Ukažte mi ten pas, ale ať na něm nechybí mé otisky, odmítá žena spojená s Vrběticemi spolupráci s ruskou GRU

41 minut
Reportéři ČT: Hrdinka Ruska
Zdroj: ČT1

Na otázku, zda byla agentkou ruské vojenské rozvědky GRU, odpovídá Elena Šapošniková, kterou v Řecku vyzpovídali Reportéři ČT, rázně: „Ne, já vůbec nevím, kde se nachází, prosím vás. Proč bych to dělala, v životě jsem nebyla ruským občanem.“ Dostupné informace mimo jiné české policie, která výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích dlouho vyšetřovala, ukazují na to, že právě Šapošniková byla pro ruské agenty, kteří měli za explozemi stát, klíčovým kontaktem a spojkou. Dokonce měla poměrně krátce po výbuších obdržet nejvyšší ruské vyznamenání. Natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Když tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) před třemi lety oznámil, že existuje důvodné podezření, že za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích z roku 2014 stojí ruská GRU, konkrétně její jednotka 29155, upřela se pozornost vyšetřovatelů na ty, kdo s ruskými agenty spolupracovali.

„Za poslední dva roky se ukázalo, že GRU, ruské vojenské rozvědce, v tomto úsilí pomáhala, asistovala rodina českých občanů ruského původu Šapošnikových,“ tvrdí investigativní novinář ze skupiny Bellingcat Christo Grozev. Nejde tak jen o Elenu Šapošnikovou, ale i o jejího manžela Nikolaje, který nedávno zemřel. I on popíral, že by spolupracoval s ruskými agenty nebo přímo agentem GRU byl. Přitom ale v minulosti pracoval ve zbrojní společnosti Imex, která působila v areálu ve Vrběticích.

„Tohle všechno tak trochu připomíná klasickou zpravodajskou metodu, kdy oni tady působili zpočátku možná jako spící agenti (...) A mohli relativně dlouhou dobu nedělat vůbec nic, a na nějakou příští akci se jenom tiše a nenápadně připravovat,“ myslí si vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jan Paďourek.

Těsný kontakt s ruským generálem

Grozev se domnívá, že u Šapošnikovových měla hlavní slovo Elena, byla dominantnější a podle svědků prý muže často okřikovala, aby mlčel nebo změnil téma. Na schůzkách řídila konverzace. Jak konkrétně vypadala spolupráce Šapošnikové a ruské tajné služby? Policie získala důkazy, že byla v těsném kontaktu s generálem GRU Andrejem Averjanovem. Právě on osobně na sabotážní akci ve Vrběticích dohlížel.

Důkazy získané policií ukazují, že Elena Šapošniková posílala ruskému generálovi citlivé informace o zbrojních zakázkách týkajících se oblastí, kde mělo Rusko své zájmy. Třeba Ukrajiny, Gruzie nebo Sýrie. Ona i její manžel kontakty s Averjanovem při dřívější návštěvě Reportérů ČT zapírali, tajili je i před policií a přiznali až pod tíhou důkazů.

Podle vyšetřovatelů byli s ruským generálem dokonce i na dovolené. Šapošniková tvrdí, že šlo o běžné obchodní vztahy a že Averjanova považovala za obchodníka. „V tomhle případě paní Šapošniková čistě lže (...) Podle všech indicií je možno konstatovat, že musela být plně v obraze, s kým má tu čest a s kým se stýká,“ kontruje Paďourek.

„Ve skutečnosti šlo o profesionální vztah. Nebylo v tom nic společenského. Poskytovala podrobné informace o transakcích, do kterých byl zapleten její manžel. A to nelze vysvětlit jednoduše společenským vztahem s Averjanovem,“ říká Grozev.

Nejde přitom jen o e-maily s citlivými informacemi, které Šapošniková posílala ruskému generálovi. V období vrbětických výbuchů se manželé Šapošnikovi s ním a minimálně jedním dalším ruským agentem sešli osobně. Jedno z těchto setkání se konalo v Portugalsku. „Já vám nedávám vůbec žádné interview, prosím vás,“ reagovala Šapošniková na dotaz reportérů na tuto schůzku.

Obří vila byla úkrytem agentů, míní Grozev

Z policejního vyšetřování vyplynula celá řada dalších pochybností o rodině Šapošnikových. Jedna z nich se týká nemovitosti v Řecku. Třípodlažní vilu s velkým pozemkem Šapošnikovi koupili v roce 2008. Policie zjistila, že zaplatili 275 tisíc eur, tedy necelých sedm milionů korun. Existují ale pochybnosti o tom, kde na nemovitost vzali – verzi o vlastních výdělcích a penězích od rodičů policisté nevěří, navíc zjistili, že finance přišly z účtu ve Švýcarsku.

„Hlavním účelem domu byl úkryt pro GRU,“ míní Grozev z Bellingcatu. Krátce poté, co manželé Šapošnikovi dům koupili, na letišti v Soluni nápadně často začali přistávat ruští agenti. Podle Šapošnikové v domě ale z Ruska „skoro nikdo nebyl“.

Nejde jen o dům, s ruskou rozvědkou ženu spojuje i pas, na což upozornil ruský server Insider. „Měla cestovní pas, služební pas vydaný Ruskem. A ten pas byl z řady čísel, která se vydávají pouze příslušníkům jedné z nejagresivnějších jednotek vojenského zpravodajství, jednotky 29155,“ dodal Grozev. „Nemám, ukažte mi ten pas. A ještě aby nechyběly na tom moje otisky prstů,“ odmítá tezi Šapošniková.

Hrdinka Ruska

Christo Grozev a další novináři našli důkazy, že minimálně ve dvou případech tento pas žena podezřelá ze spolupráce s ruskými rozvědčíky použila ke vstupu do Ruska – v prosinci 2015, tedy rok po výbuších ve Vrběticích, jela na otočku do Moskvy a podle novinářů tam přímo od Vladimira Putina dostala nejvyšší ruské vyznamenání Hrdina Ruska.

„Vyznamenání nebo řád Hrdina Ruské federace je (...) jeden z nejvyšších, ne-li nejvyšší ruský řád, který se uděluje opravdu za naprosto výjimečné činy,“ zdůrazňuje Paďourek. Podivné okolnosti obestírají i to, jak Šapošniková získala české občanství.

Více o Šapošnikových i celé kauze Vrbětice se dozvíte v reportáži v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...