TÉMA

Normalizace

Zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma

V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. O úmrtí spisovatele informoval jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes dvacet knih a jeho dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami, k nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma uspěl v 60. letech, za normalizace se stejně jako mnoho dalších autorů, kteří vystoupili proti tehdejšímu režimu, ocitl na indexu. Svobodně publikovat mohl opět až po listopadu 1989.
4. 10. 2025Aktualizováno4. 10. 2025|

Arabské státy aktivují kvůli izraelskému úderu v Kataru systém společné obrany

Arabské země Perského zálivu chtějí kvůli útoku židovského státu na činitele Hamásu v katarském Dauhá aktivovat společný obranný mechanismus. Lídři arabsko-islámského světa také na summitu vyzvali k přezkoumání diplomatických a obchodních vazeb na Izrael. Překvapivá operace vzbudila obavy v zemích Maghrebu, jež dosud spoléhaly na to, že jim spolupráce se Spojenými státy zajistí ochranu.
16. 9. 2025|

Roky 1938 a 1968 nás učí, že příště se máme bránit, míní Kroupa

Před padesáti sedmi lety vstoupila na území tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy. Tím byl zmařen pokus reformního komunistického křídla o změny a nastolení „socialismu s lidskou tváří“. Podle politologa Daniela Kroupy nesou srpen 1968 i rok 1938 poselství, že příště by se Češi měli bránit. K výročí invaze v pořadu Události, komentáře, který moderoval Martin Řezníček, hovořil také ředitel knihovny sdružení Memorial Boris Bělenkin.
22. 8. 2025|

V srpnu 1968 vjely do Československa tanky. Okupace ukončila pražské jaro

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V zemi poté nastalo dvě dekády trvající normalizační období, které ukončila až revoluce v listopadu 1989.
20. 8. 2025|

Opusťte Gazu. Arabský svět poprvé odsoudil Hamás

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.
5. 8. 2025|

Zlomek politických vězňů za potaš. Lukašenko se snaží o únik z izolace

Bělorusko nedávno propustilo skupinu politických vězňů včetně vůdce opozice Sjarheje Cichanouského. Stalo se tak v den návštěvy amerického vyslance Keitha Kellogga v Minsku. Podle analytiků usiluje běloruský vůdce Alexandr Lukašenko o zmírnění sankcí a izolace své země, USA se zase snaží získat Minsk pro ukončení ruské války na Ukrajině. Cíle obou ale narážejí na limity.
3. 7. 2025|

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
29. 5. 2025|

Před půlstoletím napsal Havel Husákovi, přečtení dopisu končilo vyhazovem

Od poslání dopisu, který pozdější první český prezident Václav Havel adresoval tajemníkovi ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi, uplynulo padesát let. Havel v listu popsal situaci, v níž se dle něj nacházela společnost v době normalizace – hovořil o ponížení, strachu či pokrytectví. Kopie dokumentu se následně dostala do rukou i zaměstnancům Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Za přečtení dopisu dostalo vyhazov pět lidí.
8. 4. 2025|

Emiráty poslaly tři lidi na smrt za vraždu rabína

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) byli odsouzeni k trestu smrti tři lidé, kteří loni v listopadu stáli za vraždou izraelsko-moldavského rabína Cviho Kogana. Čtvrtý pachatel má strávit zbytek života za mřížemi. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní agenturu WAM. Podle izraelských médii jde o Uzbeky.
31. 3. 2025|

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
18. 3. 2025|

„Psací stroj také dokáže zpívat“. Výstava přiblížila Tchajwancům českou literaturu

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.
1. 3. 2025|

Kalamita se vrací do kin. Diváci se smáli kritice v Rudém právu, vzpomíná Polívka

Po více než čtyřiceti letech se díky digitálnímu zrestaurování vrací do kin snímek Kalamita. Filmovou moralitu natočila v normalizačním Československu Věra Chytilová a nabídla v ní Bolku Polívkovi jeho první hlavní roli. Herec v pořadu 90' ČT24 zavzpomínal, že se mu na Kalamitě líbilo určité „odbojářství“.
24. 1. 2025|

Interaktivní mapa je průvodcem po minulosti panelové Ostravy

Ostravská architektura a urbanismus sedmdesátých a osmdesátých let mají speciální mapovou databázi. Pod názvem PanelOVA lze najít stovky fotografií z výstavby nejen tamních sídlišť. Projekt vznikl díky bohatému archivu fotografa Petra Sikuly a historikovi fotografie Pavlu Vančátovi. Zahrnuje i dvě výstavy, součástí jedné z nich je interaktivní mapa ovládaná chůzí.
13. 11. 2024|

