Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.
Donbasem otřásají pouliční boje. Civilisté přinášejí svědectví z filtračních táborů
Události: Rusové vytlačují obránce ze Severodoněcku (zdroj: ČT24)
Ruské okupační síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka na východě Ukrajiny a vytlačily z něj ukrajinské obranné jednotky. Podle agentury Unian to v pondělí oznámil ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě z frontové linie. Boje ve městě podle něj pokračují.
„Nepřítel za podpory dělostřelectva podnikl útočné operace ve městě Severodoněck, částečně uspěl, vytlačil naše jednotky z centra města, boje pokračují,“ píše velení ukrajinských ozbrojených sil na svém facebookovém profilu. „Dělostřelecky ostřeloval pozice obranných sil v oblastech Lysyčansku, Severodoněcku, Toškivky,“ dodává štáb.
Šéf Luhanské oblasti v pondělí odpoledne ohlásil, že všechny mosty vedoucí do Severodoněcku jsou zničené. Dodal, že je v současnosti nemožné do města dovézt zásoby nebo z něj evakuovat civilisty. Zároveň však podle guvernéra není Severodoněck zcela blokovaný a stále do něj existuje přístup. Ukrajinci podle něj stále ovládají některé části.
Ukrajina má podle dřívějších prohlášení Serhije Hajdaje stále pod kontrolou průmyslovou oblast a chemickou továrnu, kde se podle něj před těžkým ruským ostřelováním skrývá asi pět set civilistů včetně čtyřiceti dětí.
Ruským invazním silám se podařilo vstoupit do města koncem května a od té doby se ve městě odehrávají prudké boje. „Klíčový taktický cíl okupantů se nezměnil. Tlačí na Severodoněck, probíhají tam velmi urputné boje, doslova o každý metr,“ uvedl v neděli v nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Dodal, že se ruská armáda snaží v Donbasu rozmístit rezervy. „Ale jaké rezervy mohou mít nyní? Zdá se, že se pokusí vrhnout do boje špatně vycvičené brance a ty, kteří byli shromážděni tajnou mobilizací,“ řekl Zelenskyj a požádal Západ o další zbraně.
Moskva vývoj v Severodoněcku nekomentovala. Podle agentury Interfax ale ruské letectvo podniklo raketový úder poblíž železniční stanice Udačne v Doněcké oblasti a zničilo velké množství zbraní ukrajinské armády, včetně těch, které Kyjevu poskytly Spojené státy a evropské země.
„Kromě toho bylo zničeno dočasné místo nasazení zahraničních žoldnéřů u Fedorovky v Luhanské lidové republice,“ tvrdí mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov s odkazem na název samozvaného proruského separatistického útvaru v dočasně okupované Luhanské oblasti a ukrajinskou obec Fedorivka.
Důležitým faktorem bojů bude překračování řek, uvedli Britové
Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvedlo, že v nadcházejících měsících budou pravděpodobně patřit k rozhodujícím faktorům pro vývoj války vojenské operace při překračování řek, konkrétně zmiňuje tok Severní Doněc.
„Aby Rusko v současné operační fázi své ofenzivy na Donbasu dosáhlo úspěchu, bude muset dokončit ambiciózní obchvatné akce, anebo provést útočné přechody přes řeku (Severní Doněc),“ píše britský resort obrany ve své pravidelné analýze vývoje ruské invaze na Ukrajině. „Ukrajinským silám se často daří bořit mosty ještě předtím, než se stáhnou, zatímco Rusko má problémy se zavedením komplexní koordinace nutné k úspěšnému provedení rozsáhlých přechodů řek pod palbou,“ konstatuje Londýn.
V Charkovské oblasti na severovýchodě se mezitím podle Kyjeva ruské okupační síly zaměřují na poziční obranu a snaží se zabránit dalšímu postupu ukrajinské armády ke společným hranicím. Zároveň provedly útočné operace ve směru na obce Ternova a Izbycke a měly částečný úspěch, sdělil ukrajinský generální štáb.
Zahraniční zpravodaj ČT Szántó o situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Organizace Amnesty International upozornila na použití zakázaných zbraní
Podle výzkumu Amnesty International (AI) zabilo Rusko stovky civilistů v severovýchodním ukrajinském městě Charkov za použití nerozlišujícího ostřelování a zakázané kazetové munice, informuje BBC.
Podle AI existují důkazy i o opakovaném použití takzvané rozptýlené munice, tedy raket, které vystřelují menší miny, jež vybuchují později v časových intervalech, uvádí organizace ve zprávě.
BBC navštívila pět samostatných míst dopadu v obytných čtvrtích Charkova a zaznamenala důkazy o charakteristickém symetrickém rozsypání, které je spojeno s kazetovou municí. Tři odborníci na zbraně pak shodně uvedli, že snímky odpovídají použití zakázaných zbraní.
Svlékání a bití ve filtračních táborech
Řada Ukrajinců ve zničených městech stála či stojí před rozhodnutím, zda se nadále skrývat před okupanty, či prchnout do země, která Ukrajinu napadla. Před vstupem do Ruska musí projít takzvanými filtračními tábory, kde jsou vyslýcháni, vyfotografováni, jsou jim odebrány otisky prstů a kontrolován obsah telefonů, uvedl The Guardian.
„Mužům je nařízeno, aby se svlékli do spodního prádla, a jejich těla jsou prohledávána kvůli tetování, které by mohlo odhalit napojení na ukrajinské nacionalistické skupiny. Všichni jsou dotazováni, zda oni nebo někdo z jejich známých sloužil v ukrajinské armádě,“ přiblížil britský list na základě svědectví Ukrajinců, kteří prošli tábory a následně se jim podařilo uprchnout do Gruzie.
