Dnes 93letý Branislav Tvarožek pochází z rodiny, která za druhé světové války bojovala proti fašistům a po ní i proti komunistické totalitě. Za Slovenského národního povstání byl členem strážného oddílu generálů Goliana a Viesta, otci pak pomáhal zásobovat partyzány jídlem a zbraněmi. Po válce ho věznili komunisté za pomoc bratranci, který se po útěku do americké okupační zóny Německa vrátil jako agent chodec.
Zapalovač, který vyrobil v Jáchymově, už Branislav Tvarožek otci nedal. Zemřel krátce před jeho propuštěním
- Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o. p. s.
Branislav Tvarožek se i dnes cítí jako Čechoslovák. Vyrůstal v Brezové pod Bradlom, jen několik kilometrů od hranic s jižní Moravou. Obklopený vzdělanými lidmi a legionáři, kteří bojovali za vznik Československa. A nechtěli připustit jeho rozpad.
Čtrnáct československých legionářů včetně strýce, architekta Juraje Tvarožka, poslalo v březnu 1939 poslancům slovenského sněmu dopis proti vzniku samostatného Slovenského státu. „Dělali to ze srdce, z přesvědčení, že ta republika, když jsme ji vybudovali, měla zůstat celá,“ říká Branislav Tvarožek.
Jenže místo toho přišla okupace a válka. Branislav Tvarožek se stejně jako další členové jeho rodiny zapojil do odboje. „Němci se začali roztahovat, všude byly hákové kříže, propagandistické nápisy. My jsme se s kamarády rozhodli, že koupíme olejovou barvu a budeme je přetírat,“ popisuje pamětník.
Jenže na výročí vzniku Československa 28. října 1942 je nacisté chytili a zatkli. Po měsíci se tehdy student průmyslovky bez soudu dostal ven, spolu s ostatními ho ale vyloučili z možnosti studia na jakékoliv škole. „Nám šlo o to, že tu Němci nemají co dělat. Smíšené obyvatelstvo tu žilo odjakživa mezi sebou dobře až do těch třicátých let, kdy Němci začali nosit bílé podkolenky,“ říká Branislav Tvarožek.
Němčina mu zachránila dvakrát život
A tak, když přišlo Slovenské národní povstání, neváhal Branislav Tvarožek a společně s bratrancem Živodarem se zapojili do Vysokoškolského strážného oddílu generálů Goliana a Viesta. Když musela jednotka ustoupit, zůstal Branislav Tvarožek sám spolu s vojákem Svobodovy brigády.
„No ale narazili na nás Němci – a jeden říká tomu druhému: jdi a zastřel ho. A on se ptal proč. Protože má na uniformě ruské knoflíky. Mě tehdy osvítil Pán Bůh a německy jsem jim řekl, že si kamarád oblékl, co našel, že mu shořelo oblečení,“ vzpomíná.
Paměťová stopa: Branislav Tvarožek (zdroj: ČT24)
Partyzánům s otcem vozili potraviny i zbraně
Nacisté je odvezli s dalšími zajatci do Banské Bystrice. A tam zachránila Branislava němčina znovu, před transportem. Slyšel rozhovor německého velitele s lékařem. Toho pak přesvědčil, že musí zůstat na marodce. Odtamtud se následně dostal do kuchyně, přestože vařit neuměl, a nakonec utekl zpět domů do Nového mesta nad Váhom. „Otec byl velmi zaangažovaný v podzemním hnutí. Zásoboval Sniežinského skupinu, Reptovu skupinu, Uhrovu skupinu,“ vypráví pamětník.
Partyzánům jeho otec vozil potraviny i zbraně a Branislav mu pomáhal – i přes kontroly Němců – úspěšně. „Co vezeš, zboží. Tak to je v pořádku. Ale my jsme pod zbožím vezli půl metráku ekrazitu,“ popisuje.
Zapalovač, který Branislav Tvarožek vyrobil otci v Jáchymově
Za pomoc bratranci dostal pět let v Jáchymově
Po válce Branislav dokončil průmyslovku, na vysoké škole začal studovat elektroinženýrství, ale v pátém semestru skončil zase ve vězení, tentokrát komunistickém. Za to, že poskytl nocleh bratranci Živodaru Tvarožkovi, který se po útěku do americké okupační zóny Německa vrátil jako agent chodec. „No a tady ho potom čapli. A on u mě přespal a za to jsem dostal pět roků.
Branislav Tvarožek strávil svůj trest krátce v Leopoldově, pak v Jáchymově. Pracoval na šachtě i jako elektrikář. Tajně vyráběl pro své rodiče dárky. Pro svého tolik obdivovaného otce vyrobil zapalovač, který už mu ale nikdy nestihl předat. Otec Eduard totiž zemřel čtyři měsíce před Branislavovým propuštěním.