Svobodná Evropa začala před 70 lety přinášet do Československa celodenní objektivní informace i novou naději

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

„Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ ozvalo se z mnichovského studia před 70 lety. Zahájilo tak své první pravidelné vysílání v češtině. „Nejen že dodávalo informace, ale dodávalo i naději, že se to třeba jednou obrátí k lepšímu,“ řekla už dříve v ČT k významu vysílání poslední ředitelka českého Rádia Svobodná Evropa Olga Kopecká-Valeská.

Rozhlas podle ní také vychovával posluchače z tehdejšího komunistického Československa k demokracii. „Když jsme se potom vrátili domů, do Česka, zjistili jsme, že naši posluchači jsou například mnohem tolerantnější k názorům jiných než lidé, kteří nás neposlouchali,“ poznamenala.

Podnět k založení RFE dala vláda Spojených států už v roce 1949. Právě tehdy totiž vznikla komise k jejímu vytvoření. Stejně tak o pár let později, v roce 1953, vzniklo sesterské Rádio Svoboda (RL), zaměřené pouze na bývalý Sovětský svaz, se kterým se RFE spojila v roce 1976.

Poprvé se vysílání RFE na rozhlasových vlnách ozvalo 4. července 1950 půlhodinovým pořadem do Československa, a to z krátkovlnné vysílačky z nákladního auta pohybujícího se kolem hranic.

Sídlem stanic RFE/RL se stal německý Mnichov. Cílem společného vysílání bylo zpočátku poskytnout podporu národům komunistických zemí v jejich boji proti totalitě.

V roce 1985 také vznikla telefonní linka, na niž mohli Čechoslováci volat. Fungovala ovšem pouze dvě minuty, aby nebylo možné zjistit, odkud a kdo volal. „Někdy nám komunisté nadávali, především nám ale lidé děkovali za vysílání. Ptali se na různé věci – jak co funguje na západě, kolik stojí různé věci. Chtěli, abychom srovnávali platy na západě a u nás, a co se za ně dá koupit,“ popsala Kopecká-Valeská.

Azyl pro politiky i umělce

U zrodu československé redakce stála celá řada významných osobností poúnorové emigrace. Mezi nimi byl například novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka, který československé oddělení Svobodné Evropy vedl od roku 1950 do roku 1961.

Vedením byl pověřen také porevoluční ministr kultury Pavel Tigrid. Ten strávil přes polovinu svého života v nuceném exilu. Už v prosinci roku 1950 prezentoval svou vizi československého programu Svobodné Evropy. Apeloval na poskytování nezkreslených informací. „Nová stanice by neměla mluvit k mase, ale k jednotlivci. Stanice by měla nechat konečné rozhodnutí a posouzení na něm,“ navrhoval.

Tigridovy rozhlasové projevy vydalo v roce 2016 Centrum pro dokumentaci totalitních režimů v knize Přikládáme sekeru ke kořenům lži.

Poslední ředitelka českého vysílání Olga Kopecká-Valeská pro rádio pracovala od roku 1965. Nejprve překládala texty z angličtiny. V té době žila v Nizozemí. „Když jsem přišla v roce 1963 na západ, tak jsem poslala Svobodné Evropě dopis, ve kterém jsem jim děkovala za to, co pro mě znamenala. Líčila jsem také, co znamená její vysílání pro české a slovenské posluchače. A je to zaujalo, takže mě pozvali do Mnichova,“ vzpomínala.

Původně chtěla být archeoložkou. Tehdejší režim jí ale studium neumožnil. „Já tomu říkám, že si dali komunisté gól do vlastní branky, protože jsem jim zcela jistě víc škodila jako redaktorka Svobodné Evropy než jako archeoložka,“ podotkla.

Pro RFE rovněž pracoval bývalý místopředseda české vlády a senátor Egon Lánský, bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta České republiky Ivan Medek, politolog Jiří Pehe, bývalý náměstek ministra zahraničí Otto Pick nebo například ředitel TV3 Jan Oberman.

Po roce 1968 našli ve vysílání azyl někteří publicisté známí z pražského jara, mimo jiné Sláva Volný. Časem se sem uchýlil i herec Martin Štěpánek či básník a textař Jan Schneider nebo písničkář Karel Kryl.

