Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.
Někteří zaměstnanci ÚSTR kritizují ředitele Ladislava Kudrnu, který podle nich šikanou, cenzurními zákroky, nehospodárnými kroky a nezodpovědnými personálními změnami ohrožuje fungování ústavu i moderní historické vzdělávání v Česku. V otevřeném dopise 19 pracovníků oddělení vzdělávání vyzvalo Radu ÚSTR a Senát jako kontrolní orgán ústavu, aby se situací zabývaly.
Vedení ústavu se proti kritice ohradilo. V dopise jsou podle něj zcela nepravdivá a účelová tvrzení. Kvůli obviněním z bossingu či cenzurních zásahů chystá i právní kroky.
Zídek mluví o „předem daných pravdách“
Zídek i Blažek se shodli, že ve fungování a opakujících se sporech kolem ÚSTR se promítá způsob, jakým je volena rada ústavu, kterou z části vybírá Senát a ve které proto podle nich sedí „političtí trafikanti“.
„Druhá neméně podstatná věc je to, že tady existují dvě skupiny historiků, které mají diametrálně odlišné představy o tom, jak máme zkoumat soudobé dějiny,“ vidí ještě další důvod problémů kolem ÚSTR Zídek.
„Je podle mého názoru výrazně většinová skupina historiků, která chce, aby se zkoumaly standardním způsobem, aby tam platily standardní procesy ve vědeckém světě, které platí všude. A je druhá skupina, která je v menšině a která dnes prostřednictvím pana ředitele v ústavu vládne, která by tu instituci ráda viděla jako opevněnou baštu speciální politiky paměti, která je navázána na vypjatý antikomunismus, předem dané pravdy, které nebudeme zkoumat,“ míní Zídek.
Blažek s tím nesouhlasí. „Přijde mi, že je to hledání ideologického vysvětlení nějakých osobních konfliktů. Přijde mi to zbytečné, ten ústav tady je především proto, aby pomohl zpracovat dokumentaci po bývalé Státní bezpečnosti. To byl hlavní cíl na začátku, proto vznikal, protože vedle toho ústavu vznikl velký archiv. Měl by se zabývat i dalšími tématy, která vymezuje přesně zákon,“ podotkl s tím, že sám spor nepovažuje za ideologický.
Blažek odmítá, že by vedení zakazovalo knihu
Kritici nového ředitele, který je v čele ÚSTR od loňského května, poukázali na podle nich cenzurní a současně nehospodárné zákroky vedení, které například brání distribuci knihy 13 objektů z (ne)šťastného muzea o sbírkách stranických muzeí za minulého režimu.
„Vyšla před Vánoci a do minulého týdne nebyla distribuována a byla uložena někde v garáži. Dokonce se v radě ústavu objevily názory, že by celý náklad měl jít do stoupy“, řekl k tomu Zídek s tím, že kniha je výsledkem projektu podpořeného ministerstvem kultury, má odborné recenzní posudky a „žádný ředitel v normální zemi, pokud úplně nezešílel, ji nemůže zakazovat“.
Blažek takovouto interpretaci odmítl. „To slyším poprvé, že by byla zakazována, podle mých informací je normálně v distribuci Kosmasu,“ reagoval v Událostech, komentářích. „Nevím, jak by ji mohl ředitel zakázat, když je výstupem grantu.“
Spor o oddělení vzdělávání
Zídek tvrdí, že ředitel Kudrna nekomunikuje, nevysvětluje své kroky a bez udání důvodů odvolává lidi. Vedení ÚSTR už dříve uvedlo, že personální rozhodnutí je zcela v kompetenci ředitele, nikoliv zaměstnanců, a odvolání předcházela řada jednání.
Kritikům nového vedení konkrétně vadí třeba odvolání vedoucího oddělení vzdělávání ÚSTR Čeňka Pýchy. Nový ředitel Kudrna a první náměstek Kamil Nedvědický podle signatářů dopisu rovněž zpochybňují kvalitu práce oddělení vzdělávání (OV), aniž nabídli konkrétní argumenty či alternativní koncepci vzdělávání. „Vyhýbají se debatě o budoucnosti historického vzdělávání na ústavu. Bez věcné argumentace kritizují zásadní výstupy práce OV, jimž se dostalo pozitivního odborného hodnocení v ČR i zahraničí,“ stojí dále v dopise.
Oddělení vzdělávání podle jeho zaměstnanců v prostředí českého dějepisu prosazuje inovativní, multimediální a moderní výukové metody zaměřené na individuální rozvoj žáků, kteří potřebují umět reagovat na problémy a výzvy současné doby. „Obáváme se, že naplnění těchto cílů je kroky současného vedení ohroženo v základech,“ soudí.
Vedení ústavu uvedlo, že je připraveno obhájit všechny své kroky. „Odmítáme lživá tvrzení a nepodložená osočení ze strany osob, nerespektujících pravidla slušné diskuse a sledujících pouze své osobní zájmy,“ dodalo.
Žáček: Minulé vedení ÚSTR porušovalo zákon
Situaci okomentoval také první ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS). „Podrobnosti neznám, nevím, jakým způsobem komunikuje vedení s podřízenými. Ale dovedu si představit, že některé reakce některé části zaměstnanců jsou přehnané,“ řekl v Interview ČT24.
„Bohužel tam bylo v minulých letech vedení, které tu instituci jednak finančně zruinovalo, nechalo zničit tu budovu (míněna nepodařená rekonstrukce stálého sídla ÚSTR v Siwiecově ulici – pozn. red.), a dneska, pokud je mi známo, tak pan ředitel nebo jeho vedení odhaluje každý týden nějakou novou kauzu,“ dodal Žáček.
Úkolem ÚSTR je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Minulé vedení to podle Žáčka nedodržovalo. „Osoby, které na ústavu osm nebo deset let vlády, porušovaly zákon, kterým byl ústav zřízen. Dělaly se úplně jiné věci, přístup byl spíše revizionistický,“ uvedl s tím, že se prosazovaly projekty, které se netýkaly povahy výše zmíněných režimů.
„Je to velmi citlivé, je zde úplně legitimní diskuze o tom, jak se k tomu má přistupovat, jak to historicky zpracovávat, to je jasné, ale ne to vynechávat. Ta instituce podle mého názoru neplnila ten zákon, (to), k čemu byla zřízená. Její síla měla být dána právě tím zákonem,“ uzavřel Žáček.
Celou diskuzi Petra Zídka a Petra Blažka i celý rozhovor s Pavlem Žáčkem najdete ve videích výše v článku.
