Za útokem na ruskou základnu na Krymu mohli být partyzáni, okupantům škodí i jinde

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

V případě čerstvé série explozí na ruské vojenské základně ležící stovky kilometrů od fronty se spekuluje o úderu ukrajinského letectva či využití raket HIMARS. „Nyní je tu ale i verze o jakýchsi partyzánských milicích, které operují v této oblasti, a že to byla záškodnická, diverzní činnost. Podle ruské verze šlo o nehodu a vůbec to není spojeno s bojovými aktivitami nepřítele. Kreml už popíral celou řadu dalších podobných incidentů, které se odehrály v zázemí na jím okupovaných teritoriích Ukrajiny,“ upozornil ve středečním vysílání Studia ČT24 bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Podle něj je třeba počkat minimálně několik dní, než se ke krymskému útoku objeví konkrétnější informace, byť z neoficiálních zdrojů. „Můžeme se dohadovat, zda šlo o diverzní činnost někoho, kdo na místo po zemi přišel a odpálil nástražné výbušné zařízení, nebo zda se jednalo o útok zdálky. Informace neznáme, ale Kreml od začátku intenzivně popírá zapojení ukrajinských ozbrojených sil do těchto útoků,“ připomíná analytik.

8 minut
Bezpečnostní analytik Kraus o možné aktivitě ukrajinských partyzánů
Zdroj: ČT24

Incident na základně na Krymu by podle něj každopádně mohl potvrzovat, že ruská protivzdušná obrana nefunguje dobře nebo že bezpečnostní síly na zemi nedokážou zabezpečit důležité strategické objekty, mezi něž patří letiště či sklady zbraní. Zdůraznil, že podobné události bolí Rusko mnohem více než cílení na konkrétní vojáky v poli.

Současně není jasné, jak moc má Kyjev případné partyzánské oddíly pod kontrolou. V jiných konfliktech ale podle Krause bývají tyto skupiny přímo napojené na velení armády daného státu. „Známe ale i případy, kdy se jedná o jakousi dobrovolnickou aktivitu vigilantistů, kteří vezmou zbraně a jdou bojovat za svou věc,“ popsal bezpečnostní analytik.

Může ale podle něj jít i o paramilitární (polovojenské) oddíly, které získávají logistickou a jinou podporu, v týlu nepřítele ale operují z velké části samostatně. Za faktem, že se Ukrajina k útoku na ruskou základnu na Krymu nepřihlásila, může stát podle Krause i to, že Kyjev nechce nepříteli prozradit, čím vším disponuje. Prozrazení informací by totiž ruským vojákům umožnilo „zalepit“ bezpečnostní díry.

„V tuto chvíli je pro Ukrajince mnohem pohodlnější nechat Rusy vyšetřovat, co a jakým způsobem se stalo,“ míní Kraus.

Žlutá stuha

Že odpor v Rusy okupovaných regionech Ukrajiny roste, uvádí také agentura AP. Partyzání spolupracují s armádními zvláštními jednotkami, které jim pomáhají s taktikou a celkovou strategií, dávají tipy, jak organizovat hnutí odporu, jak připravovat přepady a jak se vyhnout zatčení. Podle AP také na okupovaných územích vznikla síť tajných úkrytů a skrytých skladů zbraní.

Domácí odboj je aktivní například v Chersonské oblasti, kde Rusům ztrpčuje život odpalováním mostů a zabíjením představitelů dosazené okupační správy. Zároveň odbojáři podle AP ukrajinské armádě pomáhají s identifikováním klíčových cílů. 

„Naším cílem je udělat život ruských okupantů co možná nejnesnesitelnější. A přitom využíváme všechny dostupné nástroje k překazení jejich plánů,“ popisuje dvaatřicetiletý Andrij, který je koordinátorem hnutí odporu v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Andrij je členem odbojové skupiny Žlutá stuha, jejíž název odkazuje na jednu z národních barev Ukrajiny. Zároveň podle AP právě stuhy této barvy používají partyzáni k označování potenciálních cílů guerillových útoků.

Ukrajinská armáda nedávno podle dostupných informací raketomety HIMARS poškodila strategický most přímo v půlmilionovém Chersonu. V tomto případě se těsně před útokem ve městě objevily letáky s nápisem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

„Poskytujeme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a pomoc partyzánských skupin také zvyšuje účinnost nových dalekonosných zbraní, především HIMARS,“ řekl Andrij AP. Doplnil, že sílá partyzánů tkví v tom, že jsou v ruském týlu neviditelní.

Referenda v hledáčku partyzánů

Starosta jihoukrajinského Melitopolu Ivan Fedorov, toho času v nuceném exilu, tvrdí, že aktuálně se partyzáni aktivní na jihu země chystají narušit průběh referend, která proruské úřady v obsazených regionech nejspíš hodlají vyhlásit ještě během srpna. Stejným způsobem Kreml postupoval i po anexi Krymu, všelidovým hlasováním se před necelými deseti lety pokusil o legitimizování obsazení poloostrova patřícího Ukrajině.

„Chtějí to uspořádat teď v srpnu, ale to není možné,“ míní Fedorov, který aktuálně přebývá v Záporoží, necelých třicet kilometrů od fronty. Podle něj konání referend v Chersonské a Záporožské oblasti neznemožní jen partyzáni, ale také příslušníci ukrajinských speciálních jednotek a tajných služeb, píše Newsweek.

„V uplynulých dvou týdnech si Rusové dělali průzkumy, aby zjistili, kolik lidí je připraveno je podpořit. A výsledek je skvělý – méně než desetina z občanů, kteří v Melitopolu zůstali, souhlasila, že Rusy podpoří,“ těší starostu města.

Podle něj Rusové nemají podporu ani v dalších okupovaných regionech. Ale výsledky referend prý hodlá Kreml zfalšovat tak, že se nebude hlasovat na zvlášť vyhrazených místech, ale že zástupci okupační správy budou za obyvateli chodit přímo domů.

Osudy kolaborantů

Partyzáni mohou mít na svědomí také „vyřazení“ dvou vysokých představitelů kolaborantské proruské správy v Chersonské oblasti, píše portál Euromaidan Press. Prvním z nich je Vitalij Gura, zástupce šéfa okupační správy ve městě Nova Kachovka. Ten se stal obětí střelby, na místě činu byly objeveny náboje z pistole Makarov. Podle Euromaidan Pressu Gura skončil ve vážném stavu v nemocnici, následně podlehl utrženým zraněním.

Vážné zdravotní problémy postihly i Vladimira (Volodymyra) Salda, guvernéra proruské okupační správy v Chersonu. Ten byl podle portálu s největší pravděpodobností otráven a následně přepraven z Krymu letadlem na specializované pracoviště do Moskvy. Ruský portál Mash v úterý informoval, že Saldo se zotavuje a že byl odpojen z plicní ventilace. Jeho stav je ale nadále vážný, lékaři stále hledají příčinu jeho zdravotních potíží, nevylučují ani zmiňovanou otravu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...