Muniční sklad

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih zabil nejméně tři lidi včetně dítěte, uvedly městské a oblastní úřady. V pátek večer zranil ruský úder na Charkov nejméně patnáct lidí. Naopak ukrajinské drony útočily v noci na sobotu na vojenské cíle v Rusku. Ve dvou regionech zasáhly dva muniční sklady, ve kterých se podle ukrajinského armádního generálního štábu nacházely tisíce tun munice včetně severokorejských raket. Podle zdrojů v tajné službě SBU zasáhly ukrajinské drony i ruské vojenské letiště v Kalužské oblasti.

Ukrajinský dronový útok zničil ve městě Toropec v ruské Tverské oblasti sklad se střelami Iskander, Točka-U, řízenými leteckými bombami a dělostřeleckou municí, řekl několika ukrajinským a mezinárodním médiím nejmenovaný zdroj z ukrajinské tajné služby SBU. Regionální činitelé informovali pouze o útoku ukrajinských bezpilotních letounů a o požáru. Ruské úřady dříve oznámily částečnou evakuaci jedenáctitisícového města. Odpoledne uvedlo ruské ministerstvo zdravotnictví, že nejméně 13 lidí muselo být hospitalizováno.

Moskva a Kyjev si vyměnily po 115 válečných zajatcích, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Návrat zajatců potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko mezitím zabilo v Kosťantynivce v Doněcké oblasti pět civilistů, informovaly tamní úřady. Dva mrtvé a čtyři zraněné si vyžádal úder na Cherson, další tři lidé podle agentury AP zemřeli na severovýchodě země. V ruské Voroněžské oblasti hoří po útoku dronů muniční sklad, uvedl ruský telegramový kanál. Institut pro studium války (ISW) píše, že Ukrajinci mírně postoupili v Kurské oblasti.

Okresní soud v Teplicích nepravomocně zprostil obžaloby související s explozí muničního skladu v Bílině dvojici bývalých příslušníků pyrotechnické služby policie. Soudce Miroslav Čapek uvedl, že obecné právní předpisy upravující povinnosti při skladování munice se nevztahují na policii. „Nemůžeme jim klást za vinu něco, co není zákonem upraveno,“ řekl Čapek a dodal, že nedospěl k názoru, že se skutek nestal, podle názoru soudu ale není trestným činem. Žalobce Martin Krumpoch i jeden z obžalovaných si nechali lhůtu pro odvolání, druhý obžalovaný se práva na odvolání vzdal.

Chybějící důkazy i spekulace – to vytýká žalobce usnesení, kterým policie obvinila Elenu Šapošnikovou v kauze výbuchů skladů ve Vrběticích. Podle kriminalistů měla mimo jiné zajistit doklady k návštěvě skladů dvěma ruským agentům, kteří výbuchy údajně způsobili. Podle státního zástupce Martina Malůše ale vyšetřovatelé nepopsali, jak přesně Šapošniková návštěvu agentů zařídila. Jejich práce je podle něj místy spekulativní a chybí důkazy. I proto její stíhání zrušil a případ odložil. Malůš to napsal do dokumentu, který ČT získala.

Státní zástupce odložil stíhání Eleny Šapošnikové v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Manželku obchodníka a bývalého ruského vojáka Nikolaje Šapošnikova obvinili policisté ze špionáže, dozorující žalobce Martin Malůš ale její stíhání zrušil a kauzu odložil. Malůš to ČT napsal s tím, že žena se nedopustila trestného činu. Manželé Šapošnikovi podle policie zajistili doklady k návštěvě skladů dvěma agentům ruské vojenské rozvědky GRU, kteří výbuchy způsobili. Šapošnikovi zapojení do explozí opakovaně odmítli.

Policie podezřívá Elenu Šapošnikovou ze špionáže v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích. Žena posílala informace důstojníkovi ruské vojenské rozvědky GRU, který podle policie velel pachatelům útoků. Reportéři ČT Šapošnikovou navštívili v jejím řeckém sídle. V rozhovoru odmítla jakoukoli spolupráci s GRU. O důstojníkovi Andreji Averjanovi si prý myslela, že je pouze obchodník.

Výbuch skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé, způsobilo velmi pravděpodobně nástražné zařízení poté, co pracovníci otevřeli bednu na paletě s municí, napsal v úterý web Seznam Zprávy s odkazem na policejní usnesení o odložení případu. Policisté v úterý v tiskové zprávě uvedli, že považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Rusko vojensky operovalo. Kriminalisté nemohli zahájit trestní stíhání, protože se podezřelí pohybují v Rusku, které s českou policií odmítlo spolupracovat.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Prezident Petr Pavel chce o situaci v areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. V částech areálu a zejména za jeho hranicemi není téměř po deseti letech po výbuších v muničních skladech provedený hloubkový pyrotechnický průzkum. Jednou z možností by mohlo být, že by jej udělaly specializované firmy, řekl prezident, který ráno vrbětický areál navštívil. O věci chce jednat s premiérem i ministry. Svou dvoudenní návštěvu kraje ukončí debatou s občany ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.