Ukrajinci, kteří filtrací „projdou“, dostanou papír s datem, razítkem a podpisem důstojníka. V opačném případě jsou dále zadržování k dalšímu vyšetřování. Devětapadesátiletá Olena listu popsala, že zatímco ona sama byla vyslýchána, u vedlejšího stolu strážní tábora surově zbili ukrajinského muže obušky a poté jej v teplotách pod bodem mrazu vyhodili ven. Sama byla nucena se svléknout, aby prokázala, že nemá modřiny na ramenou. To by podle ruského vojáka mohlo znamenat, že je ukrajinským ostřelovačem.
Filtrační tábory jsou zřízeny zejména na území okupované Doněcké oblasti. Často se do nich nevědomky dostali bývalí obyvatelé Mariupolu. Když nastupovali do evakuačních autobusů, bylo jim řečeno, že budou odvezeni do měst ovládaných Ukrajinou.
Ukrajinská policie navíc eviduje od začátku ruské agrese přes dvanáct tisíc zabitých civilistů. Totožnost asi desetiny z nich je dosud neznámá, informuje agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na policejního šéfa Ihora Klymenka.
Podle šéfa policie tvoří asi pětasedmdesát procent mrtvých muži, přibližně dvě procenta děti a zbytek ženy. „Jsou to civilisté, lidé, kteří nemají nic společného s armádou nebo s policejními strukturami,“ popsal Klymenko. Nejvíce obětí podle něj zemřelo kvůli explozím.
Pokud Rusko dobyde Donbas, může postupovat dál
Pokud Rusko v bitvě o Donbas uspěje, bude to pro Ukrajinu znamenat nejen ztrátu území, ale možná také ztrátu velké části nejschopnějších vojenských sil, což Moskvě otevře cestu k tomu, aby zabrala další regiony a diktovala Kyjevu své podmínky, spekuluje agentura AP.
Po neúspěšných útocích na Kyjev a druhé největší město Charkov se Rusko zaměřilo na průmyslový východ země, kde postupuje opatrněji a spoléhá se na bombardování z delší vzdálenosti, aby oslabilo ukrajinskou obranu. Lépe vybavené okupační jednotky dosáhly úspěchů v Luhanské i Doněcké oblasti.
V době, kdy se válka pro Rusko vyvíjela špatně, mnozí mysleli, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl po určitých úspěších v Donbasu vyhlásit vítězství a ukončit konflikt. Kreml však dal jasně najevo, že od Kyjeva očekává uznání všech zisků, kterých Rusko od začátku invaze dosáhlo, což Ukrajina vyloučila.
Invazní síly kontrolují celé pobřeží Azovského moře včetně strategického přístavu Mariupol, celou Chersonskou oblast a velkou část Záporožské oblasti, která by mohla pomoci dalšímu postupu hlouběji do týlu ukrajinských sil, přičemž málokdo čeká, že se Putin zastaví.
Jeden z ruských generálů již dříve nadnesl plány na odříznutí Ukrajiny od Černého moře zmocněním se Mykolajivské a Oděské oblasti. Ovládnutí ukrajinského území až k hranicím s Rumunskem by Moskvě rovněž umožnilo vybudovat pozemní koridor do moldavského separatistického regionu Podněstří, kde se nachází ruská vojenská základna, píše AP.
Zelenskyj vyzval Německo, aby se nebálo Ruska a víc podpořilo Ukrajinu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí požádal německého kancléře Olafa Scholze, aby ukázal, že plně podporuje Kyjev v jeho boji proti ruské invazi. V rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ZDF Zelenskyj kancléři vytkl, že se příliš obává možných důsledků, které by měl tento krok na vztahy Berlína s Moskvou.
„Od kancléře Scholze potřebujeme jistotu, že Německo podporuje Ukrajinu,“ řekla hlava ukrajinského státu. „On a jeho vláda se musí rozhodnout: nemůže existovat kompromis mezi Ukrajinou a vztahy s Ruskem,“ dodal Zelenskyj.
Italský deník La Stampa uvedl, že kancléř Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června, ačkoli úřady to i z bezpečnostních důvodů nijak nekomentují. Cesta do Kyjeva by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) mohla znamenat, že dodání slibovaných těžkých zbraní z Německa na Ukrajinu se blíží. Německo zatím žádnou z těchto zpráv nepotvrdilo.
Stockholmský institut varoval před „znepokojivým trendem“ jaderného zbrojení
„Všechny jaderné státy zvyšují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich umocňuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích,“ uvedl v ročence SIPRI pro letošní rok Wilfred Wan. „To je velmi znepokojující trend,“ dodal.
Počet jaderných zbraní mezi lednem 2021 a lednem 2022 mírně poklesl z dřívějších 13 080 na současných 12 705 hlavic. Ústav SIPRI nicméně uvedl, že pokud jaderné mocnosti nepřijmou okamžitá opatření, mohly by celosvětové zásoby hlavic brzy začít poprvé po desetiletích stoupat.
Rusko má největší jaderný arzenál na světě s celkem 5977 hlavicemi, což je přibližně o 550 hlavic více než Spojené státy. Obě země vlastní více než 90 procent světových hlavic. Podle ústavu SIPRI však této oblasti nyní expanduje Čína, která má podle odhadů přes tři sta nových raketových sil.