Kalamita se vrací do kin. Diváci se smáli kritice v Rudém právu, vzpomíná Polívka

8 minut
90′ ČT24: Bolek Polívka o filmu Kalamita
Zdroj: ČT24

Po více než čtyřiceti letech se díky digitálnímu zrestaurování vrací do kin snímek Kalamita. Filmovou moralitu natočila v normalizačním Československu Věra Chytilová a nabídla v ní Bolku Polívkovi jeho první hlavní roli. Herec v pořadu 90' ČT24 zavzpomínal, že se mu na Kalamitě líbilo určité „odbojářství“.

Tehdy třicátník Bolek Polívka ztvárnil mladíka Honzu, který nastoupí u dráhy, aby si místo vysokoškolských studií našel pořádnou práci a stal se strojvůdcem. Během prvních týdnů „opravdového života“ je vystaven menším osobním kalamitám prakticky s každým, koho potká, ať už jsou to ženy, nebo ne úplně funkční systém.

Kalamitou skončí i jeho iniciační zkouška, když při první samostatné jízdě jeho vlak zasype lavina. V uzavřeném vagonu se lidské slabosti projeví silněji než v běžných situacích.

„Neustálá touha po tom, být autentický a být svobodný, což v tehdejších podmínkách vůbec nebylo jednoduché, být pochybující, to by mělo v člověku aspoň trošku zůstat,“ shrnuje Polívka přesah filmu do současné doby.

Restaurovaný film Kalamita
Zdroj: NFA

Scénář pro cenzory

Kalamitu natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let, kdy se po vynucené pauze mohla vrátit na Barrandov. Divácký zájem o podobenství o morální apatii normalizované společnosti byl natolik velký, že v Praze bylo promítání filmu dokonce zakázáno.

„V Rudém právu vyšla kritika, že to není naše realita, že z toho děláme karikaturu našeho života. A vím, že lidé stáli frontu před kinem, podávali si to Rudé právo, smáli se, tou kritikou se fronta ještě zvětšovala,“ podotýká Polívka.

Snímek vznikal pod dohledem cenzury, podle Polívky si ale Chytilová dovedla Kalamitu vybojovat. „Když za mnou přišla se scénářem, říkal jsem, že v tom nebudu hrát, že je to příšerná socialistická ubohost, a ona říká: ‚To ne, ten scénář je jen proto, aby to oni schválili, potom si budeme moct dělat, co chceme!‘. To se mi líbilo, že tam bylo ukryto jakési ‚odbojářství‘,“ vzpomíná. 

Dagmar Bláhová si ve filmu Kalamita také zahrála
Zdroj: NFA

Natáčení Kalamity přerušovala také chřipková epidemie i problémy s počasím, Chytilová volný čas využila k dokončení další filmové morality – Panelstory aneb Jak se rodí sídliště. Prostřednictvím mozaiky osudů obyvatel pražského Jižního Města kriticky portrétovala sociologická témata.

Premiéru měla restaurovaná Kalamita v půlce ledna na pražské přehlídce KVIFF Classics věnované návratům filmových legend. Od 23. ledna snímek promítají i další kina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
před 22 hhodinami

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
včera v 10:54

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...