Zdravotní stav obžalovaného komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara budou znovu zkoumat znalci, a to jak psychiatr, tak kardiolog a neurolog. Vypracování posudků jim zadal soud, aby mohl rozhodnout o tom, zda je dvaadevadesátiletý muž schopen účastnit se trestního řízení. Obžaloba klade muži za vinu zneužití pravomoci v souvislosti se zákroky pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Soud v úterý proces zahájil ve Vajnarově nepřítomnosti.
Státní zástupkyně Katarína Kandová Vajnarovi v obžalobě navrhla dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou a peněžitý trest ve výši sto tisíc korun. „Dle průběhu a výsledku dokazování bude výměra těchto trestů upřesněna,“ sdělila novinářům.
Vajnar se z hlavního líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1 předem písemně omluvil ze zdravotních důvodů. Svůj stav doložil lékařskými zprávami. Soudkyně Kateřina Rybáková k tomu uvedla, že jeho přítomnost nepovažuje za nutnou. Přečetla Vajnarovu dřívější policejní výpověď, ve které stručně uvedl, že o jednotlivých incidentech na hranicích neměl informace, protože tyto záležitosti řešil jeho náměstek.
Vajnarova advokátka míní, že trestní řízení je vzhledem ke klientovu zdravotnímu stavu už nepřípustné. Zdůraznila, že poslední posudek vznikl před více než rokem. „V tomto věku bývá zhoršení stavu rychlé,“ podotkla. Posudek je podle ní nutné aktualizovat. S tím souhlasila i soudkyně, která zadala vypracování posudků jednak bohnické psychiatrické léčebně, jednak Nemocnici Na Homolce. Obě instituce dostaly k dodání expertizy tříměsíční lhůtu.
Federálním ministrem vnitra byl Vajnar v letech 1983 až 1988. Obžaloba tvrdí, že v té době spoluzavinil na hranicích úmrtí tří lidí a zranění dalších tří. Neučinil totiž žádná konkrétní opatření k přijetí právního předpisu, který by pohraničníkům nedovoloval střílet po emigrantech.
„Mohl tato opatření přijmout a zároveň věděl, že Československá socialistická republika je vázána Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, z čehož vyplývalo nejen právo na život, ale i právo opustit jakoukoliv zemi,“ řekla státní zástupkyně. Podle ní si počínal v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu, nesplnil povinnost vyplývající z jeho pravomoci a spáchal takový čin na jiném člověku kvůli politickému přesvědčení.
Pět z usmrcených či zraněných jsou východní Němci, šestým byl československý občan. Podle advokáta poškozených lidí Lubomíra Müllera je kauza prvním podobným případem, který dospěl až před soud.
Štrougal, Jakeš, Fojtík ani Kincl se před soud nedostali
Müller v hlavním líčení zastupuje matku a sestru muže, kterého v roce 1986 u Bratislavy roztrhali psi poštvaní pohraničníky, a dále muže, kterého po zadržení u hranic na Chebsku poranil taktéž služební pes. Poškození žádají odškodné ve výši 250 tisíc, 500 tisíc a 400 tisíc korun.
Soud v úterý provedl všechny listinné důkazy, a k rozhodnutí mu tedy chybí pouze posudky Vajnarova zdravotního stavu. Hlavní líčení bude pokračovat 15. srpna.
Trestní oznámení na Vajnara podala před více než pěti lety Platforma evropské paměti a svědomí. Stíhání bylo původně zastaveno kvůli mužově duševní poruše, Ústavní soud ale tento krok zvrátil.
Dříve obvinění čelili i někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš a bývalý komunistický československý premiér Lubomír Štrougal. Stíhání ale ukončila jejich smrt.
Bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ, pětadevadesátiletého Jana Fojtíka, nelze stíhat kvůli duševní poruše. Ze stejného důvodu policie odložila i stíhání Vajnarova nástupce na postu ministra vnitra, Františka Kincla.