  • Karel Jezdinský (1939–1998): V 60. letech pracoval v Československém rozhlase, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy odešel do exilu a působil v Rádiu Svobodná Evropa. Tam působil tři desítky let. Poté přesídlil do USA a se svým typickým zaujetím komentoval americkou politiku a tamní život.
  • Karel Kyncl (1927–1997): Pracoval v Československém rozhlase, jako newyorský zpravodaj se v 60. letech zapsal do paměti posluchačů především sérií reportáží o atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Za normalizace byl propuštěn a střídal různá zaměstnání. V roce 1983 využil nabídky britské vlády na azyl. Externě spolupracoval s BBC a jeho typický nezaměnitelný hlas byl slyšet i na Svobodné Evropě. Po revoluci se stal stálým zpravodajem Českého rozhlasu v Londýně.
  • Karel Moudrý (1947–2009): Byl dlouholetým redaktorem Svobodné Evropy a poté spolupracovníkem Českého rozhlasu. V roce 1996 získal Evropskou cenou za objektivní žurnalistiku ve Svobodné Evropě.
  • Lída Rakušanová (nar. 1947): Ve vysílání Svobodné Evropy začala působit v roce 1976. Po ukončení činnosti české redakce v Mnichově přesídlila do Prahy, kde spolupracovala s českým vysíláním Svobodné Evropy v Praze, Českým rozhlasem nebo Českou televizí. Je nositelkou mnoha ocenění a vyznamenání. V roce 2019 jí byla udělena Cena Opus vitae Nadace Český literární fond za špičkovou novinářskou práci a prosazování hodnot svobody a demokracie před rokem 1989.
  • Zdroj: ČTK

Vysílání se snažili narušovat agenti

Vysílání Svobodné Evropy bylo komunistickým režimům velmi nepříjemné, proto se snažily rušit její signál. Znepříjemňovat život přímo pracovníkům rádia se pak řadu let snažila bývalá komunistická tajná bezpečnost (StB). Její agenti redaktorům poškozovali auta nebo umisťovali na pracovištích ampulky se zapáchající látkou.

„Cílem bylo ukázat, že StB je tady a může udělat i něco daleko nebezpečnějšího,“ vysvětlil už před časem pro ČTK Prokop Tomek z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

V roce 1958 například agent StB s krycím jménem César v rámci akce Ježek rozházel před budovou rádia 140 kovových ježků, kteří poškodili pneumatiky jedenácti aut pracovníků rádia. Ve stejném období tentýž agent navrhl, že auta redaktorů polije kyselinou. Akci Kyselina sice provedl, ale poškodil jen dvě auta, jedno z nich navíc patřilo dalšímu agentovi komunistické rozvědky.

Mnohem nebezpečnější už byla takzvaná akce Panenka. Při ní měl agent Alex, vlastním jménem Ferdinand Havlík, do slánek v rádiu propašovat jedovatou atropinovou sůl. Zde ale StB zřejmě doplatila na to, že agent pro ni nepracoval dobrovolně, ale pod nátlakem. Těsně před akcí americká okupační správa v německém tisku zveřejnila informaci, že StB se pokusila otrávit pracovníky rádia. Podle Tomka zřejmě agent pracoval pro obě strany a vše vyzradil.

3 minuty
Události: 70 let vysílání Rádia Svobodná Evropa
Zdroj: ČT24

Hlasatel a agent Pavel Minařík

Nejznámější postavou mezi tehdejšími agenty v budově se stal Pavel Minařík. Ten mezi lety 1968 a 1976 působil jako hlasatel. Po listopadu 1989 byl obviněn z plánování pumového atentátu v RFE. Po několikaletých sporech jej však české soudy nakonec zprostily viny.

Po Minaříkově návratu do Československa v roce 1976 už StB přímo v objektu žádného agenta nezískala, konstatoval Tomek.

Výbušnina před českou redakcí v Mnichově ovšem skutečně explodovala. Bylo to však až v roce 1981. Několik pracovníků bylo při výbuchu vážně zraněno. Událost se naštěstí obešla bez obětí. Nálož byla údajně nastražená rumunskou tajnou službou, která si spletla dveře, když chtěla zlikvidovat rumunskou redakci.

Po pádu železné opony byl za tento čin odsouzen německý levicový terorista Johannes Weinrich, který atentát provedl na objednávku.

