Rychlé ovládnutí Černobylu okupanty nebyla náhoda. Stála za tím síť ruských agentů, píše Reuters

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.

Pád Černobylu, kde v dubnu roku 1986 došlo k nejhorší jaderné katastrofě na světě, vyniká v pět měsíců dlouhé válce jako anomálie. Pokus o bleskové ovládnutí Ukrajiny, zejména hlavního města Kyjeva, ruským jednotkám nevyšel. Naopak se setkaly s houževnatým odporem Ukrajinců, který nepolevuje.

Od té doby se urputně bojuje na mnoha místech Ukrajiny a válka již přešla do opotřebovací fáze, jak uvedl mimo jiné ministr obrany USA Lloyd Austin. Na jihu navíc ukrajinská vojska postupně přešla do protiútoku ve snaze osvobodit okupovaná území.

Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že ruský úspěch u Černobylu byl dílem dlouhodobé infiltrační operace kremelských tajných agentů v ukrajinském státu.

Vnitřní nepřítel

Pět lidí se znalostí příprav Kremlu uvedlo, že váleční plánovači kolem vůdce Vladimira Putina věřili, že za pomoci těchto agentů bude Rusko potřebovat jen malou vojenskou sílu a několik dní, aby donutilo administrativu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k odchodu, útěku nebo kapitulaci.

Prostřednictvím rozhovorů s desítkami činitelů v Rusku a na Ukrajině, přezkumem dokumentů ukrajinského soudu a prohlášení pro vyšetřovatele agentura Reuters zjistila, že ruská infiltrace dosáhla mnohem hlouběji, než bylo veřejně přiznáno. Mezi vyslýchanými činiteli jsou lidé uvnitř Ruska, kteří věděli o plánování moskevské invaze, i ukrajinští vyšetřovatelé, jejichž úkolem bylo vystopovat špiony.

„Kromě vnějšího nepřítele máme bohužel vnitřního nepřítele a tento nepřítel není o nic méně nebezpečný,“ nechal se slyšet tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov.

V době invaze mělo Rusko podle Danilova agenty v ukrajinském obranném, bezpečnostním a represivním sektoru. Jména odmítl uvést, ale řekl, že takové zrádce je třeba „zneškodnit“ za každou cenu.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování nyní zkoumá, zda jednotka v Černobylu nejednala protiprávně, když odevzdala své zbraně nepříteli, řekl Reuters místní úředník. Vyšetřovatelé to nekomentovali. Představitelé jednotky obhajují své rozhodnutí například poukazováním na rizika konfliktu v areálu jaderné elektrárny.

Šéf bezpečnosti Černobylu je ve vazbě

Reuters se na základě soudních dokumentů zaměřuje na roli šéfa bezpečnosti v Černobylu Valentina Vitera, 47letého plukovníka ukrajinské tajné služby SBU. Ten je nyní ve vazbě a vyšetřován za to, že nevykonával svou funkci. Úřady jej podezírají z velezrady.

V době ruské invaze byl Viter zástupcem generálního ředitele závodu zodpovědným za jeho fyzickou ochranu. Do elektrárny byl z SBU vyslán v polovině roku 2019.

Vyšetřovatelům řekl, že letos 18. února – šest dní před začátkem ruské invaze – odešel na nemocenskou s dýchacími potížemi. Uvedl také, že v den invaze telefonicky hovořil s velitelem jednotky, která měla elektrárnu chránit. Radil mu, aby své muže neohrožoval, a řekl mu: „Ušetřete své lidi.“ Nelze zjistit, zda právě jeho slova vedla k tomu, že se jednotka po rozhovorech s Rusy vzdala.

Reuters identifikoval vedoucího jednotky jako Jurije Pindaka. Když se Rusové po 36 dnech z elektrárny stahovali, odvedli Pindaka a většinu jeho jednotky s sebou. Nyní jsou podle Ukrajinců drženi v Rusku nebo v Bělorusku.   

Článek 56 dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám uvádí, že jaderné elektrárny a jiná nebezpečná zařízení by neměly být napadeny.

