Policie chtěla stíhat špionku v kauze Vrbětice. Žalobce případ odložil

Státní zástupce odložil stíhání Eleny Šapošnikové v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Manželku obchodníka a bývalého ruského vojáka Nikolaje Šapošnikova obvinili policisté ze špionáže, dozorující žalobce Martin Malůš ale její stíhání zrušil a kauzu odložil. Malůš to ČT napsal s tím, že žena se nedopustila trestného činu. Manželé Šapošnikovi podle policie zajistili doklady k návštěvě skladů dvěma agentům ruské vojenské rozvědky GRU, kteří výbuchy způsobili. Šapošnikovi zapojení do explozí opakovaně odmítli.

„Usnesením policejního orgánu NCOZ bylo zahájeno trestní stíhání E. Š. pro trestný čin vyzvědačství. Toto usnesení však bylo usnesením státního zástupce zrušeno a současně bylo státním zástupcem rozhodnuto o odložení dané věci z důvodu, že ve věci nejde o podezření ze spáchání výše popsaného trestného činu. Dané trestní řízení tedy bylo skončeno,“ uvedl pro ČT žalobce Martin Malůš.

Policisté začali manžele Nikolaje a Elenu Šapošnikovy kvůli podezření na vyzvědačství prověřovat před dvěma lety. Jejich roli zmiňují v usnesení, kterým v dubnu odložili hlavní větev kauzy. Výbuchy ve Vrběticích, při kterých v roce 2014 zemřeli dva lidé, podle kriminalistů uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Protože se ale oba pohybují v Rusku, které odmítlo spolupracovat, policie je nemohla obvinit.

Vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se domnívají, že agentům musel pomoct někdo z okolí firmy Imex Group, která měla sklady pronajaté. Ukazují zejména na Nikolaje Šapošnikova, někdejšího sovětského vojáka a také bývalého zaměstnance společnosti, který letos v únoru zemřel. Společně s manželkou Elenou byli podle policie v kontaktu s generálem GRU Andrejem Averjanovem, jehož jednotka výbuchy údajně provedla.

Šapošniková zapojení do výbuchů odmítla

Šapošnikov komunikaci s ruskými tajnými službami v rozhovoru pro Reportéry ČT z roku 2021 odmítl, policisté ji ale v usnesení o odložení podrobně dokumentují. Šapošnikovi se necelé dva týdny před prvním výbuchem potkali v Lisabonu s Averjanovem, z jehož údajného e-mailu pak spolumajiteli Imexu Petru Bernatíkovi přišly fotokopie falešných pasů ruských rozvědčíků. Zpráva přišla krátce poté, co se Bernatík setkal se Šapošnikovem.

Schůzka v Lisabonu není jediným kontaktem manželů Šapošnikových s generálem Averjanovem. Elena Šapošniková mu podle policie dlouhodobě posílala informace o zbrojních obchodech, o kterých se dozvěděl její manžel. „Z komunikace vyplývá, že byli řízeni generálem Averjanovem, jednali podle jeho pokynů, případně čekali na ‚pokyny z Moskvy‘,“ stojí v policejním usnesení, které má ČT k dispozici.

Manželé Šapošnikovi, kteří oba získali české občanství, schůzku s Averjanovem nejdříve popřeli. Poté sice kontakty připustili, odmítli ale podíl na vrbětických výbuších. Šapošnikovou, která bydlí v Řecku, nedávno znovu vypátrali Reportéři ČT. „Ne, já jsem normální člověk, který věří v Boha. Já bych do toho v životě nešla,“ uvedla žena na otázku, zda byla do výbuchů zapojena.

Šapošniková se podle policistů mohla dopustit trestného činu vyzvědačství, stíhána byla podle přísnější právní kvalifikace. V případě odsouzení jí hrozilo osm až patnáct let vězení. Státní zástupce ale její stíhání zrušil a sám případ odložil. Takový postup mu umožňuje trestní řád. Policie nicméně stále pátrá po generálu Averjanovi, je podle ní nebezpečný.

Ke dvěma výbuchům skladů v muničním areálu ve Vrběticích došlo v říjnu a prosinci 2014. Při prvním zemřeli dva zaměstnanci firmy Imex Group, celkem byla způsobena škoda přes miliardu korun. Zjištění vyšetřovatelů o zapojení agentů ruských tajných služeb vyvolalo v roce 2021 diplomatickou roztržku s Ruskem. Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky pracovníků ambasád.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 2 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 7 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 8 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...