Na Slovensku vzbudil kontroverzi nápad bratislavského primátora Matúše Valla přejmenovat část klíčového náměstí SNP na náměstí Něžné revoluce. Má se tak stát u příležitosti třicátého výročí listopadových událostí. Proti dělení náměstí se okamžitě postavili někteří historici i svaz bojovníků proti fašismu. Současný název totiž připomíná jiný milník v historii země – Slovenské národní povstání, od jehož začátku uplyne za měsíc 75 let.
Primátor Bratislavy chce pojmenovat část náměstí SNP po něžné revoluci. Vyvolal bouři kritiky
Události ČT: Návrh na přejmenování bratislavského náměstí SNP budí vášně (zdroj: ČT24)
Na náměstí Slovenského národního povstání se lidé scházejí, aby si připomněli důležitá výročí nebo aby dali najevo nespokojenost s vývojem ve své zemi – jako třeba loni v únoru po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.
Protestovalo se tu i v roce 1989 proti komunistickému režimu. Právě s odkazem na třicáté výročí sametové revoluce – na Slovensku známé jako něžné – chce primátor Vallo část náměstí přejmenovat. „Ten prostor je velmi členitý a historicky se dnes náměstí SNP jmenují i přilehlá náměstí, která byla historicky samostatná s vlastním jménem. Tuto skutečnost chceme využít,“ prohlásil primátor.
Náměstí Něžné revoluce by mohlo vzniknout před Starou tržnicí, tedy kulturním centrem, kde se konají koncerty, konference nebo třeba farmářské trhy. Před třiceti lety se ale lidé scházeli v horní části náměstí – u sousoší připomínajícího boj Slováků proti fašismu.
Slovenské národní povstání proti nacismu v roce 1944 trvalo dva měsíce a skončilo porážkou povstalců, ovšem následně pokračovalo partyzánskými boji. Od začátku povstání přitom uplyne v srpnu 75 let.
Svaz protifašistických bojovníků i z tohoto důvodu dělení náměstí odmítá. „Pouze při jednom státním svátku sem přijdou všichni velvyslanci a kladou tu v předvečer oslav SNP věnce. Protože to považují z hlediska Evropy za náš nejvýznamnější svátek,“ konstatoval předseda bratislavského výboru protifašistického svazu Martin Krno.
Existují i radikálnější vize
Naopak Juraj Flamik, bývalý člen protirežimního hnutí Veřejnost proti násilí, které organizovalo protesty v roce 1989, by náměstí přejmenoval rovnou celé.
Památku SNP uznává, sousoší s partyzánem ale považuje za přežitek normalizace. „Je otázka, zda se dnes dokážeme nějakým naším jazykem, naším způsobem vyjádřit k památce SNP. Podle mě by to mělo vypadat jinak než sousoší Jána Kulicha, který byl dvorním sochařem komunistické strany,“ míní Flamik.
Pokud návrh primátora projde, bude to už druhé místo v Bratislavě nově odkazující na československé dějiny. První bylo v červnu náměstí TGM.