Muniční sklad strana 2 z 3

Na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově hoří na vojenské základně muniční sklad. Kvůli požáru byla uzavřena dálnice Tavrida a úřady evakuují asi dva tisíce lidí ze čtyř blízkých obcí, uvedl podle ruské státní agentury TASS Moskvou dosazený okupační správce Krymu. Opačným směrem v noci na středu Rusko zaútočilo drony a raketami na jižní a východní část Ukrajiny, téměř celou zemí zněl poplach. Protivzdušná obrana odrážela útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, píše Reuters. Zpravodaj agentury hlásil exploze i poblíž Kyjeva.

Ukrajinské síly za uplynulé dva týdny osvobodily osm obcí včetně vesnice Pjatychatky, uvedla v pondělí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Citovala ji agentura Reuters. O získání Pjatychatek ukrajinskými vojáky o víkendu informoval šéf ruské okupační správy v Záporožské oblasti, Moskva ovšem uvedla, že se útok podařilo odrazit. Jihoukrajinská Oděská oblast a západoruská Bělgorodská oblast rovněž v průběhu pondělí hlásily útoky a ostřelování, na ruské straně je podle šéfa Bělgorodské oblasti nejméně sedm zraněných. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) mají za to, že ukrajinská strana nyní může dočasně protiofenzivu přerušit, aby přehodnotila strategii.

V Terezíně se hroutí další historický objekt. Žižkova kasárna následuje sousední rozsáhlá zbrojnice. Ani jedna z budov neprošla rekonstrukcí, obě mají pořád původní střechy z osmnáctého století. Místní radnice ale peníze na nákladnou rekonstrukci nemá. Kvůli pomoci bývalému vojenskému městu už dokonce vznikla speciální vládní komise.

Státní zastupitelství podalo obžalobu na dva policejní pyrotechniky kvůli výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku v roce 2020. Za obecné ohrožení z nedbalosti jim v případě prokázání viny hrozí šest měsíců až pět let vězení nebo zákaz činnosti.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ukončila vyšetřování výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku a znovu navrhla obžalovat dva bývalé policejní pyrotechniky. ČT to sdělil Dan Anděl z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, které případ dozoruje. Inspekce spis s návrhem na obžalobu obou mužů předložila žalobcům už v listopadu. Jeden z obviněných ale následně přinesl nový důkaz, a vyšetřování tak bylo nutné doplnit.

V případu výbuchu muničního skladu v Bílině se objevil nový důkaz, přednesl jej jeden z obviněných. Státní zástupce proto vrátil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) věc k doplnění. Nová lhůta pro vyšetřování poběží do února. Informaci ČT potvrdilo Státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Letos v listopadu obvinili kriminalisté dva bývalé policejní pyrotechniky. Podle deníku Právo jde o ředitele policejních pyrotechniků Michala Dlouhého a jeho podřízeného. Sklad vybuchl v září 2020, nedošlo při něm k žádnému zranění.

Před osmi lety vybuchl druhý muniční sklad ve Vrběticích. Při první explozi v říjnu 2014 zahynuli dva lidé. Obyvatelé okolních obcí se několikrát evakuovali. Následovala nejnáročnější a nejnákladnější bezpečnostní akce v dějinách Česka. A nakonec se z incidentu stal zlomový okamžik pro česko-ruské vztahy.

Policisté navrhli obžalovat dva bývalé policejní pyrotechniky kvůli předloňskému výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku. Státní zástupce by měl o návrhu rozhodnout do konce roku. ČT to řekl náměstek ústeckého krajského státního zástupce Dan Anděl. Podle deníku Právo čelí obvinění bývalý ředitel policejních pyrotechniků Michal Dlouhý a jeden z jeho podřízených. Muniční sklad vybuchl v září 2020, nikdo při tom nebyl zraněn.

Generální inspekce bezpečnostních sborů kvůli výbuchu policejního muničního skladu v Bílině na Teplicku před dvěma lety obvinila dva bývalé policejní pyrotechniky, kteří tehdy odpovídali za užívání a ukládání výbušnin ve skladu. Inspekce je viní z obecného ohrožení z nedbalosti, za což jim v případě odsouzení hrozí až pět let vězení a zákaz činnosti. Ve skladu bylo větší než povolené množství výbušného materiálu a na místech, která k tomu nebyla určená.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že je potřeba zničit Krymský most. Dopravní stavba spojující kontinentální Rusko s Krymem vznikla po ruské anexi poloostrova jako propagandistický projekt režimu Vladimira Putina. V minulých dnech došlo na Krymu k několika explozím, které zasáhly ruské vojenské základny a muniční sklady. Ukrajina se k nim oficiálně nepřihlásila, podle okupačních sil šlo o sabotáž.

Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym v úterý ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl bývalý statek, který armáda používala jako muniční sklad. Agentury RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že za výbuchy stála sabotáž. Ukrajina se k explozím nepřihlásila. V poledne podle svědků došlo na Krymu i k explozím na ruské letecké základně u Simferopolu. Ruská tajná služba také ohlásila nedávné útoky diverzantů na stožáry vysokého napětí na západě Ruska.

U města Karnobat na východě Bulharska v neděli nad ránem vybuchl muniční sklad firmy Emko. Následný požár se již podařilo uhasit, místo neštěstí prozkoumává dron. Nikdo nebyl zraněn, uvedl zpravodajský server BNR. Sklad patřil bulharskému zbrojaři Emilijanu Gebrevovi, který měl materiál uskladněný i ve vybuchlém areálu ve Vrběticích.

Ukrajina oznámila, že zasáhla dva ruské muniční sklady na okupovaném území. Představitelé Ruskem ovládané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla i věznici v obci Olenivka. Při útoku podle nich zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev odpovědnost za útok popírá a obviňuje z něj Rusko. V této trestanecké kolonii se nacházejí někdejší obránci mariupolských oceláren Azovstal. Rusko mezitím ostřelovalo Mykolajiv i další ukrajinská města.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu STAN.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu uvedl, že „brutální“ bitva o město Severodoněck je klíčová a právě zde se nyní rozhoduje o osudu „našeho Donbasu“. Prohlášení přichází ve chvíli, kdy se ukrajinské síly stahují do okrajových částí města, které podle agentury Reuters ruské ostřelování změnilo ve vybombardovanou pustinu. Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zasáhnout tři nepřátelské muniční sklady v Chersonské oblasti.

Ruské jednotky obnovily ostřelování mariupolských oceláren Azovstal, jakmile skončila evakuace části lidí, kteří se v hutním závodě skrývali. Podle ruské služby BBC to v neděli večer řekl ukrajinské televizi Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů v Mariupolu. Snahy o evakuaci mají pokračovat. Okupanti také raketou zasáhli přístav Oděsa. Ukrajinské síly zase údajně zničily dva ruské hlídkové čluny u Hadího ostrova v Černém moři. V ruském Bělgorodu v noci z neděle na pondělí zazněly dva výbuchy.

Někteří podnikatelé, které negativně ovlivnily výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, stále nedostali odškodnění. Například majiteli 117 hektarů lesa, který měl několik let zákaz vstupu do oblasti, zlínské hejtmanství žádost o odškodnění zamítlo. Odůvodnilo to tím, že škoda na ušlém zisku nevznikla v souvislosti s pracemi složek Integrovaného záchranného systému (IZS).

V dubnu 2021 přišla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se zjištěním, že za výbuchy ve Vrběticích stáli agenti ruské GRU. Dva hlavní podezřelí žijí v Rusku a jsou zřejmě pro českou spravedlnost nedosažitelní. Vyšetřování se zaměřuje na pomocníky, kteří jejich návštěvu skladu organizovali. Reportérům ČT Adéle Paclíkové a Ondřeji Golisovi se podařilo v Řecku vypátrat Nikolaje Šapošnikova, který měl ve firmě Imex Group na starosti obchodníky z východu. Ten jakoukoliv roli v organizaci výbuchů odmítá.

V souvislosti s odškodněním občanů z okolí areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, očekává ministerstvo vnitra podání zhruba osm tisíc žádostí. Předpokládá, že lidem vyplatí okolo 300 milionů korun, pro jednotlivce může odškodnění činit až 90 tisíc korun. Před pondělním setkáním s obyvateli ve vlachovickém kulturním domě to řekl náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. V lednu vstoupí v účinnost zákon o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených explozemi.

Vyznamenání sto třiceti policistů, hasičů, záchranářů a vojáků ve Vlachovicích na Zlínsku udělalo formální tečku za likvidací výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Šlo o největší, nejdražší a také nejdelší bezpečnostní opatření v dějinách Česka. Co ale ještě zdaleka neskončilo, je vyšetřování příčin explozí.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.