Za útokem na ruskou základnu na Krymu mohli být partyzáni, okupantům škodí i jinde

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

V případě čerstvé série explozí na ruské vojenské základně ležící stovky kilometrů od fronty se spekuluje o úderu ukrajinského letectva či využití raket HIMARS. „Nyní je tu ale i verze o jakýchsi partyzánských milicích, které operují v této oblasti, a že to byla záškodnická, diverzní činnost. Podle ruské verze šlo o nehodu a vůbec to není spojeno s bojovými aktivitami nepřítele. Kreml už popíral celou řadu dalších podobných incidentů, které se odehrály v zázemí na jím okupovaných teritoriích Ukrajiny,“ upozornil ve středečním vysílání Studia ČT24 bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Podle něj je třeba počkat minimálně několik dní, než se ke krymskému útoku objeví konkrétnější informace, byť z neoficiálních zdrojů. „Můžeme se dohadovat, zda šlo o diverzní činnost někoho, kdo na místo po zemi přišel a odpálil nástražné výbušné zařízení, nebo zda se jednalo o útok zdálky. Informace neznáme, ale Kreml od začátku intenzivně popírá zapojení ukrajinských ozbrojených sil do těchto útoků,“ připomíná analytik.

Nahrávám video
Bezpečnostní analytik Kraus o možné aktivitě ukrajinských partyzánů
Zdroj: ČT24

Incident na základně na Krymu by podle něj každopádně mohl potvrzovat, že ruská protivzdušná obrana nefunguje dobře nebo že bezpečnostní síly na zemi nedokážou zabezpečit důležité strategické objekty, mezi něž patří letiště či sklady zbraní. Zdůraznil, že podobné události bolí Rusko mnohem více než cílení na konkrétní vojáky v poli.

Současně není jasné, jak moc má Kyjev případné partyzánské oddíly pod kontrolou. V jiných konfliktech ale podle Krause bývají tyto skupiny přímo napojené na velení armády daného státu. „Známe ale i případy, kdy se jedná o jakousi dobrovolnickou aktivitu vigilantistů, kteří vezmou zbraně a jdou bojovat za svou věc,“ popsal bezpečnostní analytik.

Může ale podle něj jít i o paramilitární (polovojenské) oddíly, které získávají logistickou a jinou podporu, v týlu nepřítele ale operují z velké části samostatně. Za faktem, že se Ukrajina k útoku na ruskou základnu na Krymu nepřihlásila, může stát podle Krause i to, že Kyjev nechce nepříteli prozradit, čím vším disponuje. Prozrazení informací by totiž ruským vojákům umožnilo „zalepit“ bezpečnostní díry.

„V tuto chvíli je pro Ukrajince mnohem pohodlnější nechat Rusy vyšetřovat, co a jakým způsobem se stalo,“ míní Kraus.

Žlutá stuha

Že odpor v Rusy okupovaných regionech Ukrajiny roste, uvádí také agentura AP. Partyzání spolupracují s armádními zvláštními jednotkami, které jim pomáhají s taktikou a celkovou strategií, dávají tipy, jak organizovat hnutí odporu, jak připravovat přepady a jak se vyhnout zatčení. Podle AP také na okupovaných územích vznikla síť tajných úkrytů a skrytých skladů zbraní.

Domácí odboj je aktivní například v Chersonské oblasti, kde Rusům ztrpčuje život odpalováním mostů a zabíjením představitelů dosazené okupační správy. Zároveň odbojáři podle AP ukrajinské armádě pomáhají s identifikováním klíčových cílů. 

„Naším cílem je udělat život ruských okupantů co možná nejnesnesitelnější. A přitom využíváme všechny dostupné nástroje k překazení jejich plánů,“ popisuje dvaatřicetiletý Andrij, který je koordinátorem hnutí odporu v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Andrij je členem odbojové skupiny Žlutá stuha, jejíž název odkazuje na jednu z národních barev Ukrajiny. Zároveň podle AP právě stuhy této barvy používají partyzáni k označování potenciálních cílů guerillových útoků.

