Chybějící důkazy i spekulace – to vytýká žalobce usnesení, kterým policie obvinila Elenu Šapošnikovou v kauze výbuchů skladů ve Vrběticích. Podle kriminalistů měla mimo jiné zajistit doklady k návštěvě skladů dvěma ruským agentům, kteří výbuchy údajně způsobili. Podle státního zástupce Martina Malůše ale vyšetřovatelé nepopsali, jak přesně Šapošniková návštěvu agentů zařídila. Jejich práce je podle něj místy spekulativní a chybí důkazy. I proto její stíhání zrušil a případ odložil. Malůš to napsal do dokumentu, který ČT získala.
Policisté obvinili Elenu Šapošnikovou na konci května z vyzvědačství. Manželce bývalého ruského vojáka a obchodníka Nikolaje Šapošnikova, který v únoru zemřel, kladli za vinu pět skutků. Šapošniková se svým manželem podle policie minimálně v letech 2013 až 2017 předávali informace ruské vojenské rozvědce GRU. Šlo o údaje týkající se obchodu se zbraněmi a municí do Sýrie, Vietnamu, Iráku a USA.
Detektivové vinili Šapošnikovou i v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Podle nich s manželem (pracujícím pro firmu Imex Group, která měla sklady pronajaté) zařídila agentům GRU Alexandru Miškinovi a Anatoliji Čepigovi, vystupujícím s falešnými pasy, oprávnění k návštěvě skladů. Policie vychází z e-mailové komunikace manželů s generálem Andrejem Averjanovem, jehož jednotka měla výbuchy provést, i ze vzájemné schůzky v Lisabonu necelé dva týdny před první explozí.
Podle státního zástupce Martina Malůše, který stíhání Šapošnikové zrušil, ale kriminalisté neuvedli, jak konkrétně povolení k návštěvě skladů zařídila. „Policejní orgán ani nepopsal, jak by měla být zainteresovaná, případně měla mít pouze vědomost o tom, že k těmto explozím má dojít,“ píše žalobce s tím, že policii k řadě tvrzení chybí důkazy. Schůzku v Portugalsku i to, že ji manželé nejprve popírali, sice označuje za podezřelé, na stíhání to ale podle něj nestačí.
Podobně Malůš kritizuje také zbývající skutky obvinění – policisté podle něj na základě spojení různých e-mailových zpráv pouze spekulují, selektivně hodnotí informace a ignorují ty, které se jim nehodí. „Ze žádného provedeného důkazu však současně nevyplývá, že by tyto komplikace způsobil jakýkoliv zásah ze strany cizí státní moci, natož ruské tajné služby,“ uvádí například k obvinění Šapošnikové, že měla informovat GRU o zpožděné dodávce pontonových mostů do Vietnamu z roku 2014.
Spolupráce s GRU není trestná
Šapošnikovou, která v nedávném rozhovoru pro Reportéry ČT zapojení do vrbětických výbuchů odmítla, ale podle žalobce nejde stíhat ani kvůli právním důvodům. Trestný čin vyzvědačství totiž zahrnuje vyzvídání utajované informace, jejíž zneužití může ohrozit bezpečnost Česka, a to s cílem předat ji cizí moci. Podle druhého odstavce pak bude potrestán i pachatel, který umožní činnost „organizaci, jejímž cílem je vyzvídat utajované informace“.
Právě na základě druhého ustanovení byla Šapošniková obviněna. Podle policistů totiž nebylo nutné, aby se snažila získat utajované informace, stačí, že spolupracovala s organizací, která se tajné skutečnosti snaží vyzvídat, tedy GRU. Opačný výklad by podle kriminalistů znamenal, že například vrátný, který do sídla ministerstva obrany vpustí agenty cizí rozvědky, ale neví, kde přesně jsou v budově uložené tajné informace, by vyvázl bez trestu.
Státní zástupce Malůš tento právní výklad odmítá. V usnesení naznačuje, že spolupráce s GRU obecně podle českých zákonů trestná není, Šapošniková by podle něj musela vyzvídat tajné informace. K teoretické situaci vrátného pak píše, že s důkazy by ho bylo možné stíhat. Sám pak přichází s příkladem Čecha, který by se dozvěděl o chystaném teroristickém útoku v zahraničí a řekl by to tamější tajné službě. „Bylo by absurdní, aby taková osoba byla postihnutelná (…) a dopustila se tak trestného činu vyzvědačství,“ uvádí s tím, že daný člověk by přece také usnadnil činnost „organizaci, jejímž cílem je vyzvídat utajované informace“.
Chybějící důkazy
Žalobce nesouhlasí s policisty ani v hodnocení toho, zda Šapošniková věděla, že komunikuje s GRU. Žena i její manžel to opakovaně odmítli, detektivové se ale pozastavují nad tím, proč komunikovali s generálem Averjanovem o obchodech se zbraněmi, když s ním neměli žádný obchodní vztah. Některé jejich zprávy pak měly být konspirativní nebo se týkaly ruské anexe Krymu. Policie poukazuje i na objednávku triček s nápisem VV údajně odkazujícím na Vladimira (Vladimiroviče) Putina jako na možnou motivaci pomáhat Rusku.
Podle Malůše ale žádné důkazy nepotvrzují, že by Šapošniková znala pravou příslušnost Averjanova. „Pokud policejní orgán uvedl výčet zpráv, na kterých své závěry ohledně výše popsané znalosti staví, pak nijak podrobně nerozvedl a ani státní zástupce nedovodil, z čeho konkrétně má tato skutečnost vyplývat,“ uvádí a odmítá i spekulaci, že sedm milionů korun na nákup luxusní vily v Řecku by manželé dostali od GRU. Nemovitost si totiž pořídili už v roce 2008, dávno před údajnou špionáží.
„Ačkoliv je možné konstatovat, že alespoň zevrubné podezření z trestné činnosti blížící se trestnému činu vyzvědačství na samém počátku trestního řízení dáno bylo, žádné důkazy, které by o takové trestné činnosti svědčily, následně zjištěny, a tedy ani opatřeny, nebyly,“ shrnuje v závěru žalobce, který případ sám odložil. Zasáhnout do něj může ještě Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které kauzu přezkoumává.
Odložena byla i hlavní větev kauzy, ve které policie prověřovala okolnosti samotných výbuchů ve Vrběticích. Při nich zemřeli dva zaměstnanci firmy Imex Group, byla také způsobena škoda přes miliardu korun. Podle policie za explozemi stáli zmínění agenti GRU, protože se ale oba pohybují v Rusku, které odmítlo spolupracovat, nemohli být obviněni.
