Normalizace

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Ústav pro studium totalitních režimů navrhuje odškodnit oběti akce Asanace částkou sto tisíc korun. Vypracovat možnosti kompenzace mu zadala vláda. Operace komunistické státní bezpečnosti poškozovala například signatáře Charty 77. Disidenti čelili psychickému i fyzickému nátlaku a byli nuceni k emigraci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o symbolickém narovnání nenapravitelné křivdy.

Kdyby nebylo je název výstavy děl sedmi českých umělkyň, které se vzájemně ovlivňovaly a jejich osudy proplétaly. Galerie Arto.to v Libčicích nad Vltavou poprvé společně vystavuje obrazy sester Válových ze soukromých sbírek, snímky fotografky Libuše Jarcovjákové a třeba také kresby její matky Marie Jančové. Silné vazby této umělecké scény dokumentují i úryvky ze soukromé korespondence.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

„Akademie výtvarných umění v Praze sedí na vršku u Stromovky jako takové vlastní království,“ říká kurátorka Zuzana Krišková, která ve výstavě Pedagogové a posluchači v Galerii výtvarného umění v Chebu mapovala dění na prestižní vysoké škole v 70. a 80. letech. Studenti tehdy vyjížděli malovat dělníky v hutích či zemědělce v JZD, škola se ale přesto nestala ideologickou baštou. Ne všichni pamětníci však na školní léta vzpomínají pozitivně.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Zdravotní stav obžalovaného komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara budou znovu zkoumat znalci, a to jak psychiatr, tak kardiolog a neurolog. Vypracování posudků jim zadal soud, aby mohl rozhodnout o tom, zda je dvaadevadesátiletý muž schopen účastnit se trestního řízení. Obžaloba klade muži za vinu zneužití pravomoci v souvislosti se zákroky pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Soud v úterý proces zahájil ve Vajnarově nepřítomnosti.

Naše současná svoboda může být jen dočasná a v kontrastu oběti Jana Zajíce můžeme posuzovat velikost potřebnosti naší svobody, řekla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) na pietním aktu k uctění jeho památky. Zajíc se upálil 25. února 1969, chtěl tím vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí. Zástupci radnice Prahy 1 a Senátu položili květiny u pamětní desky na Václavském náměstí.

Zemřel bývalý předseda vlády komunistického Československa Lubomír Štrougal. Bylo mu 98 let. Působil rovněž jako ministr vnitra a zemědělství. Loni měl stanout před soudem kvůli podílu na zabití lidí na československých hranicích, kvůli jeho dlouhodobé vážné duševní nemoci ale státní zástupce stíhání zastavil.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech v neděli večer představí ve velkém sále hotelu Thermal premiéru českého filmu Slovo. Snímek, který se odehrává v době kolem roku 1968, sleduje příběh manželů Václava a Věry. Ti si dali slovo, že budou stát vždy při sobě bez překročení svých morálních hranic. Podle režisérky Beaty Parkanové se jedná o příběh ze současnosti, který je jenom zasazený do počátku období normalizace v Československu.

Cesta režiséra Michala Nohejla na filmová plátna byla poměrně dlouhá. Celovečerní debut natočil až v pětačtyřiceti letech. Komorní satira Okupace prošla loni kiny bez většího diváckého povšimnutí – pořádně na něj upozornily až před pár dny Ceny české filmové kritiky. Okupaci vyznamenaly čtyřmi soškami, včetně té pro nejlepší film. Michal Nohejl byl hostem Událostí, komentářů.

Předseda federální vlády Marián Čalfa se vyjádřil k případu disidenta Miroslava Marečka. Ten na začátku roku 1992 držel hladovku s požadavkem na odhalení a stíhání iniciátorů takzvaného obuškového zákona, využívaného normalizačním režimem k perzekuci lidí, kteří veřejně dávali najevo svůj nesouhlas s poměry v zemi po srpnové okupaci z roku 1968.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Filmový projektor Meopton s označením UM 70/35 je unikátní přístroj, který byl schopný jako jediný ve světě promítat filmy ve třech rozdílných formátech. Ryze československý výrobek byl ve výrobním programu Meopty Přerov mezi lety 1961 až 1971. Za tu dobu si vysloužil celosvětové renomé a vyrobilo se ho několik tisíc kusů. Vyvrcholením se stala účast na světové výstavě EXPO 1967. Z Montrealu si produkt normalizace sedmdesátých let přivezl Zlatou medaili za unikátní design a technologii. Dnes mohou obdivovatelé techniky a filmu zažít promítání na těchto optických strojích v kinech Panorama ve Varnsdorfu, Mír 70 v Krnově a ve Velkém kině v centru Zlína.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

Bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti (StB) Jaroslav Maryško přijal dohodu o vině a trestu v kauze cílené šikany tuzemských disidentů. Příslušníci StB na přelomu 70. a 80. let při akci Asanace lidi nepohodlné komunistickému režimu opakovaně vyslýchali, vyhrožovali jim a nutili je k emigraci. Soud dohodu obžalovaného se státní zástupkyní schválil a udělil Maryškovi podmíněný dvouletý trest se zkušební dobou na jeden rok.

Maroko je čtvrtý muslimský stát, který letos přistoupil na normalizaci vztahů s Izraelem. Důležitou roli přitom sehrály USA. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters severoafrickému státu slíbil, že Spojené státy uznají jeho nároky svrchovanosti nad sousední Západní Saharou. Marocký královský dvůr oznámil, že USA otevřou v Západní Sahaře svůj konzulát. Izrael letos normalizoval vztahy také se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Súdánem.

Vyrovnání s komunistickou minulostí české společnosti potrvá ještě dvacet let. V Interview ČT24 to řekl ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk, podle kterého to bude možné teprve ve chvíli, kdy se Češi ke komunistické čtyřicetileté periodě nebudou vztahovat emotivně.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.