Slovenské národní povstání

Zastupitelstvo vesnice Varín na severu Slovenska podle listu Denník N schválilo změnu názvu místní ulice pojmenované po prezidentovi válečné Slovenské republiky Jozefu Tisovi, který byl v roce 1947 odsouzen za zločiny proti lidskosti k trestu smrti. Přejmenování letos v červnu nařídil Varínu soud.

Válečný veterán Miloslav Masopust se dožil sta let. Velký den oslavil pamětník bojů na východní frontě s rodinou a dělostřelci z Jinců, kteří se k jeho odkazu hlásí. S gratulacemi se připojila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a špičky české armády.

Slovenský prezident Peter Pellegrini na oslavách 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání (SNP), protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války, vyzval k překonání názorových rozdílů. Ceremoniálu v areálu Památníku SNP v Banské Bystrici se zúčastnili i slovenští ministři spolu s předsedou vlády Robertem Ficem či slovenští exprezidenti. Premiér kritizoval sankce a mluvil o suverenitě.

V Banské Bystrici začínají dvoudenní oslavy 80. výročí Slovenského národního povstání (SNP). To patří spolu s Varšavským povstáním k jedněm z největších protinacistických ozbrojených vystoupení v Evropě. Centrem odporu proti nacistickému režimu se stala právě Banská Bystrica ve středním Slovensku. První den oslav patřil klubům vojenské historie, koloně historických vozidel, organizátoři do programu zařadili i setkání s veterány. Celostátní oslavy vyvrcholí ve čtvrtek 29. srpna, v případě Banské Bystrice se hlavní část programu přesune k areálu Památníku SNP i do přilehlého parku. Organizátoři připravili v průběhu akce i doprovodné aktivity a další kulturní program.

Na Slovensku nenastala žádná nová věčnost, na Slovensku se toliko vystřídal prezident, řekl v pořadu Interview ČT24 k právě skončeným volbám spisovatel, publicista a autor dvou knih o moderní slovenské historii Pavel Kosatík. Dále hovořil například o rozdílech mezi Čechy a Slováky ve vztahu k Západu, k Rudé armádě či k ideji slovanství.

Lidstvo se neučí z minulosti. Máme tu znovu válku, řekla v Událostech, komentářích Eva Umlaufová, jedna z nejmladších přeživších koncentračního tábora v Osvětimi, kam se dostala jako dvouletá. Dodala, že kdyby se celé dějiny opakovaly, byla by to katastrofa.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď požádal Česko o pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. Svou žádost přednesl při návštěvě své české kolegyně Jany Černochové (ODS). Po jednání s ministryní uvedl, že jde o projekt, do něhož se vedle Čechů zapojí také Poláci. Podle Černochové bude Česko nyní jednat o podmínkách této pomoci.

K partyzánům se mladý zahradník Jaromír Vrba přidal, když vypuklo Slovenské národní povstání. Stal se z něj odvážný odbojář, který válečné zkušenosti využil i po konci konfliktu jako jeden z vůdců protikomunistické odbojářské skupiny Světlana. V podzemním hnutí už ale od počátku působili tajní agenti, Vrba nakonec doplatil na důvěru, kterou v ně vložil. V soudním procesu si vyslechl trest smrti, který byl vykonán 19. prosince 1950 v pankrácké věznici.

Úřady ve Spolkové republice Německo zasáhly proti další skupině hlásící se k neonacistické ideologii. Tamní ministerstvo vnitra zakázalo neonacistickou skupinu Wolfsbrigade 44, která usilovala o svržení demokracie. Na Twitteru o tom v úterý informoval mluvčí resortu Steve Alter. Brzy ráno policisté prohledali byty členů organizace ve třech spolkových zemích. Našli zbraně i hákové kříže.

Civilizační hodnoty je potřeba bránit dřív, než se objeví první náznaky jejich ohrožení. V projevu na oslavách výročí Slovenského národního povstání (SNP), které bylo ozbrojenou revoltou Slováků za druhé světové války proti fašismu, to uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Skončilo porážkou povstalců, Slovensku ale pomohlo k zařazení mezi členy vítězné protinacistické koalice. Slovenské národní povstání (SNP) patří k nejvýznamnějším událostem moderních slovenských dějin. Ozbrojené vystoupení proti německé okupaci a domácímu kolaborantskému režimu, které vypuklo před 76 lety, 29. srpna 1944, také na několik měsíců vázalo část německých sil, které nemohly být nasazeny na východní frontě.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska československými vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu více než dvou set šedesáti lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník československé armády Karol Pazúr před 75 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

Před třiceti lety, kdy se „budování socialismu“ měnilo na zrod kapitalismu, měla centrální banka ve svých zásobách jednohaléře i tříkoruny. Začátkem října 1989 se objevila bankovka s portrétem Klementa Gottwalda, což tehdy vyvolalo vlnu nevole. Stokorunu někteří lidé poškozovali, připisovali hanlivé nápisy, vypichovali na kresbě oči nebo je červeně zabarvovali. „Samet“ zkrátka znamenal velké změny i pro bankovky: některé skončily, jiné se ani nestačily objevit na trhu.

Události listopadu 1989 jsou druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních sto let. Nepatrně lépe Češi hodnotí jen období první republiky, vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší respondenti byli, tím více se k sametové revoluci stavěli negativně. Slováci jsou k minulosti skeptičtější, optimisticky se ale koukají do budoucna.

Představitelé Česka a Slovenska si na slovensko-polském pomezí připomněli 75. výročí karpatsko-dukelské operace, pokládané za jednu z nejkrvavějších bitev proti Němcům za druhé světové války. Významně se na ní podílela i československá jednotka pod velením generála Ludvíka Svobody.

Karpatsko-dukelská operace sovětské armády měla podpořit Slovenské národní povstání, které vypuklo 29. srpna 1944. Velitelé akce plánovali rychlý vojenský postup, nakonec se ale krvavé boje protáhly na několik měsíců. Poprvé se na území tehdejšího okupovaného Československa sovětským a československým vojákům podařilo vkročit 6. října 1944.

Bez Slovenského národního povstání (SNP) by Slovensko nebylo státem s protifašistickou a demokratickou tradicí. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová to řekla během oslav 75. výročí zahájení SNP, ozbrojeného protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války. Oslav se kromě slovenských politických špiček účastnily také zahraniční delegace. Česko zastupovali premiér Andrej Babiš, předsedové obou komor parlamentu i ministr obrany.

Na Slovensku vzbudil kontroverzi nápad bratislavského primátora Matúše Valla přejmenovat část klíčového náměstí SNP na náměstí Něžné revoluce. Má se tak stát u příležitosti třicátého výročí listopadových událostí. Proti dělení náměstí se okamžitě postavili někteří historici i svaz bojovníků proti fašismu. Současný název totiž připomíná jiný milník v historii země – Slovenské národní povstání, od jehož začátku uplyne za měsíc 75 let.

Dnes 93letý Branislav Tvarožek pochází z rodiny, která za druhé světové války bojovala proti fašistům a po ní i proti komunistické totalitě. Za Slovenského národního povstání byl členem strážného oddílu generálů Goliana a Viesta, otci pak pomáhal zásobovat partyzány jídlem a zbraněmi. Po válce ho věznili komunisté za pomoc bratranci, který se po útěku do americké okupační zóny Německa vrátil jako agent chodec.