Socialismus

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

Jak a kam se cestovalo před sto lety, v dobách světových válek, ale i za socialismu. Historii rekreací a nejstarší československé cestovní kanceláře přibližuje nová výpravná kniha. Jmenuje se Historie psaná Čedokem.

V Sokolově se rozběhl unikátní projekt, který má odhalit úniky tepla v panelových domech. Monitoruje je dron s termokamerou. Město může díky tomu opravy cílit s přesností na centimetry. Sokolovská radnice si od toho slibuje, že ušetří spoustu peněz. Dron dokáže za pár hodin prověřit plochy, které by člověk kontroloval několik dní. Některé panelové domy už jsou staré i více než padesát let. Právě na tak dlouhou dobu byla sídliště stavěna. Někteří odborníci tvrdí, že by mohla vydržet i dalšího půl století.

Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.

V neděli uběhlo šestasedmdesát let od absolutního převzetí moci komunisty, kterému se v době takzvaného reálného socialismu říkalo Vítězný únor. Mezi dvě výrazné tehdejší politické osobnosti patřili i Helena Koželuhová a František Schwarz, kteří už v letech před úplným vítězstvím pracujícího lidu upozorňovali na limity poválečné demokracie v Československu. David Vondráček pro Reportéry ČT natočil, jak na ně vzpomínají jejich blízcí.

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Byl obhájcem svobody v umělecké tvorbě, ale současně i dogmatickým zastáncem socialistické revoluce. Vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, Karla Teigeho, představuje výstava v pražském Muzeu literatury. Ta stojí na jeho osobních denících, které v knižní podobě vyšly loni.

Pojem reklama by se dal uvnitř socialistického hospodářství bez volného trhu chápat jako paradox. Přesto v něm měla své nezastupitelné místo. Monografie Národního muzea s názvem Spotřební imaginace státního socialismu zkoumá reklamní prostředí uvnitř totalitního Československa od jazyka přes grafiku až k jeho audiovizuální formě.

Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.

Ne každý příslušník Sboru národní bezpečnosti v roce 1948 sloužil komunistické ideologii – několik z nich za odpor naopak zaplatilo životem. Připomínala je pamětní deska na policejním prezidiu. Jenže od rekonstrukce budovy před osmi lety už tam není. Možná poslední pamětník bojuje za její návrat.

Martin Maryška, kterého před 56 lety zadrželi příslušníci veřejné bezpečnosti a dali ho ostříhat, uspěl u soudu a byl rehabilitován. České televizi to sdělil jeho advokát Lubomír Müller. V roce 1966 tehdy devatenáctiletého mladíka s dlouhými vlasy zadržela bezpečnost společně s dalšími „máničkami“ v Praze v rámci několikadenního zátahu.

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Komunisté by po volbách zvažovali podporu podobné vlády, jaká je u moci nyní, v případě, že by tak zabránili vládnutí pravicových stran. V Interview ČT24 to řekla poslankyně KSČM a předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá. Nemá zatím jasno v tom, zda by její strana podpořila rozpočet, který končící kabinet připravuje. Jen kvůli 390miliardovému schodku jej však nezavrhuje.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Před třiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. I první polistopadové průkazy měly (stejně jako za socialismu) knížkovou podobu, od svých rudých předchůdců se však lišily barvou i novým státním znakem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před pětašedesáti lety – 14. května 1955 – došlo v polské metropoli k podpisu smlouvy, která vytvořila jeden z hlavních silových pilířů východního bloku. Vznikla Varšavská smlouva. Členy vojenského spolku byl Sovětský svaz, Československo, Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Albánie; jeho ustavení mělo vytvořit protiváhu Severoatlantické alianci a dopomohlo k zamrznutí Východu a Západu na zákopových pozicích po celou studenou válku. Varšavský pakt se naplno aktivoval jen jedinkrát a mířil do vlastních řad, když potlačoval pražské jaro. Právě v Praze pak došlo 1. července 1991 k jeho rozpuštění.

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

Revoluční listopad, probuzení do svobodné země, očekávání revoluce i ekonomická transformace. Po třiceti letech se v Laterně magice, kde Občanské fórum v roce 1989 zformulovalo své požadavky komunistické vládě, sešli ústřední postavy tehdejšího dění Václav Klaus, Petr Pithart a Zdeněk Jičínský. Diskuzi moderovala Světlana Witowská.

Děti, které se narodily kolem roku 1989, vyrůstaly ve zcela jiné době než jejich rodiče a prarodiče. Porovnávání ve stylu „jó, to za našeho mládí“ neujde žádná generace, skok mezi socialistickým Československem a demokratickým Českem byl ale přece jen velký. V následujícím kvízu si mohou dnešní dvacátníci či třicátníci (ale samozřejmě nejen ti) zkusit cestu časem o tři dekády zpátky. Věděli by, co shánět v partiovce nebo dělat se šuměnkou, i bez internetu?

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.