Auto s penězi a smaragdy v Srbsku

Právník Vitera Oleksandr Kovalenko řekl, že Viter měl legitimní důvod pro nepřítomnost v práci a nevěděl, že by měl zůstat v Černobylu. Právník řekl, že jakékoli obvinění z velezrady je nepodložené a Viterovi nebyl doručen dopis s podezřením, což je krok, který obvykle předchází obvinění. Podle právníka Viter řekl „ušetřete své lidi“, aby veliteli jednotky připomněl, že mnoho mužů je na něm závislých. Viter o kapitulaci nemluvil, zdůraznil Kovalenko.

Ukrajinští vyšetřovatelé se nyní zajímají také o spojení Vitera s Andrijem Naumovem, který, kromě mnoha dalších aktivit kolem Černobylu, velel v SBU vnitřnímu oddělení. To zkoumalo ostatní členy tajné služby podezřelé z kriminálních činů. Krátce před invazí zmizel. Nyní je zadržován v Srbsku, kde se objevil s autem nacpaným penězi a smaragdy.

Jeden zdroj, který o kremelských invazních plánech přímo věděl, řekl agentuře Reuters, že ruští agenti byli loni nasazeni do Černobylu, aby podplatili úředníky a připravili půdu pro nekrvavé převzetí moci. Reuters nemohl nezávisle ověřit podrobnosti tohoto tvrzení.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování však uvedl, že prověřuje jednoho z bývalých vysokých představitelů SBU Andrije Naumova pro podezření z velezrady kvůli předání bezpečnostních tajemství z Černobylu cizímu státu.

Carjov se měl stát hlavou nové loutkové vlády

Kreml také počítal s nasazením bývalého ukrajinského poslance a separatisty Olega Carjova, který rovněž vlastní dva hotely na dočasně okupovaném Krymu, do čela loutkové vlády v Kyjevě.

Carjov po invazi přešel na území kontrolované Kyjevem a oznámil, že je na Ukrajině, a dodal: „Kyjev bude osvobozen od fašistů.“ Do hlavního města se však nikdy nedostal. Nyní tráví podle svých příspěvků na sociálních sítích čas opět na okupovaném Krymu a jezdí na návštěvy do Moskvy. Už z dřívějška se na něj kvůli Krymu vztahují ukrajinské a americké sankce.

Carjov tvrdí, že popis celé operace, jak ho uvedla agentura Reuters, „má jen velmi málo společného s realitou“.

Zpráva Reuters se věnuje i roli ukrajinského politika Viktora Medvedčuka, Putinova přítele. Údajně měl šifrovaný telefon vydaný Ruskem, aby mohl komunikovat s Kremlem. Nyní je v ukrajinské vazbě a čeká na soud kvůli obvinění z vlastizrady.

Medvedčuk byl před invazí jedním z nejviditelnějších proruských politiků na Ukrajině. Vedl opoziční stranu Pro život. Byl také odpůrce užších vazeb Ukrajiny na EU. Ruský vůdce je kmotrem jednoho z jeho dětí. Zadržen byl Medvedčuk v dubnu, v květnu pak obviněn za to, že předával ruským představitelům tajné informace o ukrajinských vojenských jednotkách, měl v úmyslu verbovat ukrajinské agenty a skrytě ovlivňovat ukrajinskou politiku. Obvinění popírá s tím, že jsou zfalšovaná a součástí politického spiknutí proti němu.  

Nedůvěra už byla zaseta

Přes vojenské neúspěchy okupantů, zvláště v počáteční fázi války, v jednom směru ruské tajné služby uspěly. Zasely uvnitř Ukrajiny nedůvěru a odhalily nedostatky téměř třicetitisícové ukrajinské tajné služby SBU. Ta s Ruskem sdílí komplikovanou historii a nyní má za úkol pronásledovat zrádce a kolaboranty.

Tento vnitřní rozkol se částečně dostal na veřejnost 17. července. Prezident Zelenskyj ve videoprojevu k národu oznámil, že suspendoval šéfa SBU Ivana Bakanova, kterého zná léta, kvůli vysokému počtu zaměstnanců SBU podezřelých z velezrady.

Ukrajinské zdroje z bezpečnostních složek agentuře Reuters sdělily, že někteří zaměstnanci SBU v rozhovorech líčili, že se s Bakanovem nemohli spojit několik dní po ruské invazi, což v Kyjevě ještě zvýšilo pocit chaosu. Bakanov na žádosti agentury Reuters o komentář nereagoval.