Dnešní Rusko se podstatně neodlišuje od Sovětského svazu, míní Pavel

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
21. 8. 2024Aktualizováno21. 8. 2024|

Asadova říše captagonu odolává sankcím a drží v šachu Blízký východ

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.
20. 8. 2024|

„Symbolické narovnání nenapravitelné křivdy.“ ÚSTR navrhuje odškodnit oběti akce Asanace

Ústav pro studium totalitních režimů navrhuje odškodnit oběti akce Asanace částkou sto tisíc korun. Vypracovat možnosti kompenzace mu zadala vláda. Operace komunistické státní bezpečnosti poškozovala například signatáře Charty 77. Disidenti čelili psychickému i fyzickému nátlaku a byli nuceni k emigraci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o symbolickém narovnání nenapravitelné křivdy.
9. 7. 2024|

Umělkyně a jejich provázané vztahy. S kým vším se propojily „Válovky“

Kdyby nebylo je název výstavy děl sedmi českých umělkyň, které se vzájemně ovlivňovaly a jejich osudy proplétaly. Galerie Arto.to v Libčicích nad Vltavou poprvé společně vystavuje obrazy sester Válových ze soukromých sbírek, snímky fotografky Libuše Jarcovjákové a třeba také kresby její matky Marie Jančové. Silné vazby této umělecké scény dokumentují i úryvky ze soukromé korespondence.
29. 4. 2024|

Miliardy za „oči a uši na Blízkém východě“. Zvláštní pouto mezi USA a Izraelem oživil íránský útok

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.
24. 4. 2024|

Studenti umění jezdili do továren. Rozsáhlý archiv ukazuje, co se dělo za normalizace na AVU

„Akademie výtvarných umění v Praze sedí na vršku u Stromovky jako takové vlastní království,“ říká kurátorka Zuzana Krišková, která ve výstavě Pedagogové a posluchači v Galerii výtvarného umění v Chebu mapovala dění na prestižní vysoké škole v 70. a 80. letech. Studenti tehdy vyjížděli malovat dělníky v hutích či zemědělce v JZD, škola se ale přesto nestala ideologickou baštou. Ne všichni pamětníci však na školní léta vzpomínají pozitivně.
3. 4. 2024|

Reportéři ČT: Komunisté poslali Pospíchala do vězení rovnou ze školy. Mladého disidenta prý tloukli nejvíc ze všech

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.
22. 11. 2023|

Před pětapadesáti lety vtrhly do Československa sovětské tanky. Invaze ukončila reformní pražské jaro

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.
21. 8. 2023|

Soud řeší vinu komunistického ministra Vajnara za úmrtí na hranicích. Nechá vypracovat nový posudek o jeho stavu

Zdravotní stav obžalovaného komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara budou znovu zkoumat znalci, a to jak psychiatr, tak kardiolog a neurolog. Vypracování posudků jim zadal soud, aby mohl rozhodnout o tom, zda je dvaadevadesátiletý muž schopen účastnit se trestního řízení. Obžaloba klade muži za vinu zneužití pravomoci v souvislosti se zákroky pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Soud v úterý proces zahájil ve Vajnarově nepřítomnosti.
25. 4. 2023Aktualizováno25. 4. 2023|

„Obětoval se za naši svobodu.“ Lidé si připomínají na pražském Václavském náměstí památku Jana Zajíce

Naše současná svoboda může být jen dočasná a v kontrastu oběti Jana Zajíce můžeme posuzovat velikost potřebnosti naší svobody, řekla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) na pietním aktu k uctění jeho památky. Zajíc se upálil 25. února 1969, chtěl tím vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí. Zástupci radnice Prahy 1 a Senátu položili květiny u pamětní desky na Václavském náměstí.
24. 2. 2023Aktualizováno24. 2. 2023|

Zemřel bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal

Zemřel bývalý předseda vlády komunistického Československa Lubomír Štrougal. Bylo mu 98 let. Působil rovněž jako ministr vnitra a zemědělství. Loni měl stanout před soudem kvůli podílu na zabití lidí na československých hranicích, kvůli jeho dlouhodobé vážné duševní nemoci ale státní zástupce stíhání zastavil.
6. 2. 2023Aktualizováno6. 2. 2023|
Načítání...