Ukrajina oznámila, že zasáhla dva ruské muniční sklady na okupovaném území. Představitelé Ruskem ovládané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla i věznici v obci Olenivka. Při útoku podle nich zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev odpovědnost za útok popírá a obviňuje z něj Rusko. V této trestanecké kolonii se nacházejí někdejší obránci mariupolských oceláren Azovstal. Rusko mezitím ostřelovalo Mykolajiv i další ukrajinská města.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„V noci udeřili, pravděpodobně (ze systémů) HIMARS, na věznici v Jelenovce (ukrajinsky Olenivka). Přímý zásah do baráku se zajatci. Výsledkem je v tuto chvíli čtyřicet mrtvých, 130 zraněných,“ prohlásil podle BBC „náměstek ministra informací DNR“ Daniil Bezsonov a dodal, že se stále odklízejí trosky a počty obětí se mohou zvýšit. Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty hlášených raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o čtyřiceti mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a osmi zraněných členech vězeňské stráže. Podle agentury TASS zároveň obvinil Kyjev z „krvavé provokace“, která má podle něj odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali. Šéf Moskvou řízených proruských sil operujících v Doněcké oblasti Denis Pušilin podle agentury AP uvedl, že ve vězení bylo 193 vězňů, aniž by upřesnil, kolik z nich bylo ukrajinských válečných zajatců.
Kyjev tvrzení Rusů odmítl a označil ho za propagandu. „Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,“ napsal ukrajinský generální štáb na Facebooku. „Ruští okupanti tímto způsobem sledovali své zločinné cíle – obvinit Ukrajinu z ‚válečných zločinů‘ a zároveň skrýt mučení vězňů a popravy, které tam prováděli na příkaz okupační správy a velení ozbrojených sil Ruské federace,“ dodal.
Ukrajinské tajné služby později oznámily, že za útokem na věznici v Doněcké oblasti stojí ruští žoldnéři ze soukromé Wagnerovy armády. Akci podle Ukrajinců velel Jevgenij Prigožin, který ji však nekoordinoval s ruským ministerstvem obrany.
Ukrajinci apelují na OSN a Červený kříž
Ukrajinské ozbrojené síly podle generálního štábu žádný útok na oblast obec Olenivka neprovedly. Armáda podle štábu dodržuje principy mezinárodního humanitárního práva a díky „vysoce přesným“ zbraním získaným od partnerských zemí zasazuje „mimořádně přesné“ údery pouze ruským vojenským objektům a nestřílí na civilní infrastrukturu, zejména pokud tam mohou být ukrajinští váleční zajatci.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba obvinil Rusko ze spáchání válečného zločinu. „Vyzývám všechny partnery, aby důrazně odsoudili toto brutální porušení mezinárodního humanitárního práva a uznaly Rusko jako teroristický stát,“ napsal na Twitteru.
Ukrajinští obránci Azovstalu se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se po dlouhých a těžkých bojích vzdali. Orgány „DNR“ mezitím avizovaly, že chtějí příslušníky ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.
Ukrajinské bezpečnostní složky vyzvaly OSN a Červený kříž k okamžité reakci na zavraždění ukrajinských válečných zajatců v obci Olenivka. Poznamenávají, že tyto dvě organizace se zaručily za dobré zacházení se zajatými vojáky.
Mezinárodní výbor Červeného kříže oznámil, že hledá způsob, jak se na místo smrtícího útoku dostat. Nabízí také pomoc s evakuací raněných. „Naší prioritou nyní je, aby ranění získali život zachraňující péči a aby s těly těch, kteří přišli o život, bylo zacházeno důstojným způsobem,“ stojí v prohlášení humanitární organizace.
Muniční sklady
Ukrajinské ozbrojené síly také zřejmě vyhodily do povětří ruské muniční sklady v Ilovajsku (Doněcká oblast) a Brylivce (Chersonská oblast). Uvedlo to ukrajinské Ředitelství pro strategickou komunikaci.
Ředitelství oznámilo, že „většina“ ruského vojenského personálu ve skladu v Ilovajsku byla zabita a muniční sklad vyhořel do základů.
Rusko pálilo na Mykolajiv
Nejméně čtyři lidé zemřeli, když Rusko v pátek ráno ostřelovalo jihoukrajinský Mykolajiv, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Ten ve videu zveřejněném na Telegramu řekl, že střela dopadla u zastávky městské hromadné dopravy. Dodal, že sedm lidí utrpělo zranění.
„Dvanáct lidí tam leželo na zemi. Na místo vyjela záchranná služba,“ popsal situaci Kim. Přímo na ulici vybuchla ruská kazetová bomba.
Internetový portál Ukrajinska pravda uvádí, že ruské síly Mykolajiv kazetovými pumami ostřelovaly dvakrát už v květnu. Moskva popírá, že by její jednotky kazetovou munici používaly. Ta obsahuje submunici pro zvýšení ničivého účinku. Česko patří ke 110 státům, které se připojily k zákazu kazetové munice podpisem dublinské úmluvy. Rusko, Ukrajina ani USA tuto úmluvu nepodepsaly.
