Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu
3 minuty
Ministr zahraničí Jan Lipavský k závěru schůzky unijních ministrů zahraničí
Prvním tématem jednání unijních ministrů zahraničí byla ruská agrese proti Ukrajině, prostřednictvím videokonference se s nimi spojil jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha. Předmětem diskuse byl i nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a který by mohl mít letos hodnotu až čtyřicet miliard eur (asi bilion korun). Balík by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již přes tři roky brání ruské plnohodnotné invazi.
„Balíček vítáme, podporujeme ho, je potřeba dořešit nejasnosti, ale za Česko zazněla jasná zpráva, že potřebujeme nadále podporovat Ukrajinu vojensky, politicky i ekonomicky,“ prohlásil Lipavský před jednáním. „Pro nás je důležité, aby Evropa zůstala geopolitickým hráčem.“
„Podle informací z diplomatických zdrojů se dnes (v pondělí) nedá očekávat rozhodnutí, protože to požaduje projednání na technické úrovni. Jsou tam nejasnosti ohledně toho, jak by státy do tohoto balíku měly přispívat,“ uvedl k balíku zpravodaj ČT Petr Obrovský.
„Kaja Kallasová navrhuje, aby tak činily podle svého HDP, přičemž by si mohly vybrat, zda přispějí materiálně, například zasláním dělostřelecké munice, nebo poskytnutím protivzdušné obrany, případně zajištěním výcviku ukrajinských vojáků, nebo se rozhodnou pro příspěvek finanční. Jak ale ráno napsal deník Financial Times, některé větší země se k tomuto klíči váhají zavázat, konkrétně Francie, Itálie a Španělsko. Patrně se obávají, že by to pro ně znamenalo závazek příliš velký, co do objemu,“ vysvětlil Obrovský.
9 minut
Zpravodaj ČT Petr Obrovský o jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu
Lipavský usiluje o podporu Rádia Svobodná Evropa
Jedním z bodů, které se na schůzi probíraly, je i budoucí podpora Rádia Svobodná Evropa, která nedávno přišla o americkou finanční pomoc. „Myslím, že přínos je velký, podívejme se, do jakých zemí stanice vysílá. Jde o Rusko, Írán, Bělorusko, ale i další. Pojďme se o tom pobavit politicky,“ uvedl Lipavský. „Víme rovněž, že celkový rozpočet je pro Evropu jako takovou dosažitelná částka. Pro Česko by to bylo za hranicí našich možností,“ dodal. Podle informací z veřejných zdrojů by se měl roční rozpočet pohybovat kolem 142 milionů dolarů ročně (3,3 miliardy korun).
Ukončení financování souvisí s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Omezení zdůvodnil redukcí federálního úřednického aparátu. Lipavský už v sobotu večer uvedl, že umlčení RFE/RL a Hlasu Ameriky, jehož chod má být omezen, by nebylo ztrátou jen pro lidi žijící v nesvobodě, ale i pro všechny, kdo věří v demokracii.
„Otázku ohledně Rádia Svobodná Evropa jsem na jednání vznesl, nepřekvapivě ze zemí bývalého sovětského bloku znělo, že bychom se té otázce měli věnovat a uvidíme, kam se posuneme. Žádný konkrétní závěr není, ale politická ochota od některých států je,“ uvedl po jednání Lipavský.
„Rádio Svobodná Evropa nejen díky tradici, ale tím, co dělá dnes, je velmi důležité. Myslím, že by byla škoda, kdyby muselo omezovat svoji činnost nebo končit. My se v této věci snažíme o určitou iniciativu v rámci Evropské unie, naši ministři to vznáší na příslušných radách, i já jsem v kontaktu s některými kolegy a budeme se snažit tu situaci řešit tak, aby Rádio Svobodná Evropa mohlo dál pokračovat,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Další balík sankcí proti Rusku
Na bruselském jednání se diskutovalo o dalším, již sedmnáctém, balíku sankcí proti Rusku. Česko do něj opět prosazuje návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru volného pohybu.
Minulý týden přinesl posun v diplomatickém úsilí o ukončení více než tři roky trvající ruské vojenské agrese vůči Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal návrh Washingtonu na třicetidenní klid zbraní v bojích s Ruskem ihned poté, co se představitelé USA a Ukrajiny setkali v Saúdské Arábii. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek uvedl, že Moskva souhlasí, ale upozornil, že stále existuje řada otázek. Zelenskyj vzápětí Rusko obvinil, že záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala.
6 minut
Události: Trump se chystá mluvit s Putinem, ministři zahraničí EU jednali o Ukrajině i Rádiu Svobodná Evropa
Jednání o situaci na Blízkém východě
Unijní ministři zahraničí jednali také o situaci na Blízkém východě, a to v rámci již deváté bruselské konference na podporu Sýrie, kterou zastupoval ministr zahraničí Asaad Šíbání. Obsah jednání Lipavský nekomentoval, doplnil jen české stanovisko: „Obezřetně musíme s novým režimem pracovat, samozřejmě odsuzujeme jakékoliv násilí.“
Předmětem diskuse mělo být také Pásmo Gazy nebo Írán. Šéfka unijní diplomacie měla ministry informovat o probíhající práci civilní mise EUBAM Rafáh, která působí na hraničním přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem.
