Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.
Migrační balíček, který europoslanci schválili 10. dubna, zavádí nová pravidla migrace do Unie. Mimo jiné obsahuje mechanismus povinné solidarity, podle kterého si země mohou vybrat, zda přijmou část migrantů těch nejvytíženějších zemí, jako jsou Itálie nebo Řecko, či poskytnou těmto zemím finance nebo materiální pomoc. Díky tomu, že Česko přijalo statisíce ukrajinských uprchlíků, by Česko podle Rakušana mělo mít z povinné solidarity výjimku.
I v případě, že by výjimka neplatila, by Česko přispívalo na zvládnutí migrace v Evropské unii jen necelou půl miliardou korun ročně, nikoliv 15 miliardami, jak zaznívá ve veřejném prostoru, dodal Rakušan. „Pokud se podíváme na procenta, kterými by se Česká republika podílela, tak nám to vychází přibližně na nějakých 18 milionů eur ročně. Jsme u nějakých 480 milionů korun, takže zhruba půl miliardy,“ uvedl ministr.
„Ta částka je indikativní a každý rok se podle jednotlivé krizové situace bude určovat a vypočítávat znovu,“ pokračoval.
Pro porovnání také připomněl, že jen kontroly na česko-slovenské hranici, které skončily v únoru, vyšly Česko na 180 milionů korun. „Museli jsme hlídat vnitřní hranici schengenského prostoru, protože vnější nefunguje,“ podotkl. Vyjádřil také přesvědčení, že do roku 2026 budou kontroly na vnitrostátních hranicích pokračovat. „Obávám se, že Německo od toho neustoupí,“ řekl. Z hlediska Česka toto opatření zatím není potřeba, ale muselo by se k němu přistoupit, kdyby se situace výrazně zhoršila, poznamenal.
Vondráček odmítl, že Rakušanem zmiňovaná výjimka pro Česko existuje, a trval na tom, že povinná finanční pomoc v případě, že Česko nepřijme běžence, je fakticky kvótou. Částku vypočítanou Rakušanem ale nezpochybnil.
Podle Vondráčka je přijetí migračního paktu v současné podobě chyba. „Když budeme ve vládě, uděláme všechno pro to, aby pakt spadl pod stůl. I kdybychom se měli soudit,“ zopakoval za ANO Vondráček. „Tímhle paktem jste poslal část naší suverenity Evropské komisi, nikým nevolené, nekontrolované,“ vyčetl dále Rakušanovi. Česko se podle něj stalo „vazalským státem“.
Migrační pakt hodnotí vcelku pozitivně senátor Václav Láska (SEN 21). „Je zázrak, že se podařilo najít takový kompromis. Pokud chce někdo hledat blokační menšinu, ať není členem Evropské unie, protože neumí spolupracovat, neumí fungovat v rámci EU,“ řekl.
Podle něj by navíc mohl být pro Česko velmi důležitý, kdyby došlo ke zhoršení války na Ukrajině, která by vyhnala ze země miliony uprchlíků. „Je to věc, která nás může při určitém tragickém souběhu okolností zachránit, a najednou to budeme my, kdo se bude dovolávat toho, aby byl pakt dodržován,“ uvedl.
Láska také odmítl nálady, které ve společnosti ohledně migračního balíčku vznikají. „Část společnosti slyší slovo migrace a vypíná mozek,“ prohlásil a zdůraznil, že pakt jako celek je zpřísnění migrační politiky do zemí EU.
Všichni hosté pořadu se dále shodli na tom, že nový migrační balíček není dokonalý, podle Rakušana a Lásky ale představuje velký posun a k tomu je možné ho dále novelizovat.
Vyšetřování Vrbětic
Ministr vnitra Rakušan dále v pořadu prohlásil, že policie dokončuje vyšetřování explozí v muničních skladech ve Vrběticích, za kterými údajně stáli agenti ruské GRU. Podle informací České televize by k uzavření případu mohlo dojít v půlce května s konstatováním, že za explozemi stojí právě ruská tajná služba, nikoliv však s konkrétními obviněními.
„Šetření je ve finální fázi,“ řekl Rakušan. K sérii výbuchů ve Vrběticích došlo před deseti lety, exploze nepřežili dva lidé.
„Velmi chválím reakci tehdejší vlády,“ prohlásil také Rakušan. O zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení Ruska do výbuchu informovala v roce 2021 vláda Andreje Babiše (ANO). Dodal, že reakce tehdejší vlády zabránila i tomu, aby byla ruská společnost Rosatom ve výběrovém řízení na stavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.
Dokázat cizí mocnosti vinu za takový útok je skoro nemožné, podotkl Láska. Policii a státní zastupitelství teď čeká nelehký úkol vytvořit ze skupiny operativních informací, které obsahují i utajované údaje, balíček takových informací, který je možné sdílet a který dokáže přesvědčit veřejnost o vině Ruska, řekl senátor.
„Teoreticky k něčemu dojít mohli, ale já sám jsem nic zvláštního (vzhledem k množství překážek) nečekal,“ dodal k celému vyšetřování údajného podílu ruských agentů Vondráček.
V debatě došlo i na téma korespondenčního hlasování pro občany žijící v zahraničí, které by chtěla prosadit vládní koalice, opozice je ale proti. Další úprava pravidel se bude projednávat mezi vládními a opozičními představiteli 24. dubna, řekl Vondráček. Doplnil, že ústavněprávním výborem by mohlo projít šest různých pozměňovacích návrhů.