Ukrajinská armáda nedávno podle dostupných informací raketomety HIMARS poškodila strategický most přímo v půlmilionovém Chersonu. V tomto případě se těsně před útokem ve městě objevily letáky s nápisem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

„Poskytujeme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a pomoc partyzánských skupin také zvyšuje účinnost nových dalekonosných zbraní, především HIMARS,“ řekl Andrij AP. Doplnil, že sílá partyzánů tkví v tom, že jsou v ruském týlu neviditelní.

Referenda v hledáčku partyzánů

Starosta jihoukrajinského Melitopolu Ivan Fedorov, toho času v nuceném exilu, tvrdí, že aktuálně se partyzáni aktivní na jihu země chystají narušit průběh referend, která proruské úřady v obsazených regionech nejspíš hodlají vyhlásit ještě během srpna. Stejným způsobem Kreml postupoval i po anexi Krymu, všelidovým hlasováním se před necelými deseti lety pokusil o legitimizování obsazení poloostrova patřícího Ukrajině.

„Chtějí to uspořádat teď v srpnu, ale to není možné,“ míní Fedorov, který aktuálně přebývá v Záporoží, necelých třicet kilometrů od fronty. Podle něj konání referend v Chersonské a Záporožské oblasti neznemožní jen partyzáni, ale také příslušníci ukrajinských speciálních jednotek a tajných služeb, píše Newsweek.

„V uplynulých dvou týdnech si Rusové dělali průzkumy, aby zjistili, kolik lidí je připraveno je podpořit. A výsledek je skvělý – méně než desetina z občanů, kteří v Melitopolu zůstali, souhlasila, že Rusy podpoří,“ těší starostu města.

Podle něj Rusové nemají podporu ani v dalších okupovaných regionech. Ale výsledky referend prý hodlá Kreml zfalšovat tak, že se nebude hlasovat na zvlášť vyhrazených místech, ale že zástupci okupační správy budou za obyvateli chodit přímo domů.

Osudy kolaborantů

Partyzáni mohou mít na svědomí také „vyřazení“ dvou vysokých představitelů kolaborantské proruské správy v Chersonské oblasti, píše portál Euromaidan Press. Prvním z nich je Vitalij Gura, zástupce šéfa okupační správy ve městě Nova Kachovka. Ten se stal obětí střelby, na místě činu byly objeveny náboje z pistole Makarov. Podle Euromaidan Pressu Gura skončil ve vážném stavu v nemocnici, následně podlehl utrženým zraněním.

Vážné zdravotní problémy postihly i Vladimira (Volodymyra) Salda, guvernéra proruské okupační správy v Chersonu. Ten byl podle portálu s největší pravděpodobností otráven a následně přepraven z Krymu letadlem na specializované pracoviště do Moskvy. Ruský portál Mash v úterý informoval, že Saldo se zotavuje a že byl odpojen z plicní ventilace. Jeho stav je ale nadále vážný, lékaři stále hledají příčinu jeho zdravotních potíží, nevylučují ani zmiňovanou otravu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Desítky tisíc Ukrajinců v Maďarsku vyhlížejí výsledek voleb

Výsledek nedělních maďarských voleb může ovlivnit osud desítek tisíc Ukrajinců v zemi. Vládní strana Fidesz v intenzivní předvolební kampani otevřeně kritizuje Kyjev a tamního prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle oficiálních údajů požádalo od začátku ruské invaze na Ukrajinu maďarské úřady o udělení statusu dočasné ochrany přibližně 56 tisíc občanů Ukrajiny.
před 10 mminutami

Indie válku „vymlčela“, její ekonomika i pověst utrpěly ránu

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
před 1 hhodinou

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 3 hhodinami

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 6 hhodinami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 9 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 10 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...