Obžalovaný Michal Dlouhý, někdejší bezpečnostní ředitel areálu muničního skladu v Bílině, který v roce 2020 vybuchl, před soudem v Teplicích prohlásil vinu. Řekl, že to, co se stalo, ho mrzí. Druhý obžalovaný Daniel Petráš, bývalý vedoucí bezpečnostní ochrany areálu, prostřednictvím obhájce uvedl, že skutečnosti v obžalobě považuje za sporné a požaduje dokazování. Muže žalobce viní, že při výkonu svých funkcí z nedbalosti zavinili nedodržení pravidel při nakládání s nalezenou municí. Obžalovaní svým jednáním podle něj způsobili vyšší intenzitu výbuchu. Hrozí jim až pět let vězení nebo zákaz činnosti. Soud bude pokračovat výslechem soudního znalce v květnu.

Ukrajinské bezpečnostní složky mají důkazy o zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, kde byly uloženy zbraně určené pro Ukrajinu. S odvoláním na ukrajinské vyšetřovatele a tajnou službu SBU to napsala agentura Ukrinform. Ruští agenti podle nich měli na svědomí i explozi skladu zbraní ve městě Svatove v Luhanské oblasti.

Společnost Imex Group s konečnou platností nevysoudila odškodnění za výroky bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dovolání odmítl Nejvyšší soud, řekla Marcela Pröllerová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2, který se sporem zabýval jako první instance. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil. Firma žádala kvůli Babišovým výrokům patnáct milionů korun od státu. Právník firmy Radek Ondruš řekl, že ve sporu budou pokračovat.

Hasiči a dobrovolníci dále bojují s lesními požáry v Řecku, nejhorší je nyní situace na východě země, kde se plameny přiblížily k předměstí přístavního města Volos. V okolí jsou slyšet výbuchy po požáru muničního skladu, ve středu večer v oblasti zemřeli kvůli ohni dva lidé. Na Rhodu byla odvolána evakuace některých středisek na východě ostrova. Rozsáhlý požár vypukl na chorvatském ostrově Čiovo.

Na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově hoří na vojenské základně muniční sklad. Kvůli požáru byla uzavřena dálnice Tavrida a úřady evakuují asi dva tisíce lidí ze čtyř blízkých obcí, uvedl podle ruské státní agentury TASS Moskvou dosazený okupační správce Krymu. Opačným směrem v noci na středu Rusko zaútočilo drony a raketami na jižní a východní část Ukrajiny, téměř celou zemí zněl poplach. Protivzdušná obrana odrážela útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, píše Reuters. Zpravodaj agentury hlásil exploze i poblíž Kyjeva.

Ukrajinské síly za uplynulé dva týdny osvobodily osm obcí včetně vesnice Pjatychatky, uvedla v pondělí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Citovala ji agentura Reuters. O získání Pjatychatek ukrajinskými vojáky o víkendu informoval šéf ruské okupační správy v Záporožské oblasti, Moskva ovšem uvedla, že se útok podařilo odrazit. Jihoukrajinská Oděská oblast a západoruská Bělgorodská oblast rovněž v průběhu pondělí hlásily útoky a ostřelování, na ruské straně je podle šéfa Bělgorodské oblasti nejméně sedm zraněných. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) mají za to, že ukrajinská strana nyní může dočasně protiofenzivu přerušit, aby přehodnotila strategii.

V Terezíně se hroutí další historický objekt. Žižkova kasárna následuje sousední rozsáhlá zbrojnice. Ani jedna z budov neprošla rekonstrukcí, obě mají pořád původní střechy z osmnáctého století. Místní radnice ale peníze na nákladnou rekonstrukci nemá. Kvůli pomoci bývalému vojenskému městu už dokonce vznikla speciální vládní komise.

Státní zastupitelství podalo obžalobu na dva policejní pyrotechniky kvůli výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku v roce 2020. Za obecné ohrožení z nedbalosti jim v případě prokázání viny hrozí šest měsíců až pět let vězení nebo zákaz činnosti.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ukončila vyšetřování výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku a znovu navrhla obžalovat dva bývalé policejní pyrotechniky. ČT to sdělil Dan Anděl z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, které případ dozoruje. Inspekce spis s návrhem na obžalobu obou mužů předložila žalobcům už v listopadu. Jeden z obviněných ale následně přinesl nový důkaz, a vyšetřování tak bylo nutné doplnit.

V případu výbuchu muničního skladu v Bílině se objevil nový důkaz, přednesl jej jeden z obviněných. Státní zástupce proto vrátil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) věc k doplnění. Nová lhůta pro vyšetřování poběží do února. Informaci ČT potvrdilo Státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Letos v listopadu obvinili kriminalisté dva bývalé policejní pyrotechniky. Podle deníku Právo jde o ředitele policejních pyrotechniků Michala Dlouhého a jeho podřízeného. Sklad vybuchl v září 2020, nedošlo při něm k žádnému zranění.

Před osmi lety vybuchl druhý muniční sklad ve Vrběticích. Při první explozi v říjnu 2014 zahynuli dva lidé. Obyvatelé okolních obcí se několikrát evakuovali. Následovala nejnáročnější a nejnákladnější bezpečnostní akce v dějinách Česka. A nakonec se z incidentu stal zlomový okamžik pro česko-ruské vztahy.

Policisté navrhli obžalovat dva bývalé policejní pyrotechniky kvůli předloňskému výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku. Státní zástupce by měl o návrhu rozhodnout do konce roku. ČT to řekl náměstek ústeckého krajského státního zástupce Dan Anděl. Podle deníku Právo čelí obvinění bývalý ředitel policejních pyrotechniků Michal Dlouhý a jeden z jeho podřízených. Muniční sklad vybuchl v září 2020, nikdo při tom nebyl zraněn.