Představitelé Česka a Slovenska si na slovensko-polském pomezí připomněli 75. výročí karpatsko-dukelské operace, pokládané za jednu z nejkrvavějších bitev proti Němcům za druhé světové války. Významně se na ní podílela i československá jednotka pod velením generála Ludvíka Svobody.
Slováci a Češi si připomněli pětasedmdesáté výročí krvavých bojů na Dukle
Slovenský ministr obrany Peter Gajdoš na Dukle vyznamenal pamětními medailemi deset válečných veteránů – pět ze Slovenska, čtyři z Česka a jedno ocenění udělil in memoriam.
„Z České republiky byli vyznamenáni Daniel Košťanský, brigádní generál Václav Kuchynka, nadporučice Božena Ivanová a podplukovník Josef Svoboda,“ řekla resortní mluvčí Danka Capáková.
„Musíme udělat vše, co je v našich silách, aby se Slovenská republika už nikdy nemohla stát snadnou obětí velmocenského nátlaku, ozbrojeného násilí a nepřátelské vojenské mašinérie,“ zdůraznila na pietní akci slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
„Byli ve správné chvíli na správném místě,“ ocenila dále bojovníky z Dukly před stovkami přítomných. „Všichni Češi, Slováci, Rusíni a příslušníci dalších národností, kteří tu v září a říjnu 1944 bojovali po boku sovětské armády, se na tomto místě neocitli náhodou, a proto oběť, kterou přinesli vlasti, z nich v mých očích nedělá oběti, ale hrdiny,“ řekla Čaputová.
„Chválabohu, že si vzpomněli, protože za 40 let totality jsem nedostal (vyznamenání) ani jednou. Jsem farář, za totality nám je nedávali,“ řekl devadesátiletý přímý účastník dukelské operace Košťanský. Nicméně dodal, že od pádu komunismu dostal dvanáct medailí – a nyní třináctou.
Součástí programu vzpomínkových akcí bylo kladení věnců na třech místech na východním Slovensku – u památníku bitvy o Dukelský průsmyk na slovensko-polském pomezí, u sochy generála Svobody a památníku sovětské armády ve Svidníku. Události se účastnili slovenští vrcholní politici, český ministr obrany Lubomír Metnar či zástupci Československé obce legionářské a váleční veteráni.
Největší a nekrvavější bitva východní fronty na Slovensku
Karpatsko-dukelská operace měla podpořit Slovenské národní povstání (SNP). Toto ozbrojené protifašistické vystoupení Slováků vypuklo v srpnu roku 1944 a později bylo potlačeno. Slovensko se za druhé světové války dostalo pod silný vliv nacistického Německa.
V dukelské operaci bojovalo na sovětské straně přes 100 tisíc vojáků a také 1. československý armádní sbor pod velením Svobody proti asi stotisícové německé armádě. Akce trvala dva měsíce a vojska dobyla první postavení německé armády na československém území 6. října 1944.
Operace, která trvala od 8. září do 28. října 1944, je považována za největší a nejkrvavější bitvu východní fronty na slovenském území. U Dukly padlo kolem 20 tisíc vojáků Rudé armády. Ztráty československé jednotky, která měla v té době 16 tisíc vojáků, dosahovaly zhruba dvou tisíc mužů, další tisíce utrpěly zranění.