„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.
Nová nahrávka Pasážové revolty vznikla za doprovodu Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu. V aktuální aranži jsou zakomponované i tóny symfonických básní Vltava a Vyšehrad od Bedřicha Smetany. Krylův text sice komentuje uvolnění na konci šedesátých let, podle Richarda Müllera je ale aktuální i v současnosti. Stejně jako ještě mnohem starší Shakespearův sonet, který prý s Ondřejem Soukupem také připravuje pro soundtrack filmu Amnestie.
„Byl to nový začátek, otevřel se pro nás nový svět a my si mohli najednou vybrat,“ podotýká k těsně porevoluční době zpěvák. „Ale rád bych dodal, že to všechno nemusí být až tak samozřejmé. Važme si toho, co máme. Je to důležité,“ nabádá.
Podle skutečné vzpoury
Thriller Amnestie je právě jedním z příspěvků k nadcházejícímu výročí sametové revoluce. Slovenští tvůrci – režisér Jonáš Karásek a scenáristé Maroš Hečko a Marek Janičík – v něm vycházejí z knihy Radovana Dunaje Amnestie, která rozpoutala peklo.
Největší vzpouru československé historie sleduje v příběhu odsouzeného, který si odpykává trest ve věznici pro nejtěžší případy v Leopoldově. „Je konec osmdesátých let, doba nebývalých změn a jeden zloděj, ambiciózní manželská dvojice, mladá manipulátorka a vězněný disident se zapletou do událostí, které oproti označení revoluce jako sametové nebyly tak sametově hebké, čisté a nevinné,“ prozradil režisér Jonáš Karásek.
Fiktivní příběh vychází ze skutečných událostí, které spustila v zimě 1990 rozsáhlá amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Havlem. Řady těžkých zločinců v Leopoldově se ovšem nedotkla, ti se rozhodli vyhlásit protestní hladovku a následně věznici na mnoho dní obsadili. Vzpouru ukončil až po téměř dvou týdnech zásah policie a armády.
Když se lámala doba
Amnestie se natáčela přímo v Leopoldově, ale také v mladoboleslavském vězení, v budově Národního divadla nebo v bytě Václava Havla. Do vzpoury se na plátně zapojí Aňa Geislerová, Roman Luknár, Ján Jackuliak, Norbert Lichý nebo Marek Vašut.
Tvůrci nechtěli jen rekonstruovat vězeňskou vzpouru. Zamýšleli zachytit i přelomovou dobu konce komunismu a nových, často divokých začátků, kdy se měnily pozice bývalých prominentů, disidentů a vězňů.
„Hodně se soustředíme na atmosféru a reálie konce 80. a začátku 90. let, na prostředí a oblečení, stejně jako na populární hudbu z konce socialismu. Je to dnes v podstatě už historický film a chceme být maximálně přesní,“ přisvědčuje producent Jiří Konečný.
Dobové souvislosti připomene i listopadová premiéra filmu. Uvedení Amnestie do kin doplní výstava slovenského výtvarníka a kreslíře Jozefa „Danglára“ Gertliho a vydání knihy Amnestie, s podtitulem „svoboda jako tlustá čára za minulostí“.
