Muniční sklad strana 2 z 3

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu uvedl, že „brutální“ bitva o město Severodoněck je klíčová a právě zde se nyní rozhoduje o osudu „našeho Donbasu“. Prohlášení přichází ve chvíli, kdy se ukrajinské síly stahují do okrajových částí města, které podle agentury Reuters ruské ostřelování změnilo ve vybombardovanou pustinu. Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zasáhnout tři nepřátelské muniční sklady v Chersonské oblasti.

Ruské jednotky obnovily ostřelování mariupolských oceláren Azovstal, jakmile skončila evakuace části lidí, kteří se v hutním závodě skrývali. Podle ruské služby BBC to v neděli večer řekl ukrajinské televizi Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů v Mariupolu. Snahy o evakuaci mají pokračovat. Okupanti také raketou zasáhli přístav Oděsa. Ukrajinské síly zase údajně zničily dva ruské hlídkové čluny u Hadího ostrova v Černém moři. V ruském Bělgorodu v noci z neděle na pondělí zazněly dva výbuchy.

Někteří podnikatelé, které negativně ovlivnily výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, stále nedostali odškodnění. Například majiteli 117 hektarů lesa, který měl několik let zákaz vstupu do oblasti, zlínské hejtmanství žádost o odškodnění zamítlo. Odůvodnilo to tím, že škoda na ušlém zisku nevznikla v souvislosti s pracemi složek Integrovaného záchranného systému (IZS).

V dubnu 2021 přišla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se zjištěním, že za výbuchy ve Vrběticích stáli agenti ruské GRU. Dva hlavní podezřelí žijí v Rusku a jsou zřejmě pro českou spravedlnost nedosažitelní. Vyšetřování se zaměřuje na pomocníky, kteří jejich návštěvu skladu organizovali. Reportérům ČT Adéle Paclíkové a Ondřeji Golisovi se podařilo v Řecku vypátrat Nikolaje Šapošnikova, který měl ve firmě Imex Group na starosti obchodníky z východu. Ten jakoukoliv roli v organizaci výbuchů odmítá.

V souvislosti s odškodněním občanů z okolí areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, očekává ministerstvo vnitra podání zhruba osm tisíc žádostí. Předpokládá, že lidem vyplatí okolo 300 milionů korun, pro jednotlivce může odškodnění činit až 90 tisíc korun. Před pondělním setkáním s obyvateli ve vlachovickém kulturním domě to řekl náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. V lednu vstoupí v účinnost zákon o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených explozemi.

Vyznamenání sto třiceti policistů, hasičů, záchranářů a vojáků ve Vlachovicích na Zlínsku udělalo formální tečku za likvidací výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Šlo o největší, nejdražší a také nejdelší bezpečnostní opatření v dějinách Česka. Co ale ještě zdaleka neskončilo, je vyšetřování příčin explozí.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.

Vláda na pondělním zasedání nakonec podpořila poslanecký návrh zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku před sedmi lety. Na Twitteru to potvrdil vicepremiér, ministr vnitra a předkladatel zákona Jan Hamáček (ČSSD).

Mezi Zlínský kraj a obce v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, by se podle návrhu zákona mělo při jednorázovém odškodnění v souvislosti s výbuchy rozdělit přes 350 milionů korun. Kraj a obce Vlachovice, Lipová, Haluzice, Bohuslavice nad Vláří a město Slavičín by peníze měly dostat do konce roku. Tamní obyvatelé by měli o odškodnění požádat. Pokud tak učiní všichni a za celé období, mělo by se mezi ně rozdělit asi 300 milionů korun.

Kauza, která se rozhořela kolem zrušené ruské cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) zakrývá rozkrytí mnohem závažnější kauzy kolem výbuchů ve Vrběticích. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ale do celého dění zapadá. Také publicista a bývalý náměstek ministra vnitra Martin Fendrych považuje dění, které přišlo po obvinění, že Hamáček podle serveru Seznam Zprávy chtěl slíbit Rusům zahlazení vrbětické kauzy, za důležitý ukazatel toho, co se ve vztahu k Rusku vlastně děje. O vrbětické i odvozené Hamáčkově kauze diskutovali politici i bezpečnostní experti v Událostech, komentářích.

