Na šéfa slovenské tajné služby SIS uvalil soud vazbu. Je podezřelý z korupce

Speciální trestní soud v Pezinku v neděli souhlasil s uvalením vazby na šéfa slovenské civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, který čelí obvinění z přijetí úplatku. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné, změnit ho může slovenský nejvyšší soud. Pčolinský se vzdal své funkce a chce se stáhnout z veřejného života, oznámila o několik hodin dříve jeho právní zástupkyně Eva Mišíková.

Pčolinský má podle slovenského Denníku N čelit kromě obvinění z korupce i dalším, včetně zneužití pravomoci veřejného činitele. Před soudem v neděli vypovídal téměř šest hodin. Umístěný by měl být ve vazební věznici v Leopoldově, rozhodl o tom soudce Ján Buvala.

Elitní jednotka slovenské policie zadržela Pčolinského ve čtvrtek, prezidentka Zuzana Čaputová jej dočasně postavila mimo službu. Čaputové i vládě pak Pčolinský zaslal svou rezignaci.

Pčolinský čelí obvinění, že společně s bývalým náměstkem SIS přijal od stíhaného podnikatele Zoroslava Kollára úplatek ve výši 40 tisíc eur (přes jeden milion korun) za to, že tajná služba nebude Kollára dále odposlouchávat a nebude se zabývat jeho osobou.

Mišíková v neděli uvedla, že Pčolinský obvinění vnímá jako snahu o diskreditaci své osoby, ale vzdává se funkce, protože si není jistý, „zda má smysl v takovýchto poměrech působit“.

Pčolinský se vedení SIS ujal loni po nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče, která mezi své hlavní cíle zařadila i boj proti korupci. Do funkce ho nominovalo hnutí Jsme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 34 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Dánsko a Grónsko ve středu oznámily, že v úzké spolupráci se svými spojenci začaly posilovat svou vojenskou přítomnost v Grónsku.
13:39Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 5 hhodinami
Načítání...