Gazprom má zaplatit ČEZu přes miliardu korun

Ruská plynárenská firma Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZu, informoval mluvčí společnosti Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.

ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Česká polostátní společnost argumentovala tím, že dodávky měla objednané ještě před ruskou invazí a následný výpadek musela nahrazovat plynem nakoupeným za tehdejší vysoké ceny. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

„Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory zcela vyhověl žalobě společnosti ČEZ, která se v mezinárodním rozhodčím řízení domáhala, aby jí ruská plynárenská společnost Gazprom nahradila škodu převyšující jednu miliardu korun,“ uvedl Kříž. Arbitráž podle něj rozhodla, že Gazprom musí vedle náhrady škody zaplatit ČEZu také úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. „Pokud tak neučiní dobrovolně, ČEZ přistoupí k výkonu rozhodčího nálezu, to znamená, že bude své nároky vymáhat exekučně,“ dodal mluvčí.

Gazprom chtěl arbitráž v Rusku

Ruská společnost loni v reakci na ženevskou arbitráž zažalovala ČEZ u arbitrážního soudu pro Petrohrad a Leningradskou oblast. Ten loni české firmě zakázal v arbitráži proti Gazpromu pokračovat mimo Rusko. Tribunál ICC ovšem následně toto řízení odmítl, protože podle něj by měla spor firem výhradně řešit jen mezinárodní arbitráž. Gazprom je totiž podle tribunálu vázán rozhodčí doložkou, kterou v minulosti s ČEZem uzavřel.

Ruský plynárenský gigant vede arbitrážní spory i s dalšími evropskými firmami včetně českého innogy.

Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš v minulosti uvedl, že ruská energetická válka proti Evropě začala už zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků proto klesala. Už dříve tak označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 5 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 7 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 7 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 8 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 9 hhodinami

Reportéři ČT: Anonymy, které upozorňovaly na Motol, skončily v šuplíku úředníků

Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.
před 10 hhodinami
Načítání...