Svobodná Evropa v Praze

Peníze na provoz rádia šly až do šedesátých let vedle soukromých zdrojů i z rozpočtu CIA. Po odtajnění tohoto zdroje a po přijetí zákona o mezinárodním vysílání provoz financuje Kongres USA. Po pádu komunistického režimu ale americká vláda značně omezila financování provozu stanice.

V říjnu 1993 Česká republika nabídla, aby se RFE/RL z důvodů nižších provozních nákladů přestěhovaly do Prahy. České vysílání se od mateřské Svobodné Evropy oddělilo ještě před jejím stěhováním z Mnichova.

V únoru 1994 Výbor pro zahraniční vysílání USA rozhodl o vzniku neziskové organizace s českým názvem Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. Rádio si zároveň pronajalo budovu bývalého Federálního shromáždění. Od listopadu 1995 začala na frekvenci RSE vysílat stanice Český rozhlas 6/Rádio Svobodná Evropa.

Spojené státy poté už zcela zastavily finanční podporu českého vysílání s odůvodněním, že v souvislosti s bojem proti terorismu potřebují peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí. České vysílání tak bylo ukončeno 30. září 2002.

„Po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku bylo třeba vybudovat vysílání pro Afghánistán a vůbec na Střední východ. Peníze, kterými se financovalo české vysílání, byly zapotřebí tam,“ vzpomínala Kopecká-Valeská. „Také šlo ale o to, že se Američané domnívali, že když je svoboda, je automaticky i demokracie. Bohužel to tak ale není. Já mám zásadu, že za svobodu se bojuje, ale k demokracii se musí vychovávat a je to dlouhodobý proces,“ doplnila.
 
Svobodná Evropa postupně přestala vysílat do zemí bývalého východního bloku, poté co většina těchto států vstoupila do EU a NATO. RFE/RL stále vysílá ve 27 jazycích třiadvaceti zemí. Mezi nimi je například Írán, Afghánistán, Pákistán nebo Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 7 hhodinami

Policie obvinila dva muže, že podvedli více než pět set lidí

Pražští policisté obvinili z podvodu dva muže, kteří podle nich v letech 2015 až 2020 prodali emisní dluhopisy vydané jejich stavebními společnostmi, kupujícím ale investované částky později nevyplatili. Muži podle kriminalistů podvedli 535 lidí a způsobili škodu přes 360 milionů korun. Dvojici podle mluvčího pražské policie Jana Rybanského hrozí v případě odsouzení až desetileté tresty vězení.
před 10 hhodinami

Reorganizace na ministerstvu zahraničí vyvolala kritiku z opozice

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve výzvě předsednictvu vládního hnutí ANO kritizuje reorganizaci na ministerstvu zahraničí pod vedením Motoristů. Struktura úřadu se podle STAN mění narychlo a bez analýz. Odbor komunikace ministerstva v sobotu sdělil, že systemizace byla projednána s uznávanými velvyslanci a že úřad neruší žádné místo v zahraničí. Podle Deníku N chce premiér Andrej Babiš (ANO) věc řešit ještě před vánočními svátky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 11 hhodinami

Zůna jen popisoval stav zděděný po předchozí vládě, tvrdí šéf poslanců SPD

Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině, uvedl na síti X předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala s tím, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS). Zůna mimo jiné prohlásil, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, jde jen o to, jakým způsobem, a že o osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek.
před 11 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 14 hhodinami

Sport potřebuje garanta, říká Šťastný. Start Tour de France v Česku podporuje

Dlouho se volalo po tom, aby tady byl někdo, kdo se věnuje sportu ve vládě, řekl Boris Šťastný (Motoristé), který obsadil nově vzniklý post ministra pro sport, prevenci a zdraví. „Ministři bez portfeje tady vždycky byli, jsou, budou. Ať veřejnost a média ocení, nebo neocení mou práci za těch pár let, jestli to byla, nebo nebyla trafika,“ vyjádřil se v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem k tomu, že někteří členové současné vlády v minulosti ministry bez portfeje kritizovali.
před 15 hhodinami

Nevyléčitelně nemocným pomáhá Sanitka splněných snů. Vznikl o ní dokument

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.
před 19 hhodinami
Načítání...