Karel Kryl

Jiří Černý netrpěl hudebními předsudky a za písněmi, o kterých mluvil, si vždy stál, uvedl v pořadu Události, komentáře publicista a překladatel Josef Rauvolf. Podotkl, že Černý byl velkým vzorem nejen pro něj, ale i pro všechny lidi, kteří o hudbě psali nebo píšou.

Ve věku 87 let zemřel uznávaný hudební kritik Jiří Černý. Jako první nehudebník byl uveden do síně slávy cen Anděl.  V oboru je považován za legendu, jeho znalosti sahaly od opery přes pop, folk až po rock. O hudbě psal přes šedesát let, uváděl také první československou rozhlasovou hitparádu. V době normalizace pouštěl režimem zakazovanou hudbu na takzvaných Antidiskotékách, v listopadu 1989 se účastnil založení Občanského fóra.

Na pražském Václavském náměstí se v podvečer sešli lidé, aby protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. V hlavním městě se demonstrovalo také u ruské ambasády v Korunovační ulici. Na podporu Ukrajiny se lidé scházejí i na dalších místech v Česku – například v Ostravě, Olomouci či Brně.

U vchodu do budovy ostravského studia Českého rozhlasu odhalili pamětní desku věnovanou básníkovi a písničkáři Karlu Krylovi. Připomínat bude jeho působení v ostravském rozhlasu, kde původně pracoval jako redaktor a kde před pětapadesáti lety natočil i první nahrávky písní, které později vyšly na albu Bratříčku, zavírej vrátka. Samotný prostor před budovou byl pojmenován Nárožím Karla Kryla.

Národní archiv získal unikátní sadu exponátů – kompletní pozůstalost po písničkáři, básníku a novináři Karlu Krylovi. Kromě listin a dokumentů z jeho života obsahuje i hodně osobních předmětů. Například kytaru, na kterou hrál na svém posledním koncertu, texty písní nebo malby.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Vojtěch Dyk zpívá Karla Kryla a Ewa Farna zastoupila Zuzanu Navarovou na albu Folk Swings. Novinka, za kterou stojí kapela B-Side Band, je výběrem folkových a popových písní v nové, swingové úpravě. Slyšet na ní jsou nejen skladby už nežijících hudebníků, ale své autorské písně znovu a v netradičním aranžmá nazpívali třeba písničkáři Jaromír Nohavica a Pokáč.

Ve středočeských Všeticích začíná festival Krásný ztráty Live, jeho hlavní tváří je Michal Prokop, který moderoval stejnojmenný pořad v České televizi. Návštěvníci letošního čtvrtého ročníku uvidí v premiéře dokument Jiřího Vondráka, který tohoto muzikanta představuje i jako politika.

Ve věku 85 let ve středu zemřel básník, divadelník, publicista, propagátor moderní české poezie a vysokoškolský pedagog Miroslav Kovářík. Potvrdil to jeho spolupracovník Radek Bláha.

Legendární „pařížské“ album Vladimíra Merty, Ballades de Prague, vyšlo původně počátkem roku 1969 ve Francii – a o padesát let později v Praze na vinylu. A je milé si uvědomit, že za ono půlstoletí vůbec nezestárlo, což na debut není zrovna málo.

Před třiceti lety se do Československa vrátil Karel Kryl poté, co strávil dvacet let v německém exilu, kam odešel po okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Svými protestsongy často provokoval a otevíral společenská témata. To se nezměnilo ani po jeho porevolučním návratu.

Na události listopadu 1989 v neděli vzpomínají lidé i na Moravě. V  brněnském Divadle Husa na provázku budou diskutovat desítky osobností v rámci Café Revoluce, debaty s účastníky nabízí i Festival 30 let svobody Masarykovy univerzity. Kroměřížské muzeum nabízí výstavu mapující dílo slavného rodáka Karla Kryla. Muzeum ve Zlíně zase fotografiemi nasvicuje třicetiletou proměnu města.

V polské Wroclawi vrcholí o víkendu festival Pozor Češi!, který připomíná přehlídku nezávislé československé kultury ze začátku listopadu 1989. Tehdy na ní vystoupili i doma zakázaní umělci. Do Polska, kde už komunisté nebyli několik měsíců u moci, si je dorazily vyslechnout i stovky československých návštěvníků.

Na Václavském náměstí v roce 1989 vystoupil Václav Havel, Alexander Dubček, Marta Kubišová nebo Karel Gott a Karel Kryl. A všichni revoluční davy oslovovali ze slavného balkonu, který patřil k budově nakladatelství Melantrich. V objektu sídlil také deník Svobodné slovo, který do revolučních listopadových událostí promluvil už o něco dříve. Na místo zavedl diváky nedělní Newsroom ČT24.

„Jevilo se, že takový člověk je skoro nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas,“ komentuje úmrtí zpěváka Karla Gotta textař Michal Horáček. Přiznává, že pro „Sinatru Východu“ se mu texty psaly těžko, Gott si ale vždy dokázal vybrat skladby, které rozdávaly úsměv. Zesnulý umělec byl podle Horáčka dobrým člověkem, který chtěl být poslem dobrých zpráv.

„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.

„Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci, vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci, přijeli v hranatých železných maringotkách.“ Zatímco invazní vojska drtila naděje pražského jara, mladík s kytarou skládal píseň, která se měla stát symbolem doby. O několik měsíců později vydal Karel Kryl na prahu normalizace jednu z nejlepších desek české kultury. Komunistický režim byl však jiného názoru a nechal část nákladu rozřezat cirkulárkou. Album Bratříčku, zavírej vrátka vyšlo právě před padesáti lety.

Český rozhlas neprodloužil smlouvu hudebnímu publicistovi Jiřímu Černému. Tato zpráva vyvolala v uplynulém týdnu mnoho reakcí – články a rozhovory v médiích, ale i kritiku na sociálních sítích. Rozhlas to vysvětloval rozsáhlejšími programovými změnami. V pondělí ale Černému nabídl další schůzku. Kdo je Jiří Černý a proč právě jeho odchod tolik rezonuje? Newsroom ČT24 se ptal hudebních novinářů.

Ministerstvo kultury ve spolupráci s Mezinárodním projektem proti totalitě – Mene Tekel v neděli ocenilo Rytíře a Dámy české kultury. Mezi laureáty jsou letos třeba dirigent Libor Pešek nebo spisovatelka a pamětnice holocaustu Erika Bezdíčková. In memoriam cenu dostal písničkář Karel Kryl.

Čin Jana Palacha inspiroval a stále inspiruje i hudebníky. Jak písničkáře, kteří beznaděj tehdejší doby prožívali a jejichž písně o Palachovi mnohdy končily v trezoru, tak současné muzikanty, pro něž je Palachův odkaz neustále silným mementem.