zařízení skončila poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice CNN, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrdí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Příliš slabé na HIMARS

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích.

Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ zdůrazňuje zbrojní expert Chris Cobb-Smith.

„Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Náhlý a intenzivní požár, strážci prý vyvázli bez újmy

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi patnáct kilometrů od frontové linie, přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce.

Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané Doněcké lidové republiky (DLR), kteří útok probírali den po něm.

„Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit.

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci.

Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu.

Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Podezřelé přemístění vězňů

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže. Ten se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky a zdůraznil, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bahnitá voda se valila ulicemi. Řecký ostrov zasáhly silné deště

Silné deště ochromily řecký ostrov Paros, kde úřady uzavřely školy a omezily dopravu. V obci Naousa se ulicemi valila bahnitá voda, která unášela auta i trosky. Meteorologové varují, že nepříznivé počasí bude pokračovat a silné deště zasáhnou další ostrovy v Egejském moři.
před 20 mminutami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters. Úder odsoudili libanonský prezident Joseph Aún i premiér Naváf Salám.
06:20Aktualizovánopřed 25 mminutami

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 5 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 6 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...