Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že je potřeba zničit Krymský most. Dopravní stavba spojující kontinentální Rusko s Krymem vznikla po ruské anexi poloostrova jako propagandistický projekt režimu Vladimira Putina. V minulých dnech došlo na Krymu k několika explozím, které zasáhly ruské vojenské základny a muniční sklady. Ukrajina se k nim oficiálně nepřihlásila, podle okupačních sil šlo o sabotáž.
Kyjev opakovaně hrozí, že na Krymský most zaútočí. Podle Podoljaka je stavba nelegální, navíc slouží k zásobování okupační armády. „Takové objekty je potřeba zničit,“ prohlásil s tím, že stavba představuje legitimní vojenský cíl.
K situaci na poloostrově se prostřednictvím svých pravidelných videoposelství vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si po explozích z minulých dnů Rusové uvědomili, že Krym „není místo pro ně“ a z poloostrova, který se stal vyhledávanou turistickou destinací, rychle prchají.
V úterý Krymský most přejelo rekordních 38 tisíc vozidel, následně jej ruské úřady krátce zavřely, údajně aby mohli vojenští důstojníci evakuovat své rodiny.
Podle deníku Ukrajinska pravda zřídily okupační síly z bezpečnostních důvodů na mostě kontrolní stanoviště a všichni, kteří chtějí poloostrov opustit, musí předložit doklady a nechat si prohlédnout automobil.
Exploze na ruských základnách
Exodu tisíců Rusů z poloostrova předcházelo v uterý několik výbuchů. Podle agentury TASS explodoval muniční sklad ruské armády u města Džankoj. Ruské ministerstvo obrany později exploze označilo za výsledek sabotáže. Výbuchy zastavily také provoz železničního uzlu, v jehož těsné blízkosti se vojenský sklad nacházel.
Očití svědci také v úterý informovali, že z letecké základny u Simferopolu v centrální části Krymu po explozích stoupá černý dým. Média spekulovala o útoku bezpilotního letounu na muniční sklad na letišti, které patří ruskému námořnictvu.
Minulý týden zase výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky. Podle Moskvy tam explodovala munice. Kyjev oficiálně odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu. Už 31. července na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu zaútočil dron, zranění utrpělo šest lidí.
Prezident Zelenskyj nyní naznačil, že k podobným explozím může dojít znovu. Ukrajince žijící na Krymu a na okupovaném jihu vyzval, aby se drželi dál od nepřátelských velitelských stanovišť a logistických základen.
Britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zprávě uvedlo, že ruské vojenské vedení je pravděpodobně „stále více znepokojeno“ nárůstem neúspěchů na Krymu.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ve středu podle agentury Unian informovala, že Rusové z oblasti narychlo stahují letadla a vrtulníky. „Po posledních událostech na Krymu ruští fašisté přemisťují svá letadla a vrtulníky do hloubi poloostrova nebo na letiště v Rusku,“ stojí v prohlášení rozvědky.
Ruská redakce BBC připomíná, že Krym se po anexi v roce 2014 stal pro Rusko důležitým symbolem síly. Moskva zdůrazňovala strategický význam poloostrova, ve státní propagandě se Krym stal zdrojem bezpečnosti ruského státu.
Množství reportáží o cvičeních ruských vojsk na Krymu či o střelbách pobřežní a protivzdušné obrany vytvářelo obrázek dobře bráněné pevnosti, podotýká BBC. Nyní, kdy kvůli mobilním telefonům nelze utajit exploze v různých objektech v hustě osídlených oblastech, se ruské úřady snaží co nejméně vysvětlovat, co je příčinou výbuchů a požárů. Je to pochopitelné: sama možnost takových útoků vrhá stín na ty, kdo měli chránit vojenské objekty v jednom z nejlépe bráněných míst Ruska, dodává BBC.
Odhaduje, že na Krymu nejspíše působí organizovaná skupina, která buď dokáže montovat drony schopné vyhazovat objekty do povětří, nebo takové drony dostává zvenčí.
