Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.
Stát chce na windfall tax vybrat přes třicet miliard
4 minuty
Události: Windfall tax má letos státu přinést desítky miliard
Na konci minulého týdne nejvyšší vedení ČEZu oznámilo, že firma loni vydělala 30,5 miliardy korun. O trochu horší výsledek očekává letos. I tak státu na daních pravděpodobně celkem odvede mezi 40 až 50 miliardami korun. „Daň z neočekávaných zisků je založena na legislativě, kterou přijal parlament, tudíž pro nás je to platný zákon,“ sdělil Beneš.
Proti takzvané windfall tax vystupují minoritní akcionáři ČEZu, kteří ve společnosti vlastní asi třicetiprocentní podíl. Daň totiž snižuje dividendu, kterou firma vyplácí. „Windfall tax je přežitá, celkové náklady na energokrizi byly různými způsoby splaceny už někdy rámcově před rokem,“ tvrdí ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal.
Někteří akcionáři představenstvo ČEZu vyzývají, aby se proti dani společnost ohradila. „Pokud bychom nabyli v budoucnu přesvědčení, že naše pozice v takovém sporu by mohla být ne bezvýznamná, tak ještě máme dost času případně takové právní kroky učinit,“ ujišťuje Beneš.
Na běžné výdaje
Plánovaný výnos windfall tax – letos skoro 34 miliard – už vláda nepotřebuje na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií a může peníze použít na běžné výdaje státu. Přesto to nemusí na dodržení plánovaného schodku 241 miliard stačit.
Národní rozpočtová rada totiž varuje, že kabinetu může v rozpočtu chybět až čtyřicet miliard. Polovinu tvoří podhodnocené výdaje na podporované zdroje energie. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) už kabinet vyzval, aby výrazně zvýšil letošní plánované výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie.
V rozpočtu má na tuto povinnou položku zatím osm a půl miliardy. Teď ale v návrhu usnesení vlády žádá o dvacet miliard víc. „Opřu-li se o veřejné prohlášení jak premiéra, tak ministra financí, že pokud ta situace nastane, tak se ve státním rozpočtu prostředky naleznou,“ prohlásil Vlček.
Rozpočtová rada navíc upozorňuje, že z emisních povolenek vláda vybere o zhruba deset miliard méně, podobná částka pak podle rady chybí na platy nepedagogických pracovníků. „Rozpočet nepočítá s výdaji zhruba ve výši deseti a půl miliardy, které potřebujeme na krytí těch platových výdajů,“ upřesnil člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
„Jak pan premiér, tak ministr financí potvrdili, že ty prostředky najdeme a pošleme je do škol,“ uklidňuje šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN).
Možné škrty ve výdajích
„Ministr (financí Zbyněk) Stanjura (ODS) už další členy vlády informoval, že pokud by se rozpočet nenaplňoval podle představ, navrhne škrty ve výdajích. Ministři to vědí,“ doplnila mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.
Opozice tvrdí, že v rozpočtu schází ještě vyšší částka. „Pro mě nepochopitelná věc je, že chybí pět až sedm miliard na důchody,“ nechala se slyšet Stanjurova předchůdkyně v čele ministerstva Alena Schillerová (ANO).
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS navíc) už v únoru ČT řekla, že bude chtít získat dalších téměř osm miliard.
