Policie chtěla stíhat špionku v kauze Vrbětice. Žalobce případ odložil

Státní zástupce odložil stíhání Eleny Šapošnikové v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Manželku obchodníka a bývalého ruského vojáka Nikolaje Šapošnikova obvinili policisté ze špionáže, dozorující žalobce Martin Malůš ale její stíhání zrušil a kauzu odložil. Malůš to ČT napsal s tím, že žena se nedopustila trestného činu. Manželé Šapošnikovi podle policie zajistili doklady k návštěvě skladů dvěma agentům ruské vojenské rozvědky GRU, kteří výbuchy způsobili. Šapošnikovi zapojení do explozí opakovaně odmítli.

„Usnesením policejního orgánu NCOZ bylo zahájeno trestní stíhání E. Š. pro trestný čin vyzvědačství. Toto usnesení však bylo usnesením státního zástupce zrušeno a současně bylo státním zástupcem rozhodnuto o odložení dané věci z důvodu, že ve věci nejde o podezření ze spáchání výše popsaného trestného činu. Dané trestní řízení tedy bylo skončeno,“ uvedl pro ČT žalobce Martin Malůš.

Policisté začali manžele Nikolaje a Elenu Šapošnikovy kvůli podezření na vyzvědačství prověřovat před dvěma lety. Jejich roli zmiňují v usnesení, kterým v dubnu odložili hlavní větev kauzy. Výbuchy ve Vrběticích, při kterých v roce 2014 zemřeli dva lidé, podle kriminalistů uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Protože se ale oba pohybují v Rusku, které odmítlo spolupracovat, policie je nemohla obvinit.

Vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se domnívají, že agentům musel pomoct někdo z okolí firmy Imex Group, která měla sklady pronajaté. Ukazují zejména na Nikolaje Šapošnikova, někdejšího sovětského vojáka a také bývalého zaměstnance společnosti, který letos v únoru zemřel. Společně s manželkou Elenou byli podle policie v kontaktu s generálem GRU Andrejem Averjanovem, jehož jednotka výbuchy údajně provedla.

Šapošniková zapojení do výbuchů odmítla

Šapošnikov komunikaci s ruskými tajnými službami v rozhovoru pro Reportéry ČT z roku 2021 odmítl, policisté ji ale v usnesení o odložení podrobně dokumentují. Šapošnikovi se necelé dva týdny před prvním výbuchem potkali v Lisabonu s Averjanovem, z jehož údajného e-mailu pak spolumajiteli Imexu Petru Bernatíkovi přišly fotokopie falešných pasů ruských rozvědčíků. Zpráva přišla krátce poté, co se Bernatík setkal se Šapošnikovem.

Schůzka v Lisabonu není jediným kontaktem manželů Šapošnikových s generálem Averjanovem. Elena Šapošniková mu podle policie dlouhodobě posílala informace o zbrojních obchodech, o kterých se dozvěděl její manžel. „Z komunikace vyplývá, že byli řízeni generálem Averjanovem, jednali podle jeho pokynů, případně čekali na ‚pokyny z Moskvy‘,“ stojí v policejním usnesení, které má ČT k dispozici.

Manželé Šapošnikovi, kteří oba získali české občanství, schůzku s Averjanovem nejdříve popřeli. Poté sice kontakty připustili, odmítli ale podíl na vrbětických výbuších. Šapošnikovou, která bydlí v Řecku, nedávno znovu vypátrali Reportéři ČT. „Ne, já jsem normální člověk, který věří v Boha. Já bych do toho v životě nešla,“ uvedla žena na otázku, zda byla do výbuchů zapojena.

Šapošniková se podle policistů mohla dopustit trestného činu vyzvědačství, stíhána byla podle přísnější právní kvalifikace. V případě odsouzení jí hrozilo osm až patnáct let vězení. Státní zástupce ale její stíhání zrušil a sám případ odložil. Takový postup mu umožňuje trestní řád. Policie nicméně stále pátrá po generálu Averjanovi, je podle ní nebezpečný.

Ke dvěma výbuchům skladů v muničním areálu ve Vrběticích došlo v říjnu a prosinci 2014. Při prvním zemřeli dva zaměstnanci firmy Imex Group, celkem byla způsobena škoda přes miliardu korun. Zjištění vyšetřovatelů o zapojení agentů ruských tajných služeb vyvolalo v roce 2021 diplomatickou roztržku s Ruskem. Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky pracovníků ambasád.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Paliva v úterý opět zlevní, strop pro naftu klesne o více než dvě koruny

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
před 9 mminutami

ČT a ČRo: Vládní návrh zasahuje do fungování a svobody veřejnoprávních médií

Česká televize a Český rozhlas v pondělí ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že se ve středu setká s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.
12:57Aktualizovánopřed 25 mminutami

Debata o rozpočtovém určení daní se uskuteční, až se kraje dohodnou, řekl Babiš

Domlouvat se na rozpočtovém určení daní lze, až se všechny regiony domluví na změně, kterou požadují, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Uznal, že současná podoba rozdělení peněz pro kraje není spravedlivá. Babiš také informoval, že Bezpečnostní rada státu se večer bude zabývat cenami pohonných hmot a zajištěním energetické bezpečnosti. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů.
04:55Aktualizovánopřed 39 mminutami

Nepřípustné. Resort zahraničí plísnil ruského velvyslance kvůli výhrůžkám firmám

Ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému vyjádřilo důrazný protest vůči výhrůžkám tuzemským firmám. Podobná rétorika vůči Česku, zdejším subjektům i českým spojencům je zcela nepřípustná, uvedl následně úřad. Velvyslance v pondělí dopoledne na resortu přijala vrchní ředitelka evropské sekce Hana Hubáčková, o jeho předvolání rozhodl minulý týden ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 1 hhodinou

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů

Předběžně odhadovaná škoda způsobená požárem skladu plastů v Brně-Přízřenicích je 50 milionů korun, uvedli v pondělí dopoledne hasiči. Příčinu vzniku požáru zjišťují. Doplnili také, že zásahem uchránili hodnoty za půl miliardy. U požáru zasahují od rána, bylo jich tam zhruba osmdesát. Před 9:00 začali počet redukovat.
11:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

U Jičína se vyskytlo slabé tornádo, letos první zdokumentované, uvedl ČHMÚ

Na východ od Jičína v okolí obcí Studeňany, Úlibice a Radim se v neděli odpoledne vyskytlo při dešťové přeháňce slabé tornádo. Bylo prvním zadokumentovaným tornádem v letošním roce v Česku. Na facebooku o tom v pondělí informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Případné svědky tornáda meteorologové požádali o poskytnutí svědectví, fotografií či dokumentaci případných škod.
10:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali návštěvu šéfa NATO v Česku

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Česku, výdaje na obranu a budoucnost médií veřejné služby. Tématem bylo také směřování Maďarska po vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách nebo nenávist v kyberprostoru. Pozvání přijali publicista Roman Joch, redaktor Reflexu a expert na Maďarsko Oliver Adámek, marketérka Lucie Kubovičová, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Debatou provázela Klára Radilová.
před 4 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 5 hhodinami
Načítání...