Zelenskyj také řekl, že bylo zahájeno 651 trestních stíhání na základě zákonů o vlastizradě a kolaboraci proti osobám zapojeným do bezpečnostních složek a do prokuratury. Více než šedesát úředníků SBU a generální prokuratury pracuje proti Ukrajině v Ruskem okupovaných zónách, upozornil Zelenskyj.

Ukrajinská prezidentská administrativa, SBU a generální prokuratura na dotaz Reuters neodpověděly. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov řekl: „Všechny tyto otázky s námi nemají vůbec žádný vztah, proto zde není nic, co bychom mohli komentovat.“ Ruská zpravodajská služba, FSB ani ministerstvo obrany na dotazy agentury Reuters neodpověděly.

Staré špionážní vazby se daří trhat jen velmi těžko

Agentura Reuters také poukazuje na to, že ruský špionážní aparát zůstal Ukrajinou propleten i po roce 1991, kdy se osamostatnila.

Například prvním šéfem ukrajinské domácí zpravodajské služby byl Nikolaj Goluško, který svou kariéru zahájil v sovětském Rusku. Před svým jmenováním vedl ukrajinskou odnož sovětské KGB. Goluško většinu důstojníků ze sovětské éry ponechal ve svých funkcích, napsal v pamětech z roku 2012.

Po čtyřech měsících ve funkci šéfa ukrajinské špionáže se Goluško přestěhoval zpět do Moskvy, aby se vrátil do centrály KGB, a v roce 1993 se stal šéfem nově vytvořené ruské Federální kontrarozvědky, předchůdce dnešní FSB.

Zůstávaly i špionážní vazby Moskvy přímo na Černobyl, jejichž počátky lze vysledovat zejména do období po již zmíněné jaderné havárii v roce 1986. 

Zpravodajští důstojníci pracující v Černobylu se oficiálně stali součástí ukrajinského bezpečnostního aparátu v roce 1991, ale nadále přijímali rozkazy z Moskvy, uvedla podle Reuters osoba s přímou znalostí plánu invaze. „V podstatě to byli zaměstnanci FSB,“ prohlásil zdroj. SBU neodpověděla na otázky týkající se Černobylu ani historických vazeb na ruskou rozvědku.

Ruští váleční plánovači přitom považovali kontrolu nad Černobylem za strategicky důležitou, protože podle západních vojenských analytiků leží elektrárna na nejkratší trase pro postup ruských invazních vojsk na Kyjev.

Zdroj, který o plánu invaze přímo věděl, uvedl, že v listopadu 2021 začalo Rusko na Ukrajinu vysílat tajné zpravodajské agenty, kteří měli za úkol navázat kontakty s představiteli odpovědnými za zabezpečení elektrárny v Černobylu. Cílem agentů bylo zajistit, aby po příchodu ruských vojáků nedošlo k ozbrojenému odporu. Zdroj uvedl, že Černobyl sloužil také jako místo předání dokumentů z ústředí SBU. Za úplatu předávali ukrajinští činitelé ruským špionům informace o ukrajinské vojenské připravenosti.

Reuters informace od tohoto zdroje nemohl nezávisle ověřit. Přehled různých výpovědí a soudních dokumentů však podle agentury ukazuje, že Kyjev vede nejméně tři vyšetřování chování lidí, kteří v Černobylu pracovali. Vyšetřování podle těchto dokumentů identifikovalo nejméně dvě osoby podezřelé z poskytování informací ruským agentům nebo z jiného napomáhání k zabavení elektrárny. 

Strach z ruské infiltrace na východě země

Zatímco Ukrajina nyní loví zrádce, strach z ruské infiltrace se rozšířil zejména na východ země, píše Reuters. Silný je například v obci Kutuzovka, situované východně od Charkova, která byla načas obsazena ruskými silami. Šíří se tu pocit paranoie a podezření ze zrady rozděluje místní občany.

Když sem ruské jednotky dorazily začátkem března, rychle tu zřídily loutkovou správu. Spolupracovaly s některými místními občany, zatímco naopak jiní byli drsně vyslýcháni kvůli podezření, že pomáhají ukrajinským jednotkám.

Koncem dubna Ukrajinci vesnici osvobodili a karta se obrátila. Vyšetřováni jsou naopak ti, kteří kolaborovali s Rusy.