„Občas seberou celou školku.“ Poradce Zelenského potvrdil nucené deportace do Ruska

Nahrávám video
Události, komentáře: Rozhovor s poradcem ukrajinského prezidenta Ihorem Žovkou
Zdroj: ČT24

Velké množství civilistů z Mariupolu i ze severu Ukrajiny bylo nuceno odejít na území Ruské federace. Civilisté předtím prošli filtračními tábory, kde dochází k mučení i oddělování matek od dětí, popsal v pořadu Události, komentáře poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovka. O příměří se podle něj aktuálně nejedná, změnit by se to ale mohlo s vojenskými úspěchy obránců.

Obránci v Charkovské oblasti podle Žovky zaznamenali v poslední době velké úspěchy, někteří obyvatelé se tak začínají vracet do svých domovů. „V určitých úsecích se ukrajinská vojska dostala na hranici s Ruskou federací. Město Charkov je plně odblokováno, není už intenzivně ostřelováno,“ přiblížil.

V Doněcké oblasti pak armáda vzdoruje ruským útokům, v Luhanské oblasti se dle poradce snaží okupanti obránce obklíčit. „Je tam 40 tisíc našich vojáků. Nenechají se obklíčit, jsou to zkušení vojáci,“ řekl. 

Ve filtračních táborech dochází k mučení

Ani v mariupolských ocelárnách Azovstal se podle něj i přes vleklé obléhání a tvrdé boje ukrajinští vojáci nevzdávají. „Byla evakuace zraněných (…) Teď držíme palce, aby se všichni ukrajinští vojáci dostali do bezpečí,“ uvedl Žovka. Zranění jsou však podle dostupných informací přesouváni na okupovaná území pod kontrolou Moskvy. 

Do Ruska byly podle médií zavlečeny také desítky tisíc civilistů, v souvislosti s nucenými deportacemi se mluví i o filtračních táborech. „Je to pravdivá informace. Velké množství civilních obyvatel z Mariupolu a ze severu v podstatě donutili přejít na území Ruska. Předtím je nutí projít filtračními tábory,“ potvrdil Žovka.

„Víme, že tam jsou lidé mučeni a vyslýcháni. Pak jsou vysláni na Dálný východ a na Sibiř. Nejhorší je, že se to týká i dětí. Občas se stává, že seberou celou mateřskou školku a vystěhují ji na území Ruské federace. Máme případy, že matky byly odloučeny od svých dětí,“ vylíčil. Ukrajinské úřady podle něj situaci řeší s Červeným křížem a snaží se nad ní získat kontrolu.

O možných obětech mezi dobrovolníky nemají úřady zprávy

V úterý list Ukrajinska pravda uvedl, že v jednom z neoznačených hrobů v Kyjevské oblasti se našla těla tří zastřelených mužů. Podle dokumentů se v hrobě nacházely i ostatky českého občana, který na Ukrajinu přijel pomáhat jako dobrovolník. 

Přestože ukrajinské úřady disponují informacemi o počtech zahraničních dobrovolníků v zemi, o případných obětech v jejich řadách podle Žovky není jasno. „Bohužel válka trvá i nadále. Každý den, každý večer, každou noc umírají na Ukrajině lidé a není vyloučeno, že to nejsou jen Ukrajinci,“ doplnil poradce Zelenského.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle něj aktuálně neprobíhají. „Ruská strana si nepřeje pokračovat,“ řekl Žovka s tím, že Moskva projevovala neochotu také předtím, než ukrajinská armáda dosáhla prvních úspěchů na bojovém poli. „Čekáme na další výsledky a pak možná budou rozhovory pokračovat,“ uvedl.

Nejvíce dle poradce napadená země potřebuje těžké zbraně jako tanky a pancéřovaná vozidla, které hodlá použít k dobytí okupovaných území. Nutné je podle něj nadále podporovat sankce proti Rusku a Ukrajina by také měla co nejrychleji získat status kandidátské země do Evropské unie. „Chceme zastavit agresora. Potřebujeme proto vaši podporu a solidaritu,“ zakončil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...