Na Václavském náměstí v Praze skončila demonstrace, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli zjištění tajných služeb o zapojení Ruska do explozí ve Vrběticích a reakcím vládních politiků a zejména prezidenta Miloše Zemana na to. Řečníci kritizovali také kroky Jana Hamáčka (ČSSD), který byl v době odhalení kauzy pověřeným ministrem zahraničí. Pražské náměstí bylo zaplněno zhruba po úroveň Vodičkovy, respektive Jindřišské ulice, lidé ale nestáli bezprostředně u sebe. V souvislosti s pražskou demonstrací se sešli lidé i na náměstích v některých dalších městech.

Bulharsko podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy v bulharských skladech a továrnách, kde měl uložené zbraně a munici zbrojař Emilijan Gebrev. Tři z podezřelých byli již dříve obviněni, že se obchodníka se zbraněmi pokusili otrávit nervově paralytickou látkou novičok. Podle televize BNT o tom informovala mluvčí generální prokuratury Sijka Milevová. Gebrevova firma EMCO sdělení Milevové následně kritizovala a podle webu Novinite.bg vyjádřila podezření, zda se prokuratura nesnaží něco zakrýt. Podle Moskvy se Sofie patrně v obviňování Ruska snaží „přetrumfovat“ Česko.

Reakce Ruska na vypovězení osmnácti pracovníků jeho ambasády v Praze je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřiměřená. Pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) si předvolá ruského velvyslance, kterému sdělí rozhořčení českého státu. Babiš se zároveň omluvil za pondělní vyjádření, že ve Vrběticích šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Poslanecká sněmovna v úterý večer označila události ve Vrběticích jako „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.

Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Zjistila to mezinárodní investigativní skupina Bellingcat ve spolupráci s Respektem, který výsledky zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU.

Lidé z okolí Vrbětic, kde v roce 2014 došlo ke dvěma výbuchům ve skladech s municí, stále čekají na odškodnění. Na své pozemky nemohli až šest a půl roku vstoupit a ani na nich hospodařit. Jediné peníze, které zatím stát poškozeným lidem vyplatil, byly za opakované evakuace obyvatel přilehlých obcí, jednalo se o 3100 korun na osobu.

Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nastražili ruští agenti do nákladu munice ve Vrběticích výbušniny, které měly explodovat na území Bulharska. Za zakázkou podle všeho stojí tamní velkoobchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Majitel společnosti EMCO, která má po řadě skandálů zákaz obchodovat ve Spojených státech, se po předčasných explozích stal sám obětí pokusu o vraždu.

Podporu České republice v případu vyšetřování údajného podílu ruských agentů na explozi ve Vrběticích vyjádřilo NATO. Dle něj jde o další příklad nebezpečného chování Ruska. Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba Moskva porušuje základní mezinárodní normy a musí od toho upustit. Rozhodnutí Česka vyhostit osmnáct pracovníků ruského velvyslanectví podpořily mimo jiné USA, Lotyšsko, Slovensko i Polsko.

Světová média přinesla rozsáhlé zprávy o sdělení českých politických špiček o zapojení ruské rozvědky GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 a o vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. Zaměřují se především na spojení mezi vrbětickými výbuchy a otravou novičokem v britském Salisbury. Česká policie totiž současně vyhlásila pátrání po mužích, kteří jsou z otravy agenta Skripala podezřelí.

Dokument tajné služby o vyšetřování výbuchů munice ve Vrběticích, na jehož základě Česko vyhostilo osmnáct pracovníků z ruského velvyslanectví, by měla vláda po svém pondělním jednání odtajnit. Řekl to premiér Andrej Babiš (ANO) webu Lidovky.cz. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) řekl v Otázkách Václava Moravce, že jsou v něm dostatečné důkazy o angažmá ruské tajné služby GRU ve Vrběticích. Z vyšetřování podle něj vyplynulo, že první vrbětický výbuch v říjnu 2014 byl nedopatřením, munice měla explodovat mimo Česko.

Česko se podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy stalo terčem státního terorismu. Podobně smýšlí také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Reagovali na informaci premiéra Andreje Babiše (ANO) o zapojení ruské tajné služby do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. K novému vývoji se zatím nevyjádřil prezident Miloš Zeman, podle jeho mluvčího tak učiní až příští neděli. Ředitel hradního zahraničního odboru Rudolf Jindrák však je pro razantní postup.

Ve Vrběticích na Zlínsku, kde před šesti lety vybuchly dva sklady s municí, skončily záchranné práce. Policisté s hasiči při největší a nejnákladnější bezpečnostní operaci v historii České republiky zajišťovali pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Díky ukončení prací je znovu otevřená silnice mezi Haluzicemi a Lipovou. Zásah ale nekončí, v areálu budou pokračovat likvidační práce a stále jsou možné nálezy munice nebo zbraní.