Kalamita se vrací do kin. Diváci se smáli kritice v Rudém právu, vzpomíná Polívka

Nahrávám video

Po více než čtyřiceti letech se díky digitálnímu zrestaurování vrací do kin snímek Kalamita. Filmovou moralitu natočila v normalizačním Československu Věra Chytilová a nabídla v ní Bolku Polívkovi jeho první hlavní roli. Herec v pořadu 90' ČT24 zavzpomínal, že se mu na Kalamitě líbilo určité „odbojářství“.

Tehdy třicátník Bolek Polívka ztvárnil mladíka Honzu, který nastoupí u dráhy, aby si místo vysokoškolských studií našel pořádnou práci a stal se strojvůdcem. Během prvních týdnů „opravdového života“ je vystaven menším osobním kalamitám prakticky s každým, koho potká, ať už jsou to ženy, nebo ne úplně funkční systém.

Kalamitou skončí i jeho iniciační zkouška, když při první samostatné jízdě jeho vlak zasype lavina. V uzavřeném vagonu se lidské slabosti projeví silněji než v běžných situacích.

„Neustálá touha po tom, být autentický a být svobodný, což v tehdejších podmínkách vůbec nebylo jednoduché, být pochybující, to by mělo v člověku aspoň trošku zůstat,“ shrnuje Polívka přesah filmu do současné doby.

Restaurovaný film Kalamita
Zdroj: NFA

Scénář pro cenzory

Kalamitu natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let, kdy se po vynucené pauze mohla vrátit na Barrandov. Divácký zájem o podobenství o morální apatii normalizované společnosti byl natolik velký, že v Praze bylo promítání filmu dokonce zakázáno.

„V Rudém právu vyšla kritika, že to není naše realita, že z toho děláme karikaturu našeho života. A vím, že lidé stáli frontu před kinem, podávali si to Rudé právo, smáli se, tou kritikou se fronta ještě zvětšovala,“ podotýká Polívka.

Snímek vznikal pod dohledem cenzury, podle Polívky si ale Chytilová dovedla Kalamitu vybojovat. „Když za mnou přišla se scénářem, říkal jsem, že v tom nebudu hrát, že je to příšerná socialistická ubohost, a ona říká: ‚To ne, ten scénář je jen proto, aby to oni schválili, potom si budeme moct dělat, co chceme!‘. To se mi líbilo, že tam bylo ukryto jakési ‚odbojářství‘,“ vzpomíná. 

Dagmar Bláhová si ve filmu Kalamita také zahrála
Zdroj: NFA

Natáčení Kalamity přerušovala také chřipková epidemie i problémy s počasím, Chytilová volný čas využila k dokončení další filmové morality – Panelstory aneb Jak se rodí sídliště. Prostřednictvím mozaiky osudů obyvatel pražského Jižního Města kriticky portrétovala sociologická témata.

Premiéru měla restaurovaná Kalamita v půlce ledna na pražské přehlídce KVIFF Classics věnované návratům filmových legend. Od 23. ledna snímek promítají i další kina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 21 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...