V Sokolově se rozběhl unikátní projekt, který má odhalit úniky tepla v panelových domech. Monitoruje je dron s termokamerou. Město může díky tomu opravy cílit s přesností na centimetry. Sokolovská radnice si od toho slibuje, že ušetří spoustu peněz. Dron dokáže za pár hodin prověřit plochy, které by člověk kontroloval několik dní. Některé panelové domy už jsou staré i více než padesát let. Právě na tak dlouhou dobu byla sídliště stavěna. Někteří odborníci tvrdí, že by mohla vydržet i dalšího půl století.
Panelové domy v Sokolově jsou staré zhruba padesát let. Dnes už sice sídliště vypadá o něco lépe, ale v minulosti by se tam člověk i ztratil. „Všechny baráky měly stejnou barvu. Když sem přijel někdo z jiného města, tak absolutně bloudil,“ popsala obyvatelka sídliště Hana Zamenová.
Paneláky mohou zvenku působit zachovale, jenže odhalit, jaký problém se ukrývá ve zdech domů, nemusí být jednoduché. Právě v tom mají pomoci drony s termokamerou. „Právě to, co lidské oko nevidí, dokáže dron s termokamerou odhalit za pár minut,“ řekl manažer firmy Vertical Images Petr Lněnička.
Nová metoda má pro město Sokolov velký význam, ušetří mu totiž čas i peníze. „Hlavně velice rychle zjistíme závady, na které bychom přicházeli postupně,“ upřesnil jednatel Sokolovské bytové Erik Klimeš.
Několik set snímků a záběrů dronu zpracovává umělá inteligence, která vyhodnotí, zda a co není v pořádku. „Fasáda by měla mít přibližně stejnou barvu. Pokud najdeme rozdíly, tak to znamená, že v tu chvíli tepelná izolace izoluje špatně,“ vysvětlil Lněnička nad záběrem pořízeným termokamerou. Úniky tepla mohou být tak malé, že je člověk nemusí vůbec postřehnout.
Jak dlouho se bude bydlet v panelácích?
Panelové domy se v Československu stavěly s tím, že mají vydržet zhruba padesát let. To ale znamená, že mnohé z nich už přesluhují, právě proto je nutné se o domy starat. Podle společnosti Sokolovská bytová by v panelácích mohli lidé bydlet ještě dalších padesát let.
Bytové domy z panelů obklopují každé velké město. Například v Brně žije v takových domech třetina obyvatel. Podle tamních odborníků mohou být problémem panelů plísně, a to hlavně v případě, že zateplení není kvalitní.
Paneláky v Brně prošly masivní rekonstrukcí před zhruba dvaceti lety, hlavním cílem bylo domy zateplit. „V případě, že to je kvalitně provedené, tak to může vydržet velice dlouhou dobu. Dost často se tady u těch paneláků projevovaly problémy s plísněmi. Největší problémy jsou v místech koutů a rohů,“ uvedl děkan Fakulty stavební na VUT v Brně Rostislav Drochytka.
(Ne)zelené sídliště
Třeba brněnská Líšeň vypadá z dálky jako barevná stavebnice. V některých bytech už žije třetí generace. Student Patrik Jakub Hlaváček se do Líšně přistěhoval před pěti lety. „Mně osobně panelák vyhovuje i do budoucna. Ale největším problémem jsou parkovací místa a veřejný prostor, který není využitý do maxima,“ konstatoval.
Právě to je problém většiny sídlišť v Česku. V šedesátých nebo sedmdesátých letech, kdy se paneláky stavěly, se totiž nepočítalo s tím, že bude mít každá rodina auto, a už vůbec ne, že bude mít dvě nebo tři.
Pokud jde o zeleň, není to o moc lepší. „Absolutní urbanistická paseka. Tady vzniká nějaký zelený prostor, který bych mohl opětovně věnovat těm lidem v panelácích, kteří by se o to mohli starat,“ komentoval situaci na brněnském sídlišti Vinohrady urbanista Tomáš Pavlovský s tím, že by se prostor mezi domy dal využít například pro zahrádky.
V Brně jsou však i panelové domy, které na svou velkou rekonstrukci stále čekají. Někde jsou dokonce ještě i původní výtahy. Například obyvatelé čtvrti Lesná dekádu žijí v naději, že si byty koupí a opraví sami. K privatizaci ale dodnes nedošlo, do rekonstrukce se tak nakonec pustí město. „Odhadovaná částka je mezi padesáti až šedesáti miliony,“ prozradil starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (SOL).
První panelák vznikl ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově
První panelák postavený na území Česka není – možná překvapivě – v Praze, Brně ani Ostravě. Už 71 let stojí panelák přímo v centru Zlína, je tak nejstarším u nás. Budovu navrhla dvojice architektů Bohumír Kula a Hynek Adamec. Na Zlín odkazuje i samotný název typu G40 – G znamenalo Gottwaldov, jak se město v době socialismu jmenovalo. Tehdy šlo o moderní stavbu, byty měly dokonce i podlahové vytápění.
V hlavním městě začala sériová výstavba paneláků v roce 1954 na Zelené lišce. Právě tam tak vzniklo první panelové sídliště v Česku. Každý dům měl pět pater se čtyřiceti byty. Původně byly domy bez výtahu, podlahového vytápění a postupně i bez zdobených fasád nebo sedlové střechy.
Megasídliště velikosti krajského města
Sídliště mají (ne)výhodu v tom, že se na poměrně malé místo vejde spousta lidí. Největší sídliště v Česku je v Praze na Jižním Městě, dohromady tam žije až osmdesát tisíc lidí, což je zhruba stejně, jako má celý Zlín. Pokud by se sídliště na takzvaném „Jižáku“ osamostatnilo, šlo by o jedenácté největší město v republice.
Od padesátých let až do roku 1991 vyrostlo v Česku přes osmdesát tisíc panelových domů, ve kterých bylo celkem milion a dvě stě tisíc bytů. V těch dnes žije každý čtvrtý obyvatel země.
