Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.
Europoslanci schválili migrační balíček. Podpora nebyla jistá do poslední chvíle
Události: Europarlament schválil pakt o migraci a azylu (zdroj: ČT24)
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová označila den za „historický“. Europoslanci podle ní schválili „pevný legislativní rámec pro to, jak se vypořádat s migrací a azylem v EU“. „Trvalo to více než deset let, ale dodrželi jsme slovo,“ napsala na sociální síti X. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reformu migrační politiky zase vnímá jako „obrovský krok pro Evropu“.
Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis. Série norem, která má začít platit za dva roky, počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím Unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že část migrantů převezmou, nebo tyto státy podpoří finančně či materiálně.
Některé části prošly jen těsně
Různé části balíčku byly přijaty s rozdílnou podporou. Jen těsně prošel například návrh nařízení o řízení azylu a migrace, který patřil k nejvíce kritizovaným. Hovoří se v něm mimo jiné o tom, že zemím EU, které jsou vystaveny migračnímu tlaku přispějí ostatní členské státy tím, že žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochrany přemístí na své území, poskytnou finanční příspěvky nebo operativní a technickou podporu.
Nízkou podporu mělo i nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, které zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví.
Ministerstvo vnitra tehdy uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Pakt umožní rychlejší vyhošťování, hájil ho ministr Rakušan
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) migrační pakt umožní účinnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Dalšími nutnými kroky jsou podle něj jednání se zeměmi mimo EU a účinnější pomoc v místech, odkud migrace vychází. Pakt ale žádnou zemi nebude zavazovat k přijetí migrantů, uvedl. To zpochybnil expremiér Andrej Babiš (ANO), který tvrdí, že nová legislativa obsahuje skryté kvóty na uprchlíky a problém s migranty neřeší. Podle schváleného textu si členské země budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory. Povinnost přijmout migranty tedy norma nezavádí. Kvůli schválení paktu chce ANO svolat mimořádnou schůzi sněmovny.
Ani Polsku se nelíbí mechanismus EU pro relokaci migrantů, i když ho schválil Evropský parlament. Podle premiéra Donalda Tuska země tento systém nepřijme. Přijetí změn naopak vítá ministryně vnitra Německa Nancy Faeserová a šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, reformu jednoznačně přivítali také zástupci Řecka. Maďarský premiér Viktor Orbán je přesvědčen, že migrační reforma je dalším hřebíčkem do rakve Evropské unie.
Vyjádření českých europoslanců
Také čeští europoslanci hlasovali různě, některé částí migračního balíčku podpořili, jiné odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou ambiciózní.
„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce.
Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.
Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.
Vládní Piráti v tiskové zprávě zmínili, že jejich europoslanci nepodpořili většinu z deseti hlasovaných legislativních návrhů, které balíček tvoří. Podle místopředsedkyně Pirátů a europoslankyně Markéty Gregorové strana nevěří, že pakt může přinést zásadnější změny u viditelných problémů, ale podle ní snižuje humanistické standardy.