Muniční sklad strana 2 z 3

Generální inspekce bezpečnostních sborů kvůli výbuchu policejního muničního skladu v Bílině na Teplicku před dvěma lety obvinila dva bývalé policejní pyrotechniky, kteří tehdy odpovídali za užívání a ukládání výbušnin ve skladu. Inspekce je viní z obecného ohrožení z nedbalosti, za což jim v případě odsouzení hrozí až pět let vězení a zákaz činnosti. Ve skladu bylo větší než povolené množství výbušného materiálu a na místech, která k tomu nebyla určená.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že je potřeba zničit Krymský most. Dopravní stavba spojující kontinentální Rusko s Krymem vznikla po ruské anexi poloostrova jako propagandistický projekt režimu Vladimira Putina. V minulých dnech došlo na Krymu k několika explozím, které zasáhly ruské vojenské základny a muniční sklady. Ukrajina se k nim oficiálně nepřihlásila, podle okupačních sil šlo o sabotáž.

Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym v úterý ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl bývalý statek, který armáda používala jako muniční sklad. Agentury RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že za výbuchy stála sabotáž. Ukrajina se k explozím nepřihlásila. V poledne podle svědků došlo na Krymu i k explozím na ruské letecké základně u Simferopolu. Ruská tajná služba také ohlásila nedávné útoky diverzantů na stožáry vysokého napětí na západě Ruska.

U města Karnobat na východě Bulharska v neděli nad ránem vybuchl muniční sklad firmy Emko. Následný požár se již podařilo uhasit, místo neštěstí prozkoumává dron. Nikdo nebyl zraněn, uvedl zpravodajský server BNR. Sklad patřil bulharskému zbrojaři Emilijanu Gebrevovi, který měl materiál uskladněný i ve vybuchlém areálu ve Vrběticích.

Ukrajina oznámila, že zasáhla dva ruské muniční sklady na okupovaném území. Představitelé Ruskem ovládané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla i věznici v obci Olenivka. Při útoku podle nich zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev odpovědnost za útok popírá a obviňuje z něj Rusko. V této trestanecké kolonii se nacházejí někdejší obránci mariupolských oceláren Azovstal. Rusko mezitím ostřelovalo Mykolajiv i další ukrajinská města.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu STAN.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu uvedl, že „brutální“ bitva o město Severodoněck je klíčová a právě zde se nyní rozhoduje o osudu „našeho Donbasu“. Prohlášení přichází ve chvíli, kdy se ukrajinské síly stahují do okrajových částí města, které podle agentury Reuters ruské ostřelování změnilo ve vybombardovanou pustinu. Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zasáhnout tři nepřátelské muniční sklady v Chersonské oblasti.

Ruské jednotky obnovily ostřelování mariupolských oceláren Azovstal, jakmile skončila evakuace části lidí, kteří se v hutním závodě skrývali. Podle ruské služby BBC to v neděli večer řekl ukrajinské televizi Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů v Mariupolu. Snahy o evakuaci mají pokračovat. Okupanti také raketou zasáhli přístav Oděsa. Ukrajinské síly zase údajně zničily dva ruské hlídkové čluny u Hadího ostrova v Černém moři. V ruském Bělgorodu v noci z neděle na pondělí zazněly dva výbuchy.

Někteří podnikatelé, které negativně ovlivnily výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, stále nedostali odškodnění. Například majiteli 117 hektarů lesa, který měl několik let zákaz vstupu do oblasti, zlínské hejtmanství žádost o odškodnění zamítlo. Odůvodnilo to tím, že škoda na ušlém zisku nevznikla v souvislosti s pracemi složek Integrovaného záchranného systému (IZS).

V dubnu 2021 přišla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se zjištěním, že za výbuchy ve Vrběticích stáli agenti ruské GRU. Dva hlavní podezřelí žijí v Rusku a jsou zřejmě pro českou spravedlnost nedosažitelní. Vyšetřování se zaměřuje na pomocníky, kteří jejich návštěvu skladu organizovali. Reportérům ČT Adéle Paclíkové a Ondřeji Golisovi se podařilo v Řecku vypátrat Nikolaje Šapošnikova, který měl ve firmě Imex Group na starosti obchodníky z východu. Ten jakoukoliv roli v organizaci výbuchů odmítá.

V souvislosti s odškodněním občanů z okolí areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, očekává ministerstvo vnitra podání zhruba osm tisíc žádostí. Předpokládá, že lidem vyplatí okolo 300 milionů korun, pro jednotlivce může odškodnění činit až 90 tisíc korun. Před pondělním setkáním s obyvateli ve vlachovickém kulturním domě to řekl náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. V lednu vstoupí v účinnost zákon o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených explozemi.

Vyznamenání sto třiceti policistů, hasičů, záchranářů a vojáků ve Vlachovicích na Zlínsku udělalo formální tečku za likvidací výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Šlo o největší, nejdražší a také nejdelší bezpečnostní opatření v dějinách Česka. Co ale ještě zdaleka neskončilo, je vyšetřování příčin explozí.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.

Vláda na pondělním zasedání nakonec podpořila poslanecký návrh zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku před sedmi lety. Na Twitteru to potvrdil vicepremiér, ministr vnitra a předkladatel zákona Jan Hamáček (ČSSD).

Mezi Zlínský kraj a obce v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, by se podle návrhu zákona mělo při jednorázovém odškodnění v souvislosti s výbuchy rozdělit přes 350 milionů korun. Kraj a obce Vlachovice, Lipová, Haluzice, Bohuslavice nad Vláří a město Slavičín by peníze měly dostat do konce roku. Tamní obyvatelé by měli o odškodnění požádat. Pokud tak učiní všichni a za celé období, mělo by se mezi ně rozdělit asi 300 milionů korun.

Kauza, která se rozhořela kolem zrušené ruské cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) zakrývá rozkrytí mnohem závažnější kauzy kolem výbuchů ve Vrběticích. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ale do celého dění zapadá. Také publicista a bývalý náměstek ministra vnitra Martin Fendrych považuje dění, které přišlo po obvinění, že Hamáček podle serveru Seznam Zprávy chtěl slíbit Rusům zahlazení vrbětické kauzy, za důležitý ukazatel toho, co se ve vztahu k Rusku vlastně děje. O vrbětické i odvozené Hamáčkově kauze diskutovali politici i bezpečnostní experti v Událostech, komentářích.

Na Václavském náměstí v Praze skončila demonstrace, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli zjištění tajných služeb o zapojení Ruska do explozí ve Vrběticích a reakcím vládních politiků a zejména prezidenta Miloše Zemana na to. Řečníci kritizovali také kroky Jana Hamáčka (ČSSD), který byl v době odhalení kauzy pověřeným ministrem zahraničí. Pražské náměstí bylo zaplněno zhruba po úroveň Vodičkovy, respektive Jindřišské ulice, lidé ale nestáli bezprostředně u sebe. V souvislosti s pražskou demonstrací se sešli lidé i na náměstích v některých dalších městech.

Bulharsko podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy v bulharských skladech a továrnách, kde měl uložené zbraně a munici zbrojař Emilijan Gebrev. Tři z podezřelých byli již dříve obviněni, že se obchodníka se zbraněmi pokusili otrávit nervově paralytickou látkou novičok. Podle televize BNT o tom informovala mluvčí generální prokuratury Sijka Milevová. Gebrevova firma EMCO sdělení Milevové následně kritizovala a podle webu Novinite.bg vyjádřila podezření, zda se prokuratura nesnaží něco zakrýt. Podle Moskvy se Sofie patrně v obviňování Ruska snaží „přetrumfovat“ Česko.

Reakce Ruska na vypovězení osmnácti pracovníků jeho ambasády v Praze je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřiměřená. Pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) si předvolá ruského velvyslance, kterému sdělí rozhořčení českého státu. Babiš se zároveň omluvil za pondělní vyjádření, že ve Vrběticích šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Poslanecká sněmovna v úterý večer označila události ve Vrběticích jako „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.