Leopoldov

V pátek zemřel jezuita František Pevný. Duchovní, který strávil ve vězení celá 50. léta, od roku 1997 působil v řádové komunitě v Brně, byl aktivní až do pozdního věku. O úmrtí Pevného informovalo brněnské biskupství a také Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova.

Speciální trestní soud v Pezinku v neděli souhlasil s uvalením vazby na šéfa slovenské civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, který čelí obvinění z přijetí úplatku. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné, změnit ho může slovenský nejvyšší soud. Pčolinský se vzdal své funkce a chce se stáhnout z veřejného života, oznámila o několik hodin dříve jeho právní zástupkyně Eva Mišíková.

Alenu Zsuzsovou, kterou ve čtvrtek slovenský soud zprostil obžaloby ze zprostředkování vraždy novináře Jána Kuciaka, v sobotu jiný soudce podle médií poslal opět do vazby, ale v jiném případu. Zsuzsová v něm čelí obvinění z účasti na přípravě tří nedokonaných vražd. Obžalována je také z podílu na vraždě jednoho regionálního politika. Zsuzsová podala proti vazebnímu stíhání stížnost, na rozhodnutí slovenského nejvyššího soudu ale bude čekat ve vazbě.

Říkali mu Afričan, později také Pistolník. Bohuslav Burian byl brněnský kněz, který se postavil nacistům a po válce i komunistům. Přežil pochod smrti, stal se převaděčem přes hranice a po uvěznění se mu podařilo uprchnout z přísně střeženého Leopoldova. To vše stihnul prožít za 40 let, než zemřel na následky vyčerpání a mučení při výsleších Státní bezpečnosti.

Před třiceti lety československá média upozorňovala na prudký nárůst kriminality. Během roku 1990 registrovala Veřejná bezpečnost o osmdesát procent víc trestných činů než před listopadem 1989. Snížila se moc i početní stav ozbrojených složek. A vliv měla i rozsáhlá amnestie prezidenta Václava Havla.

Cepy, sekery i plamenomet – těmito zbraněmi před třiceti lety vězni v Leopoldově útočili proti bezpečnostním složkám. Při největší vězeňské vzpouře v Československu měli trestanci věznici pod kontrolou celé dva týdny. Ministerstvo vnitra proti nim muselo 28. března 1990 nasadit obrněné transportéry, vrtulníky a více než dva tisíce mužů. Vůdce vzpoury se za její potlačení symbolicky pomstil ještě rok a půl poté.

„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.

Dnes 93letý Branislav Tvarožek pochází z rodiny, která za druhé světové války bojovala proti fašistům a po ní i proti komunistické totalitě. Za Slovenského národního povstání byl členem strážného oddílu generálů Goliana a Viesta, otci pak pomáhal zásobovat partyzány jídlem a zbraněmi. Po válce ho věznili komunisté za pomoc bratranci, který se po útěku do americké okupační zóny Německa vrátil jako agent chodec.