RFE/RL

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) ve středu obdrželo se šestitýdenním zpožděním finance na svůj dubnový provoz, uvedla rozhlasová stanice se sídlem v Praze. Pokračuje nicméně v soudním sporu o získání všech finančních prostředků, které pro ni na letošní rok vyčlenil americký Kongres a které jí odebrala administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Americký federální soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa uvolnit dvanáct milionů dolarů (244 milionů korun) pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze, uvádí agentura AP. Peníze mají sloužit na dubnový provoz stanice, jejíž financování chtěl Trump zcela ukončit, soud to však jiným předběžným opatřením zakázal.

Americký federální soudce nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa zastavit snahy o zrušení Hlasu Ameriky, Rádia svobodná Asie a vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network). Soudce nařídil vrátit zaměstnance na jejich pozice a umožnit obnovení vysílání těchto stanic, uvedla agentura Reuters.

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.

„Jsme připraveni americké straně nabídnout, že s nimi budeme mluvit o tom, že bychom se podíleli na fungování tak, jako se Evropa podílí na své bezpečnosti,“ uvedl v 90’ ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v souvislosti se situací Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Dodal, že bude otázkou let, než se nastaví procesy financování. Ředitel RFE/RL Stephen Capus řekl, že slyší slova podpory nejen z Evropy, ale i z řad amerického Kongresu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na částečně placené volno na základě překážek v práci. Médium totiž neobdrželo Kongresem vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.

Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) informovala Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), že ruší své předchozí rozhodnutí o ukončení jejího financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Oznámila to RFE/RL. Stanice nyní čeká na oficiální potvrzení ze strany agentury, že financování bude v brzké době obnoveno, uvedl generální ředitel RFE/RL Stephen Capus. O zachování činnosti stanice, která sídlí v Praze, se významně zasazuje Česko.

Americký soud vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

Zaměstnanci americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) v pátek u soudu v New Yorku zažalovali administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Zaměstnanci tvrdí, že omezení médií financovaných agenturami Spojených států porušuje jejich právo na novinářskou svobodu podle prvního dodatku ústavy. Ten garantuje svobodu projevu.

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

„Diktátoři se pokouší zhasnout světla, my zase rádi osvětlujeme, co se skutečně děje,“ popsal prezident Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) zásadní poslání této organizace. Stephen Capus pozici zastává od letošního ledna, v minulosti působil také jako hlavní poradce Agentury Spojených států pro globální média (USAGM). V podcastu Background ČT24 okomentoval mimo jiné situaci na Slovensku.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.