Ukažte mi ten pas, ale ať na něm nechybí mé otisky, odmítá žena spojená s Vrběticemi spolupráci s ruskou GRU

Nahrávám video

Na otázku, zda byla agentkou ruské vojenské rozvědky GRU, odpovídá Elena Šapošniková, kterou v Řecku vyzpovídali Reportéři ČT, rázně: „Ne, já vůbec nevím, kde se nachází, prosím vás. Proč bych to dělala, v životě jsem nebyla ruským občanem.“ Dostupné informace mimo jiné české policie, která výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích dlouho vyšetřovala, ukazují na to, že právě Šapošniková byla pro ruské agenty, kteří měli za explozemi stát, klíčovým kontaktem a spojkou. Dokonce měla poměrně krátce po výbuších obdržet nejvyšší ruské vyznamenání. Natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Když tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) před třemi lety oznámil, že existuje důvodné podezření, že za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích z roku 2014 stojí ruská GRU, konkrétně její jednotka 29155, upřela se pozornost vyšetřovatelů na ty, kdo s ruskými agenty spolupracovali.

„Za poslední dva roky se ukázalo, že GRU, ruské vojenské rozvědce, v tomto úsilí pomáhala, asistovala rodina českých občanů ruského původu Šapošnikových,“ tvrdí investigativní novinář ze skupiny Bellingcat Christo Grozev. Nejde tak jen o Elenu Šapošnikovou, ale i o jejího manžela Nikolaje, který nedávno zemřel. I on popíral, že by spolupracoval s ruskými agenty nebo přímo agentem GRU byl. Přitom ale v minulosti pracoval ve zbrojní společnosti Imex, která působila v areálu ve Vrběticích.

„Tohle všechno tak trochu připomíná klasickou zpravodajskou metodu, kdy oni tady působili zpočátku možná jako spící agenti (...) A mohli relativně dlouhou dobu nedělat vůbec nic, a na nějakou příští akci se jenom tiše a nenápadně připravovat,“ myslí si vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jan Paďourek.

Těsný kontakt s ruským generálem

Grozev se domnívá, že u Šapošnikovových měla hlavní slovo Elena, byla dominantnější a podle svědků prý muže často okřikovala, aby mlčel nebo změnil téma. Na schůzkách řídila konverzace. Jak konkrétně vypadala spolupráce Šapošnikové a ruské tajné služby? Policie získala důkazy, že byla v těsném kontaktu s generálem GRU Andrejem Averjanovem. Právě on osobně na sabotážní akci ve Vrběticích dohlížel.

Důkazy získané policií ukazují, že Elena Šapošniková posílala ruskému generálovi citlivé informace o zbrojních zakázkách týkajících se oblastí, kde mělo Rusko své zájmy. Třeba Ukrajiny, Gruzie nebo Sýrie. Ona i její manžel kontakty s Averjanovem při dřívější návštěvě Reportérů ČT zapírali, tajili je i před policií a přiznali až pod tíhou důkazů.

Podle vyšetřovatelů byli s ruským generálem dokonce i na dovolené. Šapošniková tvrdí, že šlo o běžné obchodní vztahy a že Averjanova považovala za obchodníka. „V tomhle případě paní Šapošniková čistě lže (...) Podle všech indicií je možno konstatovat, že musela být plně v obraze, s kým má tu čest a s kým se stýká,“ kontruje Paďourek.

„Ve skutečnosti šlo o profesionální vztah. Nebylo v tom nic společenského. Poskytovala podrobné informace o transakcích, do kterých byl zapleten její manžel. A to nelze vysvětlit jednoduše společenským vztahem s Averjanovem,“ říká Grozev.

Nejde přitom jen o e-maily s citlivými informacemi, které Šapošniková posílala ruskému generálovi. V období vrbětických výbuchů se manželé Šapošnikovi s ním a minimálně jedním dalším ruským agentem sešli osobně. Jedno z těchto setkání se konalo v Portugalsku. „Já vám nedávám vůbec žádné interview, prosím vás,“ reagovala Šapošniková na dotaz reportérů na tuto schůzku.

Obří vila byla úkrytem agentů, míní Grozev

Z policejního vyšetřování vyplynula celá řada dalších pochybností o rodině Šapošnikových. Jedna z nich se týká nemovitosti v Řecku. Třípodlažní vilu s velkým pozemkem Šapošnikovi koupili v roce 2008. Policie zjistila, že zaplatili 275 tisíc eur, tedy necelých sedm milionů korun. Existují ale pochybnosti o tom, kde na nemovitost vzali – verzi o vlastních výdělcích a penězích od rodičů policisté nevěří, navíc zjistili, že finance přišly z účtu ve Švýcarsku.

„Hlavním účelem domu byl úkryt pro GRU,“ míní Grozev z Bellingcatu. Krátce poté, co manželé Šapošnikovi dům koupili, na letišti v Soluni nápadně často začali přistávat ruští agenti. Podle Šapošnikové v domě ale z Ruska „skoro nikdo nebyl“.

Nejde jen o dům, s ruskou rozvědkou ženu spojuje i pas, na což upozornil ruský server Insider. „Měla cestovní pas, služební pas vydaný Ruskem. A ten pas byl z řady čísel, která se vydávají pouze příslušníkům jedné z nejagresivnějších jednotek vojenského zpravodajství, jednotky 29155,“ dodal Grozev. „Nemám, ukažte mi ten pas. A ještě aby nechyběly na tom moje otisky prstů,“ odmítá tezi Šapošniková.

Hrdinka Ruska

Christo Grozev a další novináři našli důkazy, že minimálně ve dvou případech tento pas žena podezřelá ze spolupráce s ruskými rozvědčíky použila ke vstupu do Ruska – v prosinci 2015, tedy rok po výbuších ve Vrběticích, jela na otočku do Moskvy a podle novinářů tam přímo od Vladimira Putina dostala nejvyšší ruské vyznamenání Hrdina Ruska.

„Vyznamenání nebo řád Hrdina Ruské federace je (...) jeden z nejvyšších, ne-li nejvyšší ruský řád, který se uděluje opravdu za naprosto výjimečné činy,“ zdůrazňuje Paďourek. Podivné okolnosti obestírají i to, jak Šapošniková získala české občanství.

Více o Šapošnikových i celé kauze Vrbětice se dozvíte v reportáži v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 8 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami
Načítání...