Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
„V úterý budu mluvit s prezidentem Putinem. O víkendu se udělalo hodně práce,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One během pozdního letu z Floridy zpět do Washingtonu. „Chceme zjistit, zda můžeme tuto válku ukončit. Možná můžeme, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ dodal.
O dosavadním průběhu americko-ruských jednání veřejnost dosud ví velmi málo, upozornil amerikanista a komentátor deníku Forum 24 Jiří Pondělíček. „Donald Trump mluví velmi optimisticky, ale slyšeli jsme vyjádření ministra zahraničí Marca Rubia, který sám připouští, že to bude ještě velmi dlouhá práce, než se podaří dojednat byť jen příměří a potom posadit k jednomu stolu zástupce Ruska a Ukrajiny, aby bylo možné jednat o míru,“ sdělil.
„Nevíme nic o tom, co by Rusko bylo ochotno provést za ústupky,“ zdůraznil Pondělíček a podotkl, že proto je skeptický ohledně nadcházejícího rozhovoru Trumpa s Putinem. Upozornil, že když americký návrh příměří přijala Ukrajina, tak zazněly fráze o tom, že míč je na straně Ruska, které však dohodu odmítlo, a následně nedošlo k žádnému tlaku ze strany USA. Pondělíček nastínil, že Washington by mohl k tlaku na Moskvu využít krátkodobé výrazné zvýšení vojenské pomoci pro Kyjev.
Ruské požadavky
Kreml nově uvedl, že odmítá, aby na Ukrajině byly po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky – nejen ze států NATO. Moskva navíc chce „bezpečnostní záruky“ pro Rusko a závazky, které by vyloučily přijetí Ukrajiny do NATO.
Rusko už před zahájením své plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tvrdilo, že potřebuje „bezpečnostní záruky“, údajně mimo jiné před rozšiřováním NATO. Severoatlantická aliance je ale obrannou aliancí a Moskvu neohrožuje, naopak Rusko útočí na státy, které se snaží vymanit z jeho vlivu a začlenit se do západních struktur.
Podle serveru Ukrajinska pravda uvedlo ruské ministerstvo zahraničí, že „mírová dohoda může zahrnovat přítomnost neozbrojených pozorovatelů a civilní mise“ na Ukrajině, kteří budou dohlížet na dodržování podmínek dohody a záruk.
Poradce USA pro národní bezpečnost Mike Waltz 16. března pak prohlásil, že Ukrajina dostane „blíže nespecifikované bezpečnostní záruky výměnou za blíže nespecifikované územní ústupky,“ upozornil think-tank Institut pro studium války (ISW).
Rusko dává opakovaně najevo, že jeho požadavky se nemění a že jen pouhou podmínkou pro zahájení rozhovorů s Kyjevem je odstoupení jihu a východu Ukrajiny Moskvě, omezení ukrajinských ozbrojených sil, neutrální status země či záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO – tedy podmínky, které se rovnají kapitulaci Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.
Také americký Institut pro studium války ve své nedávné zprávě podotkl, že ruský postoj se nemění a Moskva trvá na svých požadavcích. Zároveň napsal, že Rusko sice nadále veřejně prohlašuje, že chce mír, ale nenabízí žádné vlastní ústupky v ostrém kontrastu s těmi, které již nabídla Ukrajina.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová míní, že podmínky, které si klade Rusko pro příměří v rusko-ukrajinské válce, ukazují, že Kreml ve skutečnosti nechce mír. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) zaznívaly v pondělí ráno na jednání ministrů zahraničí z členských zemí Evropské unie kolem stolu „pochvalné hlasy“, pokud jde o aktuální jednání o příměří na Ukrajině.
„Já zůstávám spíše skeptikem z toho důvodu, že Rusko neslevilo z jediného požadavku, který v tuto chvíli vůči Ukrajině má. Uvidíme, co přinese oznámený telefonát mezi Trumpem a Putinem,“ dodal Lipavský.
Politický geograf Jelen: Trump by měl přiznat, že USA selhaly
Politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podotkl, že Ukrajinci rozhodně nebudou souhlasit s uspořádáním, které by se jim případně snažili Trump s Putinem vnutit. „Jakákoli dohoda bez Ukrajiny není akceptovatelná politickými představiteli Ukrajiny ani ukrajinskou společností. A jsem přesvědčen, že stejný pohled má i většina Evropy,“ míní Jelen.
„Nejde (jen) o analogie ke konferencím v Jaltě či Mnichově, Spojené státy se společně s Velkou Británií zaručily za územní celistvost Ukrajiny a za její bezpečnost v roce 1994 Budapešťským memorandem (podepsalo ho i Rusko – pozn. red.),“ připomněl expert v Horizontu ČT24.
„Jinými slovy, Trump by měl mimo jiné přiznat, že (USA) selhaly, že se poklonily před Ruskem, sklonily se a přijímají jeho podmínky, protože ony samy garantovaly Ukrajině bezpečnost. A v tuto chvíli to opouštějí a chtějí Ukrajinu dělit. Pro Ukrajince je to neakceptovatelné a pro nás by to mělo být též neakceptovatelné,“ dodal Jelen.
Červené linie a mandát případné mise
Europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) řekl v Událostech, komentářích, že Trump potřebuje pro Putina vystavět „zlatý most“, aby to Putin mohl doma vydávat za své vítězství. Na Ukrajině pak bude určit, které červené linie už pro ni budou „nepřekročitelné“.
Kyjev také musí podle něj dostat bezpečnostní záruky, tedy hlavně to, kdo tam bude dohlížet na klid zbraní, na příměří a na to, že konflikt znovu nevypukne. „To je ta nejsložitější část vyjednávání,“ dodal. U eventuální mírové mise bude záležet na jejím mandátu či jací vojáci v ní budou. A pokud s nimi Rusko souhlasit nebude, tak je tam poslat nemůžeme, míní Bžoch. Zalitoval také, že tyto věci se nepřipravovaly dříve než po třech letech konfliktu.
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) řekla ve stejném pořadu, že vyjednávání je stále na začátku. Soudí, že musí dojít k trvalému míru, který je pro Ukrajinu přijatelný. A tomu podle ní neodpovídají vyjádření ruského vůdce Vladimira Putina.
I ona zdůraznila význam bezpečnostních záruk pro Kyjev. Například tím, že Západ bude Ukrajinu vyzbrojovat tak, že bude schopna sama hlídat své území, uvedla europoslankyně. Alternativou je vyslat mírové jednotky. Česko podle ní už vyjádřilo ochotu se do těchto aktivit zapojit. I ona řekla, že bude záležet na mandátu těchto jednotek. „V našem národním zájmu je, a teď mluvím za Českou republiku, aby Ukrajina v tomto konfliktu uspěla a mír byl trvalý s bezpečnostními jistotami.“
Ochota vzdát se území
Zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová přiblížila, že podle ruských webů se Ukrajina smířila s tím, že přijde o část svého území. „My jsme zaznamenali průzkumy veřejného mínění, které uspořádal Kyjevský mezinárodní institut pro studium sociologie. Podle těchto průzkumů zhruba padesát procent dotázaných ukrajinských obyvatel nesouhlasí se ztrátami území,“ dodala.
„Podle naší zkušenosti platí, že čím víc jste na východě, čím víc jste v oblastech, kde se aktivně bojuje, tak tím víc lidé hodlají přistoupit na územní ústupky výměnou za to, aby získali mír, aby byl konečně klid,“ vysvětlila zpravodajka. Přestože Rusko neuspělo ve svém původním cíli si Ukrajinu zcela podmanit, stále kontroluje velké části země.
Současné frontové linie neposkytují strategickou hloubku, kterou by Ukrajina potřebovala ke spolehlivé obraně, pokud by Rusko v budoucnu obnovilo svou agresi. Ruské síly se nacházejí u města Cherson hned za řekou Dněpr, zhruba 25 kilometrů od města Záporoží a 30 kilometrů od města Charkov, upozornil ISW.
Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff už dříve uvedl, že americký prezident Donald Trump by mohl tento týden mluvit s ruským vládcem. Witkoff ve čtvrtek jednal v Kremlu o návrhu na třicetidenní příměří, který předložili minulý týden Američané při setkání s Ukrajinci v Saúdské Arábii. Witkoff v neděli označil rozhovor s Putinem za pozitivní, podle něj se rozdíly mezi postoji Ukrajiny a Ruska ohledně zastavení bojů zmenšily.
