První výbuch otřásl Vrběticemi před deseti lety

2 minuty
Deset let od výbuchu muničního skladu ve Vrběticích
Zdroj: ČT24

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Při výbuších bylo zasaženo 1319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu. Kvůli explozím byli několikrát evakuováni obyvatelé okolních obcí. Nejprve dvakrát koncem října na několik hodin. Začátkem prosince pak muselo čtyři sta lidí z obcí Lipová a Haluzice i zaměstnanců z areálu bývalých Vlárských strojíren odejít na dva dny. Pyrotechnici totiž v areálu objevili poškozenou budovu s municí a na její střeše zaklíněný granát, který se nakonec podařilo bezpečně odstranit.

Práci pyrotechniků v areálu potom 3. prosince přerušil druhý výbuch. Slabé neřízené výbuchy se z areálu po druhé explozi ozývaly do poloviny prosince 2014 a pyrotechnici se mohli do Vrbětic vrátit až 22. prosince.

Začátkem roku 2015 začalo stěhování munice a výbušnin, počátkem února si ji jako první odvezla společnost Excalibur Army. V březnu začaly převozy munice do znovuotevřeného armádního skladu v Květné na Svitavsku. Poslední kamion odjel z Vrbětic 23. prosince 2015. Celkem jich bylo 547 – z toho do Květné zamířilo 267 kamionů, 280 vyvezly soukromé firmy.

2 minuty
Zprávy ve 12 ze 16. října 2014: Výbuch muničního skladu na Zlínsku
Zdroj: ČT24

Náklady na vyčištění areálu podle odhadů dosahovaly až miliardy korun

Do konce roku 2015 stál zásah ve Vrběticích armádu, policii a hasiče skoro 350 milionů korun. Prostor byl poté oplocen a zabezpečen čidly a ostrahou. Od ledna 2016 jej pyrotechnici čistili od nevybuchlé munice. Náklady na pyrotechnické vyčištění vrbětického areálu se jen odhadují, mohou se přiblížit i miliardě korun.

Ohledání prvního vybuchlého skladu ve Vrběticích skončilo v červnu 2017. Následně pyrotechnici zahájili práce u druhého explodovaného skladu. Zásah složek Integrovaného záchranného systému (IZS) ve Vrběticích byl definitivně ukončen až v říjnu roku 2020. Areál bývalých muničních skladů se pak vrátil do běžného právního stavu. V budoucnu by měly získat všechny pozemky a objekty v areálu do svého majetku Vojenské lesy a statky ČR, které na nich plánují hospodařit.

3 minuty
Události 16. října 2014: Reportáž o výbuchu ve Vrběticích
Zdroj: ČT24

Podle policie prošlo do roku 2020 pyrotechnikům rukama při ohledání místa činu přes třináct tisíc kusů munice, dalších osmnáct set pak při povrchovém sběru.

V červenci 2021 Poslanecká sněmovna schválila zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Obce v okolí Vrbětic, jejich obyvatelé i Zlínský kraj si mohli rozdělit celkové odškodnění téměř 700 milionů korun.

3 minuty
Události 17. října 2014: Zpravodaj ČT Josef Kvasnička komentuje situaci ve Vrběticích
Zdroj: ČT24

Policie: Za výbuchy stály ruské tajné služby

Výbuchy ve Vrběticích policie vyšetřovala jako úmyslné obecné ohrožení a na případu pracoval speciální tým. Letos v dubnu kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) případ výbuchů skladů odložili. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde prováděla Moskva vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání.

Zjištění vyšetřovatelů o zapojení agentů ruských tajných služeb vyvolalo v roce 2021 diplomatickou roztržku s Ruskem. Praha i Moskva si vzájemně vyhostily desítky pracovníků ambasád. Kreml označil Česko za zemi, která není vůči Rusku přátelská.

1 minuta
Události 18. října 2014: Reportáž o následcích výbuchu v muničním skladu Vrbětice
Zdroj: ČT24

Zatímco tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), další členové vlády i představitelé českých tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení od počátku uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, tehdejší prezident Miloš Zeman to zpochybňoval a mluvil i o druhé vyšetřovací verzi, a to, že výbuch nastal v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. To Babiš odmítl.

2 minuty
Události 22. října 2014: Reportáž o evakuaci obyvatel z okolí Vrbětic
Zdroj: ČT24

Ruská vojenská rozvědka měla podle ředitele NCOZ Jiřího Mazánka prostředky k tomu, aby výbuchy způsobila. Do Česka kvůli tomu přijeli lidé, kteří ihned poté odcestovali. Pachateli byli podle kriminalistů příslušníci jednotky určené k provádění diverzních operací v zahraničí. Prezentovali se jako zástupci obchodního partnera společnosti Imex. Později se muže podařilo identifikovat jako agenty GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018.

Čeští kriminalisté kvůli vyšetřování výbuchů zřídili vyšetřovací tým spolu s britskými policisty. Dále podle státního zastupitelství spolupracovali s Ukrajinou a USA. „Byl to teroristický čin, který provedli agenti ruské vojenské rozvědky s cílem zabránit, aby dodávky munice směřovaly na Ukrajinu, kde Rusko vedlo vojenské operace,“ řekl nedávno pro iRozhlas ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

5 minut
Události 3. prosince 2014: Reportáž o druhé vlně explozí ve Vrběticích
Zdroj: ČT24

V souvislosti s výbuchy se řešila řada kauz

Soudy rovněž v souvislosti s výbuchy řešily několik kauz. Například zbrojařská firma Imex Group žádala od státu odškodnění za výroky, které Babiš ještě jako vicepremiér pronesl krátce po druhém výbuchu v prosinci 2014. Babiš v televizi řekl, že firma je velmi kontroverzní, že problémům jako ve Vrběticích čelila i v Bulharsku a že vyvážela zbraně do embargovaného Konga. Obecné soudy a později i Nejvyšší soud žaloby firmy zamítly. Ostravská firma neuspěla ani s ústavní stížností.

4 minuty
Události 4. prosince 2014: Neřízené exploze munice pokračují
Zdroj: ČT24

Krajský soud ve Zlíně se pak v létě 2016 zabýval obžalobou pěti lidí a společností Excalibur Army a Real Trade Praha kvůli skladování zakázaných výbušnin ve Vrběticích. Lidem hrozily až dvanáctileté tresty, firmám i zrušení. Firmy podle verdiktu soudu ale neskladovaly miny jako takové, pouze těla min, a materiál tak nelze považovat za zakázaný. Dovozem pouze těl min tak nebyl spáchán trestný čin. Žalobce se nejdříve proti osvobozujícímu rozsudku odvolal, později vzal své odvolání zpět.

Okresní soud ve Zlíně řešil kauzu, ve které byla šestice lidí obžalována kvůli krádežím zbraní ve Vrběticích. Podle obžaloby vnikli Zdeněk Šuranský a Milan Chaloupka nejméně čtyřikrát do uzavřeného a střeženého areálu, uvnitř kradli samopaly, součásti zbraní a výbušniny rozmetané do okolí explozí a některé z nich pak prodávali. Zlínský okresní soud v únoru 2019 uložil Šuranskému 34 měsíců vězení, dalších pět lidí dostalo podmíněné tresty se zkušební dobou od dvaadvaceti do osmačtyřiceti měsíců.

7 minut
Události 5. prosince 2014: Reportáž o evakuaci Haluzic a Lipové
Zdroj: ČT24

S Vrběticemi také souvisí kauza bývalého europoslance hnutí STAN a advokáta Stanislava Polčáka, který žádal odměnu za právní pomoc, kterou poskytl obcím při získání zákonného odškodného za výbuch ve Vrběticích. Po zveřejnění případu se odměny vzdal a odstoupil z pozice místopředsedy STAN. Kontrolní rada České advokátní komory (ČAK) následně konstatovala, že Polčák neporušil zákon o advokacii ani další stavovské předpisy.

Kauzou byl i případ plánované cesty tehdejšího ministra vnitra a předsedy ČSSD (dnes SOCDEM) Jana Hamáčka do Moskvy. Zpravodajský server Seznam.cz v květnu 2021 uvedl, že Hamáček na interní schůzce hovořil o úmyslu „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem explozí ve Vrběticích za dodávky ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Bývalý ministr tvrzení odmítal a požadoval zaplatit deset milionů korun. Hamáček majitele webu i reportéry zažaloval, v květnu 2022 soud žalobu zamítl. Verdikt je pravomocný, Hamáček se neodvolal. Neuskutečněnou cestou se zabývala i policie, která nakonec kauzu odložila.

4 minuty
Tisková konference ze 17. 4. 2021 premiéra Babiše a ministra vnitra Hamáčka o roli ruských agentů při výbuších ve Vrběticích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V katedrále svatého Víta se konala mše za papeže Františka

Ve zcela zaplněné katedrále sv. Víta na Pražském hradě vyzdobené květinami a portrétem zesnulého se lidé v pátek rozloučili s papežem Františkem. Mši za papeže slavil apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo. Obětní dary přinesly také děti z české pobočky církevní organizace Papežská misijní díla. Mezi dary byly mísy s ovocem i rýží, chléb, květiny či plyšový beránek. Obřad zahájily údery zvonu, který se rozezněl ve svatovítské katedrále i 21. dubna, v den, kdy papež František zemřel ve věku 88 let.
18:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Šéfka zlínské hygieny údajně srazila motorkáře a ujela, resort žádá informace

Ministerstvo zdravotnictví se zabývá informacemi o možné dopravní nehodě ředitelky Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Evy Sedláčkové. Podle webu Seznam Zprávy srazila v půlce března autem motorkáře a od nehody ujela. Resort v pátek sdělil, že o nehodě neví a obrátí se kvůli tomu na policii. Pokud se informace potvrdí, ministr Vlastimil Válek (TOP 09) očekává, že ředitelka rezignuje.
před 38 mminutami

Častější měření cholesterolu či cukru. Praktici chtějí rozšířit prevenci

Praktičtí lékaři chtějí rozšířit preventivní prohlídky. Podle návrhu vyhlášky, který předložili ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09), by některá vyšetření chtěli dělat u mladších pacientů než doteď – zejména ta, která dokáží odhalit onemocnění srdce a cév. Jsou totiž nejčastější příčinou úmrtí v Česku, každý rok jim podlehne čtyřicet tisíc lidí.
před 46 mminutami

SOCDEM nemusí platit stamiliony potomkům Altnera, rozhodl odvolací soud

Odvolací soud zrušil rozsudek, podle nějž měla SOCDEM (dříve ČSSD) zaplatit potomkům právníka Zdeňka Altnera 18,5 milionu korun a smluvní pokutu ve výši několika set milionů. Případ se vrací k novému projednání, vyplývá z databáze Infosoud. Vývoj ve sporu nyní potvrdil i Altnerův syn Patrik. Podle něj je nefér, že soud po 25 letech trvání pře rozhodl od stolu bez nařízení jednání. Altnerova rodina loni vyčíslila svůj nárok na téměř půl miliardy korun.
16:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet odkladů povinné školní docházky se omezí. Je to dobrý krok, míní analytik

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hasičům se podařilo uhasit skládku u Rynholce

Rozsáhlý požár plastů v areálu společnosti Ekologie u Rynholce na Rakovnicku je téměř po čtyřech dnech uhašen, hasiči a těžká technika postupně odjíždějí. Na skládku budou ještě týden dojíždět na kontroly a je nařízena týdenní dohlídka, uvedl mluvčí hasičů Jan Sýkora.
14:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kvůli uzavírce Benešova mostu v Ústí nad Labem čekají řidiče dopravní omezení

Přípravy na sobotní uzavření Benešova mostu v Ústí nad Labem vrcholí. Dopravní značení řidiče upozorňuje nejen na samotnou uzavírku, ale také na změny v dopravě. Například ulice K Loděnici je nově jednosměrná. Zapojené jsou semafory, které budou upřednostňovat průjezd záchranných složek a MHD. U krajského soudu jsou značky, které budou navádět chodce a cyklisty na provizorní lávku. Hotové je i stanoviště pro integrovaný záchranný systém u základní školy Nová.
před 7 hhodinami

Obžaloba žádá čtrnáct let vězení pro zubařku za vraždu vůdce kutnohorské sekty

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.
před 7 hhodinami
